Zápasy AFL: druhé kolo

20.09.2014 Hrací den č. 2

Úvod

Jen čtrnáct dní dělilo úvodní a druhé kolo naší AFL ligy, na míle vzdálenou podobnost bychom však hledali v našich sestavách. Vždyť za tato první dvě soutěžní kola obléklo šedý dres dohromady jedenáct hráčů, jen tři z nich ale v obou případech. Těmito matadory byly Šafík, Péťa a Tomáš, přičemž poslední dva jmenovaní od té doby alespoň částečně vyléčili utržené rány a rýmečku. Od kostela nás vyprovázel Bohdan, který s pochroumaným zápěstím rozšířil naši marodku, ale vzhledem k tomu, že již od léta tráví veškerý čas na maltě, bychom s jeho účastí stejně počítat nemohli. Poprvé v letošním ročníku se pod hlavičkou našeho SHM na hřišti objevili Vlastík, Radek, hostující Petr Zahradník a také chytající Jindra. Stejně jako posledně nás tedy bylo šest do pole, v tomto případě se ale přece jen jednalo o základní stavební kameny našeho celku.

Cíle jsme proto neměli malé. Po jedné remízové ztrátě z minula jsme dnes nechtěli přijít o další bodíky, a to i přes to, že letní příprava, ruku na srdce, byla v lecčems mimořádná. To, že tréninková a případně i přáteláková morálka o prázdninách trpí, patří vedle hodových radovánek snad už k takovému folkloru našeho týmu, ale aby naše dresy ve skříních zapadaly až tak hluboko pod hromady ostatního čistého a opakovaně používaného prádla, to se hned tak nevidí. Na pořadu dne tak bylo nemálo komických situací, když zejména Radek zjistil, že má Tomáš novou hokejku (už asi půl roku), nebo že se měnila florbalová pravidla. Jen pro úplnost doplňme, že oproti očekávanému startu na Startu jsme se nakonec stěhovali na Hattrick. Jednu velkou výhodu tento přesun měl, totiž že s ním přišla vzácná kvalita rozhodčího.

V zápalu boje

1. zápas: SHM Újezd u Brna – Ho Či Minovo Komando 9:2

Prvním týmem, který nám dnes přišel do cesty, bylo neznámé Ho Či Minovo Komando. Komando to bylo poměrně široké, neboť disponovalo snad patnácti hráči. Přesto jsme do zápasu nastupovali v roli favoritaOHhHhhhHHJBJ. Této úlohy jsme se chopili zodpovědně, když zhruba po dvou odehraných minutách svítilo na světelné tabuli skóre 3:0 v náš prospěch. Svůj široký úsměv předvedl všem fanynkám Šafík, jenž zaznamenal čistý hattrick. Těžil především ze spolupráce s Vlastíkem a Tomášem, který pak právě po Honzínhových přihrávkách dál navyšoval skóre. Zatímco zpočátku zbýval na naše obránce úděl druhých asistencí, postupem času se to zlomilo a do asistenecké listiny se zapsal i Radek, který spolu s Pétěm rozšířil také listinu střeleckou. Radek vlastně udělal za celým zápasem symbolickou tečku, když sekundu před jeho skončením natáhl ke své typické střele. Výborným výkonem se prezentoval Jindra, který zvláště za stavu 3:0 vytáhl několik světových zákroků a jistý byl v celém průběhu střetnutí. Svůj výkon korunoval dokonce i gólovou přihrávkou, po níž vstřelil jeden ze svých pěti gólů Šafík. Ten ke svým brankám přidal ještě dvě přihrávky a stal se zdaleka nejúspěšnějším hráčem zápasu.

Přestože byl soupeř velmi běhavý, měli jsme zápas od začátku ve svých rukou a kromě občasných závarů před brankou a po našich chybách jsme je k ničemu nepustili. Pod souvislejším tlakem jsme byli jen v úvodu druhé půle vinou Petrova vyloučení. Náš zlý muž se díky tomu nesmazatelně zapsal do historických análů zápasu a ještě získal primát v podobě prvního vyloučeného hráče našeho týmu v letošním ročníku. Jeho brankové momenty však měly ještě přijít.

Statistiky: Šafík 5+2, Vlastík 0+3, Tomáš 2+0, Radek 1+1, Péťa 1+0, Jindra 0+1. Vyloučení 1-0, bez využití.

2. zápas: SHM Újezd u Brna – Jamaica 3:0

Po jednozápasové pauze nás fanoušci v zaplněném hledišti vítali opět na hrací ploše. Opět proti nám stanul neznámý tým, a to Jamaica. Ve svých řadách přece jenom jednu známou firmu měla, a tak bylo o vyhecovanější momenty postaráno. Přestože měla Jamaica stejný počet hráčů jako my, řadila se k těm běhavějším a bojovnějším týmům.

