Zápasy AFL: desáté kolo

18.04.2015 Hrací den č. 10

Úvod

Po týdnu se hlásíme opět z komentátorského stanoviště na hale Hattrick, tentokrát již naposledy v rámci základní části AFL. Nastává konečné zúčtování základní části! V 17:40 už nedočkavě bručela na parkovišti u kostela modrá Fabie s krásnou řidičkou Adélkou, jejím milým Vlastíkem a již trojnásobným otcem Tomem, jehož nabrali po cestě. Do toho zvoní telefon a z něj alkoholem povzbuzený Radek koktá, že za dvě minuty je tady. Po pěti minutách čekání nabíráme Péťu a jedeme vstříc Radkovi. Jeho široký úsměv nás již z dálky oslňuje, z blízka pak dráždí naše smysly dvě topinky, které si nese v ruce. Čerstvá řidička je sice zpočátku nervózní ze čtyř kibiců, za něž má momentálně zodpovědnost, po chvilce se ale otrkává, hned na první újezdské stopce zastavuje na dvě minuty, abychom zamávali skupině skalních fanoušků, ale pak už nás kromě dvou zdechnutí motoru na jedné křižovatce nezadržitelně přibližuje k cíli. Na parkovišti se potkáváme s druhou částí naší výpravy, Jindrou a Šafíkem, kteří také hýří více než dobrou náladou. Jako poslední přijíždí na halu Adam, ještě nejsme ani převlečení a už nás polnice volá do zbraně na hrací pole. Cíle dne jsou vytyčeny jasně, uhrát alespoň jednu výhru, vypadat u toho dobře a dotáhnout Šafíka ke koruně krále kanadského bodování. Cíle obtížné, nikoli však nereálné!

 V zápalu boje

1. zápas: SHM Újezd u Brna – Sokol Syrovice 6:3

První příležitost k zisku kýžených tří bodů máme v zápase proti Syrovicím. S tímto soupeřem jsme se utkávali již před několika zimami, ale nyní přichází na řadu odveta z podzimního vzájemnému zápasu, který jsme doposud jako jediný prohráli v základní hrací době, a to o jedinou branku 7:8. Kromě toho je to jediný tým, kterého jsme v této sezóně nedokázali porazit. Přitom to není nijak nehratelný soupeř. Mají sice jednu z největších hvězd soutěže, zvlášť Šafíkovi dobře známého Gregyho, ale za ním, co se při vší úctě kvality týče, dlouho nic. Navíc Jindra postrádá své boty, situaci však zachraňuje Tomáš, který má podobně velkou nohu, a tak se může jít na věc.

Do zápasu jsme vstoupili přímo famózně a již po minutě hry se měnilo skóre v náš prospěch, když po Šafíkově vybídnutí rozvlnil síť Tom. Netrvalo to dlouho a úspěšný střelec si připsal také gólovou přihrávku, když na pravé straně hřiště našel Vlastíka, který míček umístil i s mírnou tečí brankáře do protějšího horního růžku. V tempu jsme však nepolevovali a soupeře prakticky nepouštěli na naši polovinu. A do poločasové sirény z toho vyústily ještě další dvě branky. Také tentokrát si náš úspěšný střelec připsal po vlastním zářezu i asistenci: Vlastík si sklepl vysoký balonek mimo dosah dvou bránících hráčů a křižnou přihrávkou srdcem soupeřovy obrany našel před prázdnou bránou Adama. A opět si pak tento střelec zapsal čárku i do kolonky s áčky, když někde na polovině hřiště předal balonek Péťovi, ten si pěkně vykroužil a přesně zacílil.

Do druhé půle jsme nastupovali s vědomím prakticky jistého titulu. Vždyť krom dvou brejků a z toho jedné tyče, se syrovičtí hráči k ničemu nedostali. Naopak my jsme brankovou konstrukci rozezvučeli hned několikrát. A také začátek druhé půle nám vyšel, i když gólově to už nebylo tak plodné. Na 5:0 pak zvýšil Adam, díky čemuž se kanadského bodu dočkal i poslední hráč, kterému chyběl, tedy přihrávající Radek. Pak jsme začínali malinko polevovat, ale stále to ještě nebylo až tak tragické. Přesto však jediného zaváhání v těchto momentech dokázal Šafíkův konkurent bezpečně využít. Hned vzápětí nám však vrátil pětibrankový náskok Vlastík, který po Šafíkově přihrávce bekhendem propálