Zápasy AFL: play off – čtvrtfinále

23.05.2015 Play off – čtvrtfinále

Úvod

Maraton v podobě vyřazovacích bojů AFL pokračuje i tento víkend s naší účastí. Dnes je právě ten den, který na všech turnajích rozhoduje o úspěchu či neúspěchu favoritů. Čtvrtfinále. K poslednímu krůčku do bojů o medaile se naše sestava rýsovala opět velmi zvláštně s celou řadou různých nejistot, změn a šachování. Předem jistá byla neúčast hlavního otce našeho týmu Bohdana a na první zápas také potrestaného Radka. Naopak se do našich řad vrátil Tomáš a Petr, které doplnily známé tváře Péťa, Vlastík, Adam, Šafík a také Filip. Ten sice musel po druhém zápase odjet, nicméně naše řady doplnil na odpoledne opět Štěpán. A mezi třemi tyčemi? Díky Šafíkovým skautovským schopnostem máme brankářů skoro tolik, co hráčů do pole. Tentokrát mu na háček skočil Jirka, talentovaný brankář z druhé juniorské ligy.

Soupeřem nám dnes byl Mickey´s tým, který si před týdnem poradil s ač oslabeným, stále ale Gangem, a tak bylo jasné, že nás nečeká nic lehkého. Navíc na některé jejich hráče pěli ódy Adam a Petr, pondělní to jejich tréninkoví partneři. Opět se hrálo na hale Hattrick, což bylo jistě pozitivní, stejně jako dva zkušení rozhodčí na hřišti... I když...

V zápalu boje

1. zápas: SHM Újezd u Brna – Mickey´s tým 8:5

Do prvního zápasu jsme hlavně zásluhou Vlastíka nevkročili nejlépe, když po necelé minutě hry náš ženich asi ještě myslel na pěkné ráno s Adélkou, špatně trefil v souboji s útočníkem soupeře balonek a z toho pramenící samostatný únik musel hasit až Péťa faulem v poslední chvíli. Logicky následovalo trestné střílení, s nímž naložil jeho exekutor sebejistě, a tak bylo hned o motivaci navíc. Stav 0:1 ale zase tak dlouho nevydržel. Vlastík hned při svém dalším střídání napravil svou chybu, když zavelel k přečíslení 3 na 2 a protože jeho spoluhráči byli pokrytí, zkusil vystřelit sám. Nedůrazná střela k překvapení všech proklouzla brankáři pod betonem až do sítě. Od této chvíle se začal obraz hry dramaticky měnit. Najednou jsme převzali iniciativu my a Mickeyho kluky jsme počínali tlačit.

Odměnou nám byla přesilovka, kterou hned v jejím zárodku ze standardky po Vlastíkově přiťuknutí vyřešil Tomáš. Pavouci m horním růžku brány mu za to ale asi moc nepoděkovali. Jenže drama pokračuje! Filip při standardce soupeře na polovině hřiště nic nedbá pobídek rozhodčího, aby poodstoupil dále, soupeř ho trefuje a první kloudnou střelou v následné přesilovce vyrovnává. Jenže Filip po svém návratu po protiútoku s Vlastíkem skóre zase převažuje na naši stranu. Do konce prvního dějství už nezbývá mnoho času, a tak stav 3:2 trvá i po zaznění sirény.

Do druhé půle nastupujeme herně výborně, ale také hlavně efektivně. Mickeys hru více otevřeli a hned dostali tři rychlé kousky po našich smrtících kombinacích. Po první takové si výborně sběhl na křídlo Petr a překonání brankáře pro něj byla malina. Autor této branky se u té další proměnil do role nahrávače a v přečíslení dvou proti jednomu pěknou žabkou přes hůl osamoceného obránce předložil gólový pamlsek Šafíkovi. Na 6:2 pak milimetrovým projektilem z bezprostřední blízkosti zvyšoval novopečený fousáč Péťa, jemuž v opět pohádkové kombinaci narazil Šafík.

Jenomže pak jsme malinko sundali nohu z plynu a zanedlouho se náš náskok smrskává pouze na dva zásahy. Ovšem po Šafíkově rozehrávce z rohu těží z výborné poziční hry Petr a z hranice velkého vápna zvyšuje na 7:4. Mickey´s tým na nic nečeká a tři a půl minuty před koncem odvolává brankáře. V power play se usazují na naší polovině a zhruba po minutě střelou z dálky, již možná ještě někdo před bránou tečoval, opět stahuje na pouhé dvě branky. Power play pokračuje s tím, že v případě zisku balonku na naše hole se brankář bleskurychle vrací mezi tři tyče. Takto vychytal na poslední chvíli například Filipovu střelu k tyči, jenže patnáct sekund před koncem se už rychle vrátit nemůže a Adam po vlastním úniku trefuje odkrytou síť a definitivně pečetí naše vítězství v poměru 8:5.

Statistiky: Petr Z. 2+1, Šafík 1+2, Vlastík 1+2, Adam 1+1, Péťa 1+1, Filip 1+1, Tomáš 1+0. Vyloučení 2-1, využití 1-2.

2. zápas: SHM Újezd u Brna – Mickey´s tým 4:5 sn.

Před odvetou jsme se, ač značně vychladlí, cítili docela dobře. Navíc nás posílil Radek s Terezkou a také Štěpán. Devět lidí do pole jsme vyřešili tím, že Radek i Štěpán se zasunuli do obrany, a tak jsme točili pět zadáků. Zápas začal z obou stran dost opatrně a vlastní kombinací vzadu jsme se spíš ukolébávali. Mickeys ale měli od začátku dost pocuchané nervy, což vyvrcholilo naší přesilovkou 4 na 2. Přes nadějné střelecké pozice jsme nedokázali soupeřova brankáře překonat. Střely nám většinou nesedly a když, úspěšně jsme ho trefovali. Hned po skončení přesilovky bohužel z jedné standardní situace takřka na polovině hřiště soupeř překvapivě udeřil. Stejně jako v minulém zápase jsme tedy prohrávali jako první my. Za stavu 0:1 jsme také se sklopenými hlavami odcházeli do šaten. Jenže hned na začátku druhé půle jsme hlavy zvedli. O nádhernou kombinaci postaralo trio Tomáš, Adam a do odkryté branky z dálky střílející Péťa. Oku diváku tato akce vskutku polahodila a nás i zahřálo u srdce vyrovnání. A ještě ve stejném střídání se stejná čtverka prosadila znovu! Tomáš střílí na bránu, míček se odráží k Adamovi a nejmladší člen dnešní sestavy jej doklepává do sítě. Jenomže na dvě branky se nám odskočit nepodařilo. Naopak se znovu skóre vyrovnalo a znovu se jednalo o standardní situaci. Naši fanoušci však dlouho smutnit nemuseli, neboť se nám vydařila krásná kombinace na jejímž počátku stál Vlastík, ten rychle přihrál Adamovi k mantinelu, jenž bleskově našel na druhé straně soupeřovy poloviny Toma, který se z těchto pozic nemýlí. Ale i tentokrát se černým podařilo vyrovnat a konečně i ze hry, kdy proměnili rychlý protiútok. Dotřetice jsme však dokázali odskočit do jednobrankového vedení. Tentokrát Šafík zpoza brány fríčkem nestřílel a nóbrž nahrával na hranici malého brankoviště, odkud si další gólový moment užil Petr. Zápas pomalu spěl ke svému konci, ale zhruba tři minuty před koncem si za vlastní brankou hráli s ohněm oba Petrové, až je nakonec Myšáci vytrestali a dotlačili balonek do sítě.