Úvod zápasu se odehrával převážně ve středu pole, týmy se vzájemně oťukávaly. Poté začala být hra značně neurovnaná s občasnými závary před oběma brankami, ale když se mezi střelce nezapsal ani soupeř, na nějž po standardní situaci zívala prázdná branka, zdálo se, že první polovina skončí bez branek. Po nádherné akci to ale prolomil Petr, kterému lahůdku na stříbrném podnose předkládal Péťa. Celou „zig zag“ akci s minimem doteků založili rychlými přihrávkami na vlastní půli Vlastík a Šafík. Hráči na obou střídačkách již mysleli na odchod do šaten, když v útočném rohu rozehrál standardní situaci přihrávající Šafík a ze značně nevýhodného úhlu střílející Tomáš. Letící balonek se okamžitě zatřepotal v protějším horním rohu branky a hned nato se ozvala siréna.

Tak, jak skončilo dějství první, začala i druhá část utkání – našim bleskovým gólem. Vlastík vybojoval na polovině hřiště balonek, narazil si se Šafíkem a konečně protrhnul svou střeleckou nemohoucnost ránou k tyči nad brankářovy betony. Zatímco první půle byla dost rozháraná a vyrovnaná, v půli druhé soupeř začal fyzicky odcházet a my konečně hráli naši hru. Celá řada šancí však zůstala po hříchu nevyužita, ale protože to minimum, k němuž jsme soupeře pustili, dokázal zastavit opět výborný Jindra, slavili jsme výhru 3:0. O trochu vzruchu se postaral v takřka pěstním souboji s blonďatým útočníkem soupeře Radek, ale situace se rychle uklidnila. Po prohraném souboji u mantinelu stejný hráč málem strhl dres z unikajícího Vlastíka, ale tím výčet zajímavých momentů zápasu končí. Přes naši fyzickou nepřipravenost jsme nakonec vítězství uhájili poměrně snadno.

Statistiky: Šafík 0+2, Petr 1+0, Tomáš 1+0, Vlastík 1+0, Péťa 0+1. Bez vyloučení.

3. zápas: SHM Újezd u Brna – FbC Dohoda Brno 5:6 sn.

Před posledním zápasem vyzařovala z našich hráčů chuť ke hře zhruba stejně jako chuť na vodu při příjemném hospodském dýchánku. Stíny újezdských hvězd se jen tak ploužily po své polovině hrací plochy, zatímco ta druhá zela prázdnotou. Zrychlený průběh hracího dne právě ztroskotal na tom, že se jednalo o dnešní první zápas Dohody, která bohužel přes svůj spěch na nějakou jinou akci do haly na Hattricku dvakrát nechvátala.

Nakonec se ale všichni aktéři zápasu dostavili a mohlo se jít na věc. Na rozdíl od dvou předcházejících zápasů diváci neviděli florbal nahoru dolů, ale spíše taktikou svázaný souboj dvou relativně vyzrálých celků. Iniciativu jsme rychle převzali my, zatímco Dohoda se soustředila na skálopevnou obranu a případné protiútoky. Narodit se Dostojevskij zhruba o stopadesát let později a v Brně, získal by dokonalou předlohu pro svůj román Zločin a trest. Během první půle jsme si navzdory kvalitě soupeře vypracovali několik slibných příležitostí, ale žádná se neujala, a tak udeřilo na druhé straně. Po nějakých šesti odehraných minutách přišla chyba v rozehrávce v srdci soupeřovy obrany, kdy naši hráči propadli a bílomodří své přečíslení tří proti jednomu bezpečně zužitkovali. Zanedlouho už to bylo 0:2, když se na ně při jejich snad druhé střele na branku opět usmálo štěstí. Odražený balonek doklepli za bezmocného Jindru. Přesto jsme stále věřili, že zápas zdaleka není prohraný, a stupňovali svůj tlak. Při jednom z nahození zahrál obránce našeho protivníka dost zbytečně a naivně vysokou holí, za což si odnesl dvouminutový trest. Přesilovku jsme nezačali úplně špatně a uhnízdili se na soupeřově polovině. Jenomže Tomáš při křižné přihrávce špatně trefil balonek, toho se zmocnil jeden z bránících hráčů, vyvezl ho za půlící čáru a odtud spíše takovým nahozením nachytal na švestkách dnes jinak výborného Jindru. Prostě taková naše průměrná přesilovka. Stav 0:3 začínal být kritický a podobného názoru byla i časomíra, která brzy ukončila první dějství.

