Zápasy AFL: osmé kolo

21.03.2015 Hrací den č. 8

Úvod

Od posledního turnaje stačilo jen přičíst jedničku k číslovce označující pořadí měsíce v roce a pořadí AFL dne a máme tu první ze závěrečných tří hracích dní před koncem základní části. Sestava vykrystalizovala nezvykle brzy, když jediný otazník visel nad objevem posledního turnaje Adama Fily, ten ale nakonec musel upřednostit práci v rodinném železářství. Přesto jsme ke dvěma zápasům cestovali s příjemným počtem šesti hráčů do pole, jimiž byli obránci Péťa, Vlastík a Petr a útočníci Tomáš, Šafík a starší z Adamů. Na srazu byli všichni kromě Toma včas, dokonce i tradiční opozdilec Péťa, který svým brzkým příchodem zostudil i Vlastíka. Také Tomáš dorazil na svoje poměry nezvykle brzy – pouze s tříminutovým zpožděním. Oba dnešní řidiči byli vzorní a připravení k odjezdu, a tak jsme mohli vyrazit na tradiční putování na Lesnou. Přesto to polovina týmu vzala ještě jednou na rodnou hroudu, neboť si Adam zapomněl boty. Nakonec však všichni dorazili na halu včas, a tak se mohlo jít na hřiště.

V zápalu boje

1. zápas: SHM Újezd u Brna – Sokol Lesonice 7:4

Na hřišti na nás už v osm ráno čekaly Lesonice, tedy tradiční rival, který ještě v polovině soutěže okupoval úplný vrchol tabulky, ovšem v novém roce zaznamenaly několik zbytečných ztrát, čímž zřejmě přišly o jakékoli naděje na celkový titul. Soupeř nás početně výrazně převyšoval a jakkoli to většinou bývá jeho nevýhoda, tentokrát to tak docela neplatilo. V úvodních minutách jsme byli aktivnější a hned v té druhé jsme již zvedali ruce nad hlavu, když po Vlastíkově průniku středem hřiště otevřel celý dnešní sportovní den nikým nehlídaný Šafík svým tradičním fríčkem. Jen o chvilku později zvyšoval na 2:0 Péťa tečovanou střelou od modré čáry, kam mu balonek předložil Adam.

Poté se Lesonice výrazně herně zvedly a kromě několik střel ze střední vzdálenosti předvedly také přečíslení, které musel hasit zatím bezchybný Vašek. Pro nás to bylo důrazné varování, ze kterého jsme si ale vzali příklad jen částečně. Hra byla hodně otevřená a jedna brejková akce střídala druhou. To předcházelo také naší třetí brance, když jsme nejprve měli gólovou příležitost my, jenže situace se obrátila a vzápětí tu byla tutovka lesonických. Jenže také oni se v zakončení se zlou potázali, a tak je vytrestal Tomáš se Šafíkem, když první jmenovaný vybojoval míček a předložil našemu hezounovi, který opět zakouzlil svou magickou holí.

Za stavu 3:0 zazněla poločasová siréna, a tak jsme do šaten mohli odházet o poznání veseleji než soupeř. Ten však zbraně zdaleka nesložil a neměnil se ani obraz hry z první půle. Lesoničtí opět nepříjemně tlačili a kombinovali převážně v našem obranném pásmu, ale tentokrát už za to byli i odměněni v podobě snížení na 1:3. Na tento gól jsme však bleskově odpověděli Vlastíkem, který po několika nezdařených střelách konečně trefil zařízení, když mu ze standardky na modré čáře přiťuknul dnes opět velmi efektivní Šafík. Jenže Lesonice opět dokázaly snížit na rozdíl dvou branek, a tak zůstával zápas stále otevřený.