Vzhledem k tomu, že se v základní hrací době už přes několik nadějných šancí nestalo nic, co by diváky zvedlo ze sedadel, musela zápas rozhodnout hazardní hra zvaná samostatné nájezdy. Tam se bohužel nestalo nic až tak překvapivého, neboť hned první z vykonavatelů Tomáš v nadějné pozici nakonec selhal, ovšem neuspěl ani soupeř. Šafík, naše jediná nájezdová jistota, i přes narážky diváků se štěstím dostal balonek do sítě a byli jsme o krok napřed, zvláště v součtu s druhým neúspěšným pokusem soupeře. Nejvíce si ze zbývajících členů týmu věřil Radek, který měl na hokejce vítězství. Kdyby dal, bylo by rozhodnuto. Zajímavá to podmínková věta, kteroužto hned musíme negovat. Radek sice svůj nájezd proměnil, viděla to celá hala, která to i dosvědčovala, jenže ani jeden z obou rozhodčích. Ti bohužel pro nás rozpažili s tím, že balonek trefil zadní tyčku zvenku, což bylo vzhledem k Radkově postavení na středu hřiště nemožné. Balonek by musel zázračně obeplout bránu po cestě tam i zpět. S tímto verdiktem se však nedalo dělat více, než ho přijmout a prát se dál. Třetí z hráčů soupeře měl sice nůž na krku, musel dát, ale s tlakem se dokázal vypořádat a sérii prodloužil. Od nás jel pak znovu Radek, který tentokrát už jistojistě neuspěl, ovšem nevedlo se ani jeho následovníkovi, a tak přišla řada na Filipa. Jeho dost laxně vyhlížející nájezd však brankář bez problémů lapil a protože následně šikovný obránce černých bezpečně proměnil, stav tohoto čtvrtfinále se srovnal na 1:1. Kromě vyrovnání bylo dost nepříjemné také to, že v neděli budeme muset znovu do Brna.

Bez ohledu na verdikt rozhodčích ze třetí série si ale můžeme rvát zejména vlastní vlasy. Zahodit přesilovku čtyř proti dvěma a celou řadu dalších šancí, dostat dva góly ze standardek a další dva po vlastní chybách je na čtvrtfinále příliš velký luxus, za nějž prostě nezbývá než pykat. Tak pojďme se oklepat a hurá na další zápas!

Statistiky: Adam 1+2, Tomáš 1+1, Petr Z. 1+0, Péťa 1+0, Šafík 0+1. Vyloučení 0-2, bez využití.

3. zápas: SHM Újezd u Brna – Mickey´s tým 3:1

A máme tu odpoledne, čtvrt na pět a na hřišti se za stavu 1:1 dnes potřetí potkáváme s Mickeyho týmem. Tentokrát jsme odhodlaní nic nepodcenit a připravit si půdu pro zítřejší odvetu. Zápas se vede v bojovném duchu, kde nikdo nikomu nedaruje ani píď hřiště. My konečně nepotřebujeme dotahovat náskok soupeře, abychom začali pořádně hrát, ale naopak šlapeme, co to jde a máme územní převahu. A poprvé se v této sérii se dostáváme do vedení, to když Radek natahuje skoro z poloviny hřiště ke střele a v podstatě zbraní soupeřů jim zasazuje první ránu. Podle statistik mu asi balonek přihrál Vlastík, který si to nyní možná začíná matně vybavovat, ale ruku do ohně by za to nedal. Ovšem co si naopak vybavuje velmi dobře je jeho střela od modré čáry, kterou po pěkné kombinaci a finálním Adamově vybídnutí zvyšuje na 2:0.

Hra ve vysokém tempu dál pokračuje, ovšem hráči v černých dresech to s nasazením místy přehánějí, a tak se nám naskýtá dnes již několikátá možnost přesilové hry. Jenže ani tentokrát nejsme úspěšní, a tak televizní komentátoři oznamují naše poločasové vedení 2:0. Také do druhé půle nastupujeme dobře a velmi dlouho držíme dvoubrankový náskok. Začátkem dvanácté minuty však rodící se přečíslení soupeře zastavuje docela zbytečným faulem zezadu Šafík, který tak odchází na trestnou lavici. Přesilovky a střelbu bychom se mohli od našich soků klidně učit, protože ti již po několika sekundách této herní disciplíny snižují Čuhym na 1:2.

Zápas tím dostává nový náboj a ve vzduchu visí jediná branka, která by pro nás znamenala opět ostudu v podobě samostatných nájezdů. Černé ale do výraznějších šancí nepouštíme a naopak docela dobře kouskujeme hru a šetříme čas. Slabší povahy na druhé straně barikády již v plné nahotě odkrývají svou frustraci z vývoje hry a začínají čím dál častěji dohrávat naše borce zbytečně po odehrání míčku. Trest v podobě vyloučení by byl asi přísný, jenže ještě tvrději je za to trestá právě jeden jejich terčů – Péťa. Tomu po jednom takovém souboji v útočném rohu totiž z následné standardky přihrává Adam, a tak znovu získáváme dvoubrankový náskok. O ten už do uplynutí vyměřeného času nepřicházíme a podruhé v této čtvrtfinálové sérii strháváme vedení na svou stranu. Podaří se nám vyhrát i potřetí a postupit mezi nejlepší čtyři? Dozvíme se již brzy…

Statistiky: Vlastík 1+1, Radek 1+0, Péťa 1+0. Vyloučení 1-1, využití 0-1.

