Haluzáři

Vydřené vítězství

Nastal předturnajový čtvrtek. To pro naše mužstvo obvykle znamená ladění formy v podobě souboje s Haluzáři, kterým jsme měli tentokráte co vracet, neboť jsme v minulém souboji po celkem dlouhé době padli. V podvečer se tedy na parkovišti před farou sešli Bohdan, František a Tom, aby čekali na obvykle poněkud opožděné duo Pavel a Adam. Po menší zajížďce jsme však dorazili na halu ještě celkem brzy, poněvadž se zde zatím nacházel jen rozcvičující se Vašek. Poslední dva hráči naší sestavy – Vlastík a Šafec – však dorazili vzápětí. Z výše zmíněného tedy vzešla tato sestava Brankář: Vašek, obrana: Vlasťa, Franta, Pavel, útok: Bohdan-Tom, Šafec-Adam.

Po úvodním krátkém rozcvičení jsme se pustili do souboje s tentokráte celkem solidní sestavou soupeře. Po zhruba desetiminutovém otrkávání se po Šafecově přihrávce přesnou střelou prosadil Adam. Jenže velmi brzy poté byl stav vyrovnaný, neboť  Vlasťa nešťastně odpálil míček do vlastní branky. Tento první gól v naší síti bohužel předznamenal neuvěřitelně velké procento vlastních gólů v naší síti, které ještě měly padnout především z Pavlovy hole. Naštěstí se velmi brzy po akci první pětky prosadil Bohdan a zase jsme vedli. Opět to netrvalo však dlouho a bylo srovnáno. Od této chvíle si Haluzáři drželi jedno až dvou brankového vedení, které trvalo až do doby deseti minut před koncem. Náš tým se většinou snažil dobývat svatyni soupeře, kde se opět překonával soupeřův brankař, který chytal neskutečné šance našich hráčů. Zpočátku to totiž vypadalo, že recept na něho nalezl pouze Adam, který svými přesnými projektily velmi brzy zkompletoval hattrick. Připomeňme, že na soupeřova brankáře šli snad všichni naši útočníci i obránci, ale neprosadil se nikdo. To se bohužel nedalo říci o soupeři, kdy především Richard si z nás několikrát vytvořil tréninkové kužely a pak i s přehledem zakončil.

Doposavad zní reportáž poněkud truchlivě. Ovšem předváděná hra z naší strany nebyla především dopředu až zas tak špatná. Největším problémem bylo opět zakončení. Brzy se však začala prosazovat obvykle produktivní dvojice Bohdan – Tom a, i díky tomu, že začali mnohem častěji spolupracovat s nabíhajícím obráncem, začal náš tým tahat za delší konec provazu. Zhruba deset minut před koncem po dlouhé době srovnal Šafec po Vlastíkově přihrávce, aby vzápětí Bohdan přidal svou dnešní čtvrtou branku po Tomově přihrávce a dostal nás do vedení, které ještě navýšil František povedenou střelou ze střední vzdálenosti. Poslední slovo měl soupeř, ale na vydřeném vítězství našich barev se však již nic nezměnilo.

Závěr opět patří hodnocení. Zápas s dobře bránícími Haluzáři byl velmi dobrou prověrkou před následujícím turnajem, kde většina týmu produkuje také defenzivnější styl. Naší obvyklou slabinou bylo zakončení. Je však třeba připomenout i soupeřova gólmana, který chytal opravdu skvěle. Dalším nedostatkem bylo bránění brejkových hráčů soupeře.

Jmenovitě by se dal hodnotit tento match asi takto: Bohdan s Tomem se pomalu rozjížděli a nějakou dobu jim trvalo, než se začali prosazovat, věřme, že jsou již v provozní teplotě a prodají to i na turnaji. Šafec s Adamem jako by měli opačný problém – začátek skvělý, pak jako by jejich tempo upadlo. Z obrané trojky je třeba vyzdvihnout dobrou hru směrem dopředu především Vlastíka i Franty. Pavel byl více zatažený, ale i když se mu místy příliš nedařilo (dal si po smolných odrazech dva vlastňáčky), odehrál si své a v rozhodujících fázích zápasu zlikvidoval několik slibných šancí soupeře. Vašek v naší brance zrál jak víno. Je pravda, že v mnoha situacích jsme mu to příliš neulehčili, ale musím konstatovat, že v druhé půlce zápasu, kdy se lámal chleba, se nechal inspirovat protivníkovým příkladem a několikrát převedl neuvěřitelné zákroky. Zkrátka a dobře opět platí ono okřídlené: Konec dobrý, všechno dobré.

Na závěr ještě doplňme tradiční odkaz k soupeři.