Haluzáři

Překvapivé vítězství

Dva zcela odlišné, leč na první pohled hvězdné celky, SHM Újezd u Brna a Manchester United, mají dnes přeci jen něco společného. Oba totiž nastoupily ve stejnou dobu ke svým prestižním zápasům. Věnujme se však dále pouze prvnímu zmiňovanému týmu, který po dlouhé pauze opět poměřil síly s týmem Haluzářů.

Všudypřítomné nebezpečné bacily a další blíže nespecifikované důvody zapříčinily, že jsme se opět nemohli chlubit příliš početnou sestavou, ale na druhou stranu mohlo být i daleko hůř. Sešlo se nás totiž šest do pole, ovšem dát dohromady tento počet nebylo pro Bohdana jednoduché a museli jsme si vypomoct hned třemi hostujícími hráči. K již relativně starým puškám Frantovi, Tomovi a Vlastíkovi bylo povoláno duo otec&syn, Pavel + Adam Divišovi. První jmenovaný navíc přispěl kromě samotného výkonu na hřišti do klubového mlýna také týmovým autobusem, což jistě všichni újezdští aktéři s povděkem přivítali. Nakonec byl úspěšně nalezen i šestý do party, Petr Zahradník, takže jsme na druhý pokus úspěšně nabrali severozápadní kurs a v Pavlově parníku šťastně připluli až na halu. Tam už na nás čekal Vašek, který zaznamenal první dílčí úspěch dne, když obsadil šatnu Haluzářů.

Ale dost bylo řečí a pojďme na věc. Zápas začal spíše mírným tlakem Haluzářů, my jsme se snažili se tak nějak v rámci možností aspoň trošku sehrát. Obrana nastoupila ve složení Franta, Petr a Pavel, což znalcům a fanouškům újezdského týmu napoví, že útočníky Tomáše a Adama doplnil ofenzivně laděný obránce Vlastík.

Skóre se poprvé měnilo v deváté minutě, a to v náš prospěch, protože si při našem kontru rychle zpracoval Petrovu přihrávku Adam, který následně zkušeně napálil balonek těsně nad zemí ke vzdálenější tyči. A světe div se, naše vedení zanedlouho narostlo ještě o dost výrazněji. Na 2:0 zvyšoval po Frantově přihrávce Vlastík, když značně ušmudlanou střelou překvapil Michala u bližší tyče. Navíc pak tentýž hráč našel postupně oba ze svých parťáků v útoku a rázem to bylo 4:0. Na střeleckou smůlu Haluzářů, kteří mimochodem v dalším průběhu trefili několikrát břevno Vaškovy branky, se už nemohl dál dívat Franta, a tak po dlouhém nahození soupeře v souboji s útočníkem úspěšně překonal Vaška. Tou dobou se mohla psát hrubým odhadem 25. minuta.

Haluzáři přidali na obrátkách a snažili se náš náskok stáhnout, což se jim začínalo postupem času poměrně dobře dařit, i když pokud si dobře vzpomínám, tak to snad nebylo o méně než jednu nebo dvě branky. Každopádně byli na koni, ale nám se naštěstí rozchytal Vašek, takže mnoho jejich velkých šancí končilo jeho zákrokem nebo, jak jsem už naznačil výše, na brankové konstrukci. My jsme pak dokázali znovu trošku zapnout a částečně obnovit náš náskok, i když už jsme se neprosazovali tak často a snadno jako v úvodu zápasu. Hlavně naše kombinace už nenesla tak šťavnaté plody, takže jsme místy museli sáhnout i k individuálním průnikům. Za zmínku stojí hlavně Petrovo sólíčko středem hřiště snad ze své vlastní poloviny až ke gólové radosti nebo Vlastíkův průnik okolo soupeřova velkého brankoviště a následné zacílení přesně do vzdálenějšího horního růžku Michalovy brány. Samozřejmě se prosazovali i ostatní hráči našeho týmu, ale jak už bývá zvykem, podrobnější záznamy o nich jsou v pozdějších stádiích zápasu němé.

Více ze hry měli sice Haluzáři, které možná Vašek svými zákroky vydeptal natolik, že často i z dobrých šancí netrefovali bránu a výjimečně netrestali tak přísně poměrně častá okénka v naší obraně. Zvláště míčoví kouzelníci Pajda a Huňa bavili diváky svými kousky a nás stavěli do role statistů, jindy jsme zase zuby nehty museli odolávat pevnému zámku v podobě kombinace celé soupeřovic čtverky.

I přesto jsme zápas překvapivě dotáhli do vítězného konce. Nad konkrétní číselnou hodnotou skóre však visí malý otazník, protože na světelné tabuli svítilo po závěrečné siréně skóre 13:10, což potvrzují i statistiky soupeřů, nicméně dle našich zápisů jsme vstřelili o gól více a těžko ho dodatečně někomu upřít. Ať tak nebo tak, samotný výsledek není to hlavní. Důležitý je především dobrý pocit z příjemně stráveného večera, proto nezbývá než poděkovat všem aktérům za dnešní výkony a milou společnost, pochválit se za vítězství a těšit se zase někdy na další mač a nyní hlavně na nedělní turnaj.

A přece se udála ještě jedna zajímavá věc, kterou byly závěrečné samostatné nájezdy. Zde je uveden jejich stručný souhrn, ale pokochat se jimi můžete (nebo snad budete moci) i na vlastní oči, a to v rámci Hulovy reportáže. Měl by se tam totiž pravděpodobně objevit sestřih ze všech odjetých nájezdů, což se doufejme u Haluzářů stane pravidlem. Je to bez pochyby parádní zpestření a já osobně se na to moc rád podívám. Exekutoři tedy jeli následovně:

Franta – střelou ze strany trefil připraveného Michala.

Huňa – pěknou ranou za pomoci břevna krásně překonal Vaška.

Tom – výjimečně mu jeho bekhendový blafák nevyšel a trefil pouze boční síť.

Jirka – před Vaškem nebezpečně míchal balonkem, ale nakonec bránu netrefil.

Petr – stejný blafák jako Tom, jen zrcadlově obrácený a bohužel taky neuspěl.

Pajda – chytře a s přehledem pokořil Vaška.

Adam – zkoušel také blafák, ale podobně jako v Tomově případě se zatřepala pouze boční síť.

Pawel – snažil se čarovat s míčkem, ale Vaška nepřekonal.

Pavel – volil střelu, ale trefil dobře postaveného Michala.

Hul – potáhl balonek okolo Vaška v obloučkem ho se štěstím překonal

Vlastík – dokázal bekhendem najít skulinku pod břevnem a stal se tak dnes naším jediným úspěšným exekutorem.

Zatím (v době napsání této reportáže) tomu tak není, ale věřme, že nájezdové video, ale i reportáž soupeřů si budeme moci prohlédnout zde.

Poznámka: V tabulce nám přebývá jeden plusový a jeden mínusový bod. Naopak tu chybí kompletní zápis jednoho inkasovaného gólu.