4. zápas: SHM Újezd u Brna – Mickey´s tým 4:3 sn.

Vzhledem tomu, že sobota semifinalistu z této čtvrtfinálové dvojice neprozradila, přichází neděle a my znovu míříme na Hattrick, i když v poněkud pozměněné sestavě. Původně to vypadalo, že budeme hrát v pěti, nebo nanejvýš v šesti. Jisté byly starty obranného trojlístku Péťa, Radek, Vlastík a také útočného dua Adam and Šafík, kterého do jámy lvové doprovází i jeho věrná přítelkyně Nikča. Otazník visící nad již osvědčenou posilou Adamem Filem se naštěstí proměnil v zelenou fajfku a je nás tedy šest. Již jsme na cestě a volá Petr, že včera večer zdárně vyčerpal manželku, a tak má nedělní dopoledne volné. To už máme sedm kusů! Na halu pak přichází ještě jedna posila, kterou obstaral starší z dvojice Adamů, ovšem jak se dozvídáme od soupeřů, tento matador, jehož jméno žurnalisté dosud nezjistili (přezdívka zněla asi jako Arnie), hrál první dorosteneckou ligu, a tudíž bezmocně prosedí celý zápas na naší střídačce. V bráně oproti včerejšku zaujímá prostor Míra, který by podle všeho také hrát neměl, což ovšem většina našeho týmu netuší, a tak v této blahé nevědomosti naskakujeme do zápasu.

Ten je, ostatně jako ty minulé, od prvních minut vyrovnaný. I celkový obraz hry je podobný, jako v minulých zápasech. My se snažíme prosadit kombinační hrou, zatímco soupeř sází spíše na individuální průniky a zejména pak na svého nejlepšího hráče, který se oproti včerejšku vysunul do útoku.  Zdá se, že máme malinko více ze hry, ale z první branky se po individuálním vykroužení na střed hřiště raduje právě největší hvězda soupeře. Ještě do poločasové sirény však vývoj ve skóre  otáčíme! Neprohráváme snad ani minutu a ze souhry obou Adamů docela šťastně vyrovnáváme. Ten starší úspěšně tečoval nahození svého mladšího jmenovce. Ještě veseleji je o pár chvil později, když si druhou asistenci připisuje mladý železář. Je sice tísněn u mantinelu, ovšem elegantní piruletkou se otáčí kolem své osy, nachází přesně bekhendovou stranu Vlastíkovy hole a po této téměř sousedské souhře se balonek třepotá v protějším horním rohu soupeřovic brány.

Jenomže opět se nám přes slušnou územní převahu nedaří pojistit vedení. Sice aktivně pokoušíme střelecké štěstí, ale většina projektilů by se vešla leda tak do fotbalové brány, ta florbalová je nám příliš malá. A když už ji trefíme, čaruje v ní skvěle chytající brankář. V zápalu útočení naopak Vlastík s Radkem zapomínají na hlavního šutéra v černém, který má v samostatném úniku dost času na to, aby si blafákem poradil s nebohým Mírou. Mickey´s týmu toto vlévá krev do žil, najednou je jich všude plno a v nepříjemně dlouhých intervalech se usazují v našem obranném pásmu. My se nezmáháme na víc, než na drobné fauly u mantinelu, ale nakonec se inkasování stejně nevyhýbáme a znovu máme co dotahovat.

Díky tlaku soupeře se nám při úspěšném zisku míčku nabízí možnosti rychlých protiútoků. Po jednom takovém v situaci 2 na 1 přihrává před odkrytou branku Vlastík Šafíkovi, jenže hbitý brankář se dokázal ke své pravé tyči přemístit včas a zakončení nejkrásnějšího mládence v AFL úspěšně likviduje. Historie se ale o pár minut později opakuje naštěstí jen částečně. Opět tu máme situaci dvou proti jednomu a znovu Vlastíka na pravé straně, kam ho krásnou kolmicí vyslal Radek. Přihrávka mezi nohama jediného obránce nachází hůl Petra Zahradníka, který s až zarážející samozřejmostí vyrovnává. Stav 3:3 se snažíme ve zbývajícím čase vylepšit rozhodujícím gólem, jenže ten nepřichází a po sérii standardek před naší brankou v poslední minutě hry můžeme být ve druhém vzájemném zápase se sudým pořadovým číslem ještě rádi za samostatné nájezdy.

Po včerejším fiasku trochu obměňujeme své nájezdníky. Jako první z nás nastupuje Vlastík, který musí dát, nechceme-li hned od první série tahat za kratší konec. Bohužel svého předchůdce na straně soupeře nenapodobuje a se sklopenou hlavou odchází mezi své. Ve druhé sérii se ale soupeři nedaří navýšit náskok, čehož využívá Adam, který po pěkné kličce srovnává na průběžných 1:1. Ve třetí sérii dominují brankáři na obou stranách, což znamená, že našemu jedinému úspěšnému střelci ze včerejška, Šafíkovi, se nedaří úspěch zopakovat. Prvním, kdo může po dalším nezdaru soupeře rozhodnout, je… ano, máme tu malé déjà vu… Radek. Jenže ani on není úspěšný, a tak nervy drásající série pokračuje. Na naší straně se konečně daří přesvědčit Petra, ovšem toho nečeká nic snadného, neboť musí dát, aby nájezdy ještě neskončily. Po střele tohoto usměvavého lišáka nám zvoní štěstí, protože podařeným angličanem opět vyrovnává! Světe, div se, najednou jsme blízko blizoučko k postupu, protože soupeř opět selhal, a tak se ke svému druhému pokusu se staví Adam. Sice si moc nevěří, ale zlaté ruce proměňují i druhý pokus, a tak zvedáme ruce nad hlavu a malého velkého hráče zasypává hromada těl spoluhráčů podobně jako Dominika Haška v památném Naganu. Jak symbolické, vždyť právě v devadesátém osmém se náš spolehlivý kocour narodil! Vítězíme tedy 4:3 po napínavé dovednostní disciplíně, lámeme její prokletí a můžeme se těšit na boje o medaile.

Statistiky: Adam D. 2+0, Vlastík 1+1, Adam F. 0+2, Petr Z. 1+0. Bez vyloučení.

Závěr

Tak jsme to dokázali! Cíle stanovené po odehrání základní části dnes naplňujeme. Může být ještě veseleji, ale vzhledem ke kvalitě soupeřů bude přetěžké, nikoli však nemožné, ozdobit náš florbalový dort ještě nějakou tou třešničkou navíc.

I přes vysoké kvality národní ligou posílených Lesonic můžeme po velmi vyrovnané a napínavé sérii prohlásit Mickey´s tým za zatím nejtěžšího soka, s nímž jsme se ve vyřazovacích bojích potkali. Místy k nám z táborů ostatních prosakovalo, že k nám byl osud vstřícný, když nám do cesty poslal právě tohoto soupeře, ovšem tato bojovně laděná parta převážně mladších kluků by se zcela určitě neztratila v souboji s žádným ze čtvrtfinálových účastníků! Proměnili snad každou nabídnutou přesilovku, což v kombinaci se střeleckými schopnostmi svých hlavních es bylo velmi smrtící.

Chceme-li uspět i v samém závěru sezóny, musíme zlepšit efektivitu v zakončení. Šancí a střel jsme měli v každém zápase dost na to, abychom jej zvládli ve větším klidu, jenže rozvlnit síť, nebo alespoň trefit branku se nám prostě nedaří. Snad si to necháváme na později, jako si nechal Adam své góly na samostatné nájezdy. Za ně nezbývá než před „Křídelníky“ smeknout a poděkovat, že nás nástrahami této naší noční můry dokázali protáhnout. Celkově jsme se ale prezentovali místy snad i pohlednou hrou, do níž se bez rozdílu zapojovali jak všichni útočníci, tak i obránci. Jen tak dál!