Naštěstí opět zafungovala dnes velmi sladké plody rodící spolupráce Vlastíka a Šafíka, když křižnou přihrávku dříve jmenovaného obránce soupeře sice tečoval, nikoli však zastavil, a Šafík možná trošku se štěstím nastavil svou čepel tak šikovně, že balonek nasměroval přesně do horního růžku branky. Dalším hřebíčkem do lesonické rakve byl Tomův gól po zemi k tyči odkryté branky. Tuto luxusní pozici mu výbornou přihrávkou připravil Péťa. Jenže Lesonice znovu dokázaly zabrat a zápas alespoň zdramatizovat. Přeci jen naše koncentrace pomalu upadala, ani Vašek nebyl tím Vaškem z první půle, i když inkasované branky pramenily spíše z nedůsledné obranné hry celého týmu. Několikrát zazvonila i branková konstrukce obou branek a zejména té naší. Na druhé straně se výborně mířenou střelou prezentoval Tom, jenže spojnice břevna a tyče nedovolila neúnavnému staviteli znovu skórovat. Lesonice tak dotáhly zápas v závěrečných minutách znovu na rozdíl dvou branek, nicméně na vyrovnání už neměly čas a navíc je ještě v poslední minutě vytrestal Adam, který si sám vybojoval míček na polovině soupeře a v samostatném úniku si z úhlu dokázal poradit i v zakončení.

Přestože Lesonicím chyběla jedna z jejich hlavních opor, dokázaly tým dobře doplnit i jiné nové a schopné tváře, prezentovaly se dobrým výkonem a nemálo nás potrápily. I díky výbornému vstupu do zápasu jsme přesto dokázali zvítězit tříbrankovým rozdílem, 7:4.

Statistiky: Šafík 3+1, Vlastík 1+2, Adam 1+1,  Tomáš 1+1, Péťa 1+1. Bez vyloučení.

2. zápas: SHM Újezd u Brna – Angry Orel Blansko 6:3

Ve druhém a dnes posledním vystoupení na nás vlétli blanenští Angry Birds. Pokud malinko předběhneme událostem, nový AFL pes, nebo spíš takové tele, se jako tipér vítěze zápasu osvědčil, podobně jako například různé chobotnice u fotbalových mistrovství, neboť se před tímto zápasem zcela očividně přidal na naši stranu, když mlsně obcházel naše tašky a nakukoval, jestlipak někomu nezbylo něco k snědku. Orli ale jistě měli dost sil na to, aby tuto psí věštbu odvrátili. První vzájemný zápas jsme proti těmto mladým a dravým klukům vyhráli 5:1, ovšem spíše než gólovým festivalem a pohodlným vítězstvím se fanouškům tento zápas vryl do paměti jako vyrovnaný velmi fyzicky náročný. A nejinak tomu bylo v dnešní odvetě, kdy na nás Orli vlétli aktivní hrou jim vlastní, těsným bráněním a dobrou hrou do těla.

Jenže zvlášť v první půli jim to nebylo nic moc platné, neboť střel měli pomálu a nějakou vyloženou šanci snad žádnou. My jsme sice nepřekypovali takovou energií, ale zase jsme dokázali být dostatečně efektivní. Ovšem to, jak se všechno semlelo, brzy náš reportér zapomněl, a protože jsme navíc podle statistik ze stránek AFL dali sedm gólů, musel využít nápovědu přítele na telefonu, aby bylo vše zaznamenáno co nejvíce podle skutečnosti. Naši první branku vstřelil přinejmenším florbalově nejplodnější hráč našeho týmu, Šafík, který byl dostatečně důrazný na malém brankovišti soupeře a nasměroval Adamovu přihrávku zpoza branky do patřičných míst. Stejný kanonýr zvyšoval už na 2:0, tenkrát nikoli silou, ale dnes až nebývale úspěšným fríčkem poté, co Vlastík na polovině hřiště mezi dvěma soupeři zachytil balonek a naservíroval jej pracovitému expertovi přes čistotu do správného prostoru. Jenomže o několik chvil později se obávaný sniper v bílo-modrém dresu dostal k jedné z mála svých střel a takřka z poloviny hřiště vymetl pavučinky ve Vaškově brance. To se psala přibližně desátá minuta a stav 2:1 v náš prospěch vydržel až do začátku druhého dějství.

