Zápasy AFL: páté kolo

29.11.2014 Hrací den č. 5

Úvod

Od posledního hracího dne, který by se dal označit za takový první poločas vyvrcholení první poloviny základní části naší soutěže, uplynulo přesně 28 dní. Druhé dějství bylo na programu právě dnes, ovšem na programu naši soupisky se mnohé změnilo. Očekávaná byla absence Petra, k němu se ale přibližně hodinu před odjezdem přidal neočekávaně Tomáš kvůli zdravotním potížím svého tchána. Už jsme se připravovali na hru ve čtyřech, ale nakonec na sraz dorazil dokonce i autem Fanda, a tak naše akcie nepatrně vzrostly. Opožděný Tomáš navíc přijel alespoň na poslední dva zápasy, takže nakonec nebylo až tak zle.

V mrazivém večeru nás ještě před vstupem do haly přivítal novopečený otec Jindra rozcvičující se s cigaretkou v ruce. Jménem celého týmu mu ještě jednou srdečně blahopřejeme k narození dcerky Terezky! Pro pořádek raději upozorněme na shodu jmen s Radkovou vyvolenou, dnes naší fanynkou, o níž ještě bude zmínka v průběhu reportáže a případná záměna s několikadenním miminkem by mohla autora těchto řádků navzdory pokročilé noční hodině přivést do křížku se zákonem. Po nezbytném ovocném zahřátí jsme pokračovali úprkem do šatny, neboť se program dne zrychlil a čekalo se pouze na náš příjezd.

V zápalu boje

1. zápas: SHM Újezd u Brna – Sokol Syrovice 7:8

Ihned po převlečení prořízl halu hvizd rozhodčího, který podobně jako muezíni z minaretů, svolával hráče ke hře. Většina z nás si nestihla ani sáhnout na míček. Jaký to pak byl div, když jsme měli krotit tento kulatý nesmysl v zápalu boje. Naprosto nic se nám nedařilo a aby toho nebylo málo, hned v první minutě zápasu lovil Jindra první rybičku ze sítě. Zanedlouho už to bylo o dva góly, ale tentokrát jsme ještě dokázali srovnat krok, kdy se po Vlastíkových přihrávkách prosadili oba naši útočníci. K tomu jsme asi třikrát trefili tyčku, ale stejnou část brankové konstrukce nastřelili později také syrovičtí. Ti ale nastřelili ještě do první sirény čtyřikrát síťku za Jindrovými zády, a tak se do šaten odcházelo z našeho pohledu za značně nepříznivého stavu 2:6. I naše jediná fanynka Terezka na své idoly na hřišti nespokojeně pískala.

Do druhé půle jsme vstoupili podobně jako do té první, takže duchem a málem i tělem nepřítomni, ale Syrovice asi bezpečné vedení také uspalo na vavřínech. Náhodní okolojdoucí diváci, kteří slyšíce zápasový ryk dorazili na halu, byli velmi překvapení, když zjistili, že jde o zápas druhého se čtvrtým týmem. Za stavu 3:7 jsme sice zaveleli k útoku, ale výsledkem bylo skóre 4:8, které přibližně deset minut před koncem zápasu příliš nadějí nedávalo. Poměrně snadno jsme se ale začínali prosazovat, a to zvláště zásluhou Adama s Šafíkem, a nebýt hromady spálených šancí, mohli jsme utkáni i otočit. Poslední minutu jsme odehráli v power play, ale při této herní činnosti jsme byli blíže inkasování než vstřelení branky. Porážka 7:8 tak byla velkým zklamáním, zvláště vezmeme-li v potaz, že kromě individuálně šikovného útočného dua soupeř prakticky nic nevymyslel. Minimálně polovinu gólů jsme jim doslova darovali nepřesnou či pomalou rozehrávkou a v kombinaci s laxním přístupem to prostě bylo nehratelné. Tak špatný zápas v našem podání nepamatují ani ti nejskalnější fanoušci, a tak nezbývá, než se z toho oklepat, poučit a zařadit vyšší rychlost v utkáních zbývajících. Chceme-li hledat nějaká pozitiva, dá to sice zabrat, ale například nesložení zbraní a boj o vyrovnání až do konce si zde zmínku zaslouží.

Statistiky: Šafík 3+2, Adam 2+2, Vlastík 1+2, Franta 1+1. Bez vyloučení.

2. zápas: SHM Újezd u Brna – HB Brno 10:3

Druhý zápas večera měl být papírově jednodušší, neboť se proti nám postavil tým HáBéčka, se kterým jsme hrávali v dávných a dnes již zapomenutých dobách. Zatímco tenkrát patřila holičům bobrů horní polovina tabulky, momentálně se potácejí na předposledním místě tabulky.