Do druhé půle jsme naskočili opět aktivně, ale co bylo důležité, konečně to začalo padat do té správné klece. Svou střeleckou smůlu z první čtvrthodinky prolomil Tomáš a svým dílem samozřejmě nemohl nepřispět ani Šafík. Asi po čtyřech odehraných minutách už to bylo nerozhodně, když, vida před bránou clonícího Petra, dal poměrně šťastnou branku z hloubi vlastní půle Vlastík. Ani to nám ale nestačilo a po standardce v útočném rohu se dnešní specialista v této disciplíně Tomáš opět nemýlil. Prosadil se opět z relativně nevýhodného úhlu, tentokrát však střelou na bližší tyč. Šťastným asistérem byl tentokrát, tuším, Péťa. To už se psala poslední čtvrtina utkání, ale z vedení jsme se dlouho neradovali. Tentokrát vše zařídil svou chybou Vlastík, který podobně jako dříve Tomáš, zhřešil křižnou přihrávkou, jíž se zmocnil soupeř dobře čta hru, no a proti následnému protiútoku už měl Jindra šanci pramalou. Přesto dokázal rozhodit protihráče natolik, že mu ke gólu musela pomoci tyčka. Navzdory tomu jsme v tomto zápase opět sahali po třech bodech: Poctivé dvě minuty před koncem umístil do odkryté klece Tomovu přihrávku vzduchem Šafík. Aby těch zvratů nebylo málo, o minutu později rozehrával z vlastního obranného rohu Péťa, který, jak jinak než zbytečnou křižnou přihrávkou přes střed (pouze v opačném směru než jeho dva předchůdci) hledal Toma, jenže soupeř i tentokrát úmysly našeho obránce přečetl a po následné akci možná nejšťastnější brankou ze všech deseti vyrovnal. V nevýhodném úhlu trefil skákající míček tak, že Jindrovi propadl u bližší tyče. V tu chvíli zbývalo jen 50 sekund do konce zápasu.

Opět tak došlo na v újezdských luzích a hájích všemi milovanou dovednostní disciplínu, na samostatné nájezdy. Z našich se prakticky okažitě přihlásili Tomáš a Šafík, po určitém váhání pak i Vlastík. Začínali však hráči Dohody a hned ten první bez problémů prostřelil Jindru. O stejný typ zakončení se pokusil Tom, jenže neúspěšně, když trefil Martina někam do těla. Výstavní blafák dalšího exekutora pak dva zbylé střelce našeho týmu postavil na pokraj propasti. Oba museli proměnit a k tomu ještě doufat, že se jejich poslední protivník zmýlí. Do takové fáze ale tato rozhodující pasáž zápasu nedospěla, neboť Martin přečetl Vlastíkovy úmysly a mrštným výpadem zametl s ním i s balonkem dřív, než stačil mladý chemik vůbec vystřelit. Bonusový bodík tak připadnul Dohodě, která se na nás díky tomu bodově dotáhla. Přesto snad přibudeme do jejich seznamu nebezpečných týmů, jelikož kdybychom dnes získali tři body, nikdo by se i přes nepříznivý vývoj nemohl divit. S takovým množstvím tak fatálních chyb proti tak zkušenému týmu se ale vítězí jen těžko. Pozitiva jsou na tomto zápasu minimálně dvě: Zaprvé nájezdová porážka neznamenala vypadnutí z vyřazovacích bojů jako na dřívějších turnajích a zadruhé nebyl přítomen milovník chybných křižných přihrávek Vašek, jehož peprný slovník by dnes v lepším případě získal nové a netušené rozměry, v horším případě by to ale náš veterán nemusel vůbec přežít.

Statistiky: Tomáš 2+1, Šafík 2+0, Vlastík 1+0, Petr 0+1, Péťa 0+1, Radek 0+1. Vyloučení 0-1, bez využití.

Závěr

Druhý hrací den se přes opět dost prořídlé řady a rychle ubývající síly dlouho vyvíjel dobře a ačkoli bylo patrné, že po dlouhé pauze v tréninkovém i zápasovém vytížení ještě nejsme ve své kůži, dokázali jsme hrát velmi jistě jak směrem dopředu, tak i dozadu. To ostatně podtrhuje i první uhájené čisté konto v nové sezóně. Ale možná právě malá herní praxe a jistota znamenala chyby v rozhodujících momentech posledního zápasu. V základní hrací době jsme však zatím přemožitele nenašli a doufejme, že ještě dlouho nenajdeme. Další příležitost prohnat naše perka budou mít naši rivalové za tři týdny. Snad se do té doby sejdeme i na nějakém tom tréninku a v kompletnějším složení. Na první místo ztrácíme dva body, resp. až čtyři, pokud by někteří soupeři v utkáních, která má k dobru, zvítězili. Pořád tak máme o co hrát, ačkoli malé pohárky za výhru v dílčích turnajích byly přece jen lepší motivací než výhodná pozice do zatím tajemstvím opředeného play off. Zajímavé je, že vedoucí celek naší soutěže má na vlas stejné skóre jako my, jen si vše dokázal lépe rozvrhnout.