Tam se znovu skóre měnilo a znovu v náš neprospěch, když jsme inkasovali opět poměrně lacinou branku z protiútoku soupeře, který kombinační akci, kterou jsme nedokázali správně pokrýt, zakončil sice ne zrovna důrazně po zemi k Vaškově bližší tyči, ale stačilo to. Dramatičnosti utkání to jen prospělo, neboť se začínalo vlastně od nuly a vše bylo naprosto otevřené. Vývoj zápasu nám moc nevyhovoval, jelikož se zdálo, že by Orli mohli dokonat obrat. Tyto úvahy však nekompromisně zamítla dvojice Vlastík–Adam, když nejprve mladý chemik nezazmatkoval a našel dobře postaveného Adama, jenž trefil přesně do odkryté klece. Své role si pak oba matadoři prohodili, když v přečíslení tří proti jednomu zavezl Adam míček až k orelské brance, aby přihrávkou pod sebe nabídl gól na stříbrném podnose Vlastíkovi. A ten i s trochou štěstí tuto pobídku zužitkoval.

Jenže Orli, kteří se nikdy nevzdávají, stále věřili v obrat a nepolevovali v nasazení, jež je hnalo vpřed. Gól jsme jim paradoxně nabídli sami po nepodařené přihrávce z vlastního obranného rohu. Znovu nás tak měli naši sokové na dostřel jediné branky, jenže ta ne a ne přijít. Ve svých útočných náletech nechávali čím dál více místa v obranných řadách a právě takové situace využil Péťa s Tomem, kteří si v útočném pásmu vzájemně pěkně narazili a nejen svými žačkami milovaný pan učitel potvrdil pověst spolehlivého střelce. Do konce zápasu zbývaly přibližně dvě a půl minuty a my jsme věděli, že vítězství je na dosah. Hra potom moc neměla úroveň, my jsme nikam nespěchali, převážně jen bránili a pod tlakem vyhazovali balonky co nejdál od vlastní branky. V poslední minutě po sérii standardek soupeře v našem obranném rohu se balonek šťastně odrazil od Vlastíkovy hole podél mantinelu přímo k Šafíkovi a společný výpad těchto dvou našich nejtěžších hráčů nemohl skončit jinak, než definitivním zpečetěním druhého vítězství našeho SHM, a to znovu o tři branky, tentokráte však v poměru 6:3

Statistiky: Vlastík 2+2, Šafík 2+1, Adam 1+2, Tomáš 1+0, Péťa 0+1. Bez vyloučení.

Závěr

Dvě těžká utkání jsme zvládli na výbornou, a tak musíme být spokojení. Nehráli jsme sice bezchybně, ovšem zde je třeba vyzdvihnout kvalitu soupeřů, kteří měli navrch zejména po fyzické stránce a v nasazení, což jsme však dokázali svou efektivitou, dobrými individuálními i kombinačními výkony a čichem na ty správné okamžiky více než zneutralizovat. Výborným týmovým výkonem se o to zasloužili všichni hráči měrou vrchovatou, i když statisticky vyčnívají Šafík s Vlastíkem shodně se sedmi body ze dvou zápasů. Šafík si navíc jako jediný dokázal připsat i hattrick. Někdo však oběma těmto matadorům, jimž napříč hřištěm až nebývale dobře fungovala vzájemná spolupráce, musel krýt záda, a to jak v útoku, tak v obraně. Také Vašek si zvláště v prvním zápase odchytal svoje, nicméně jistě by bylo příjemné jej zase po letech potkat na tréninku.

Radost z dnešních úspěchů ještě může umocnit nezdar Gangu v zápase s Dohodou, díky němuž jsme se osamostatnili na prvním místě tabulky. Do konce základní části nám zbývá odehrát posledních pět zápasů, a to převážně se soupeři z horní poloviny tabulky, takže zdaleka není nic rozhodnuté. Každopádně v boji o první příčku máme dobře nakročeno, a tak nezbývá než pozvat fanoušky na poslední dva turnaje, které sehrajeme v dubnu. Za měsíc touto dobou bude tajenka základní části naší ligy již dávno rozluštěná.