K tomuto zápasu doplnil naše stavy i Tomáš, který hýřil aktivitou dnes na komkoli z nás nevídanou. Za své nasazení byl v zápase odměněn hned šesti body za hattrick a tři asistence. Většinu si jich nastřádal ve spolupráci s při Ondrově dlouhodobé absenci nejkrásnějším hráčem celé soutěže El Šafínhem, pro nějž ale zatím byla zakletá branka při jeho oblíbených fríčkách. Za případný hattrick měl od Terezky slíbenou obnaženou oslavu, jenže ta se nakonec bohužel nekonala. Nic na tom nezměnil ani Radkův hattrick, jenž si vydobyl dobrým pohybem a nasazením. Cudná Terezka však neodhalila ani kotníček.

Pojďme se alespoň na chvíli věnovat herní stránce věci. Zápas začal opět nepříznivě, kdy šel soupeř z prakticky jediné své nebezpečné akce v první půli do vedení. Zápas jsme ale bleskově otočili. Zpočátku se zdálo, že písmeno B v názvu protivníka znamená spíše beton, ale ten evidentně nebyl odolný vůči dynamickému namáhání, které jsme jedním útokem za druhým vyvíjeli. O poločase to mohlo být přibližně 5:2 a vzhledem k tomu, že jsme otáčky spíše přidávali, než ubírali, dočkali se fanoušci v zaplněné aréně populární desítky. Zvítězili jsme 10:3 a přes pár společných rysů s předchozím utkáním si přeci jen zlepšili náladu před vyvrcholením celého dne i první poloviny základní části.

Statistiky: Tomáš 3+3, Šafík 2+3, Radek 3+0, Vlastík 1+1, Adam 1+1. Bez vyloučení.

3. zápas: SHM Újezd u Brna – Gang 4:3

Hodina H konečně nadešla a my stanuli proti bruntálskému Gangu, který patří k nejúspěšnějším celkům posledních ročníků AFL. Svými kvalitami si jeho členové dokonce zasloužili i šusťákové soupravy v týmových barvách, které jim můžeme jen závidět. Nutno podotknout, že spotřebu látky pro jejich výrobu počítaly švadleny na kilometry čtvereční, neboť Gang disponuje takovým počtem hráčů, že by mohl bez problémů vytvořit dva konkurenceschopné týmy. Ano, zatímco většina týmů nadbytečně širokou sestavou zbytečně naředí kvalitu několika jednotlivců, v případě Gangu je každý z přibližně desíti hráčů fyzicky, technicky i kombinačně zdatný. V kombinaci s pravidelně omílanou chatrností našich fyzických sil tak vše působilo ještě hrozivěji.

I proto jsme se plánovali vycházet ze zabezpečené obrany a čekat na případné protiútoky. Ono nám stejně nic jiného nezbývalo, neboť soupeř se do nás obul a od začátku měl více ze hry. My jsme se ale statečně bránili a do nějakých extra vyložených šancí je nepouštěli. Spíše kolem Jindry létaly svižné projektily po střelách ze střední a větší vzdálenosti, potažmo z úhlu, ale i tak se náš brankář musel pořádně ohánět. Nakonec ale přeci jen kapituloval, když se v našem obranném rohu podařenou otočkou prosadil v souboji Fandem jeden z šikovných  útočníků a tváří v tvář Jindrovi s přehledem proměnil. Jenže z vedení se hráči v černo-žlutém neradovali dlouho. Prakticky z jediné naší vážnější šance první půle jsme dokázali vyrovnat, a to asi minutu po inkasované brance. Největší zásluhu na tom měl Tom, který aktivním napadáním donutil jinak strojově přesného soupeře k chybě, sebral mu u mantinelu balonek a naservíroval jej na roh velkého brankoviště našemu Honzovi, jenž se štěstím prostřelil (předpokládám) jejich Honzu v brance. Začínalo se sice od nuly, ale scénář byl stále stejný. Gang nás několikrát nepříjemně přikoval před branku a nakonec z toho vytěžil vedení 2:1, když po pěkné kombinaci napříč naší polovinou pálil jeden z Gangsterů přesně pod víko Jindrovy branky. O něco méně přesná byla ještě jedna střela, která naštěstí pro nás skončila pouze na břevně. V závěru první půle jsme ještě chtěli srovnat krok, ale takovým mementem zápasu se Syrovicemi se stala situace jen několik sekund před koncem první půle, kdy se úplně nedohodl Tomáš s Vlastíkem, když první jmenovaný přihrával dozadu, zatímco mu druhý jmenovaný nabíhal dopředu. Výsledkem bylo namazání soupeři do samostatného úniku, s nímž si také úspěšně poradil.

Stav 1:3 zdál se být poněkud nešťastný, vždyť za celou první půli nám toho Gang kromě zmiňované gólové situace moc nedovolil a těch pár střel z nepříliš výhodných pozic s přehledem posbíral výborně chytající brankář soupeře. Kurzy live sázek na případné vyrovnání, neřkuli naši výhru tak šplhaly do závratných výšin. Jestli to soupeře až příliš uklidnilo, nebo jestli jsme se vědomím, že už není co ztratit, více osmělili a otrkali, bude tématem dnešního studia Dohráno. Na každý pád se ale najednou začaly objevovat skulinky v obraně soupeře, hru jsme minimálně vyrovnali a dostali se k několika nadějným střelám.

Odměnou bylo snížení na 2:3, když po rozehrávce v rohu hřiště přihrál opět Tomáš za branku Šafíkovi, jemuž dnes konečně vyšlo oblíbené fríčko. Zástupům našich fanoušků to vlilo krev do žil a chorály nás hnali za vyrovnáním. Jejich touhy byly vyplněny zhruba pět minut před konce zápasu, kdy se balonek odrazil k Vlastíkovi, který jej utajenou střelou přes obránce od modré čáry nasměroval přesně do protějšího růžku Honzovy klece. Náš mladý chemik byl v tomto zápase konečně při chuti, když jej opustily žaludeční problémy z předchozích zápasů, díky nimž ale snad i ušetřil síly právě na toto minifinále podzimní části AFL. Vše zúročil dvě až tři minuty před koncem, kdy nejprve obešel jednoho z útočníků, aby se posléze prosmýkl mezi dvěma obránci a na poslední chvíli před vyběhnuvším brankářem bekhendem podsekl míček, jenž doplachtil až do sítě. Oslavy nečekaného obratu byly divoké a Terezku, která nyní už ztratila všechny zábrany, musela vyvést pořadatelská služba, zatímco červenající se Radek hbitě sbíral její svršky rozeseté po hrací ploše.

Zápas však ještě nebyl u konce. Věděli jsme, jak jsme blízko senzaci, ale rozhodnuto zdaleka nebylo. Gang odehrál poslední zhruba minutu a půl s pěti hráči v poli, a přesto, že se hrálo před oběma brankami, už další gól nepadl, a tak jsme k velmi cennému vítězství nakonec dokráčeli. V euforii oslav si sice nejvíce pozornosti vysloužil díky vyrovnávací i vítězné trefě Vlastík, nutno ale podotknout, že tento zápas nám vyšel jako týmu a každý z jeho členů nechal na hřišti vše. Plody naší práce byly velmi sladké.

Statistiky: Šafík 2+0, Vlastík 2+0, Tomáš 0+2.  Bez vyloučení.

Závěr

Konec dobrý – všechno dobré. Tak bychom mohli hodnotit dnešní florbalový večer. Zápas se Syrovicemi, které dnes neměly příliš dobrou formu, nám sice krutě nevyšel, ale dokázali jsme se zvednout a jako třešničku na dortu porazit i hlavního favorita naší ligy. Vzhledem k situaci na čele je to vlastně lepší scénář, než který se papírově nabízel v opačném gardu dnešních zápasů.

Díky lepšímu skóre právě ve srovnání s Gangem tak momentálně okupujeme první příčku v průběžné tabulce. Jedním dechem je ale nutno dodat, že Lesonice, o kterých se tolik nemluví, velmi nenápadně využívají mediálního stínu a mohou s pořadím na prvním místě ještě zamíchat. Mají totiž dva zápasy k dobru a pokud v nich potvrdí roli favorita, dostanou se o bod před nás. Pozitivní na tom je, že zlí jazykové zpochybňující kvality bývalé Branč-ligy mají důvod k zamyšlení, neboť její pomyslný prapor vlaje hrdě tam, kam patří. Navíc vyrovnané čelo tabulky přispívá k atraktivitě soutěže a je dobře, že po první porci zápasů základní části nemá nikdo nic jisté. Vzhledem k plánovaným vyřazovacím bojům nebude pořadí základní části až tak zásadní, ale přesto je umístění v „Big four“ určitě reálným cílem hned několika týmů. Na jejich další souboje si ale fanoušci budou muset počkat skoro dva měsíce, kdy se po zimní pauze vše rozběhne znovu. Máme se jistě na co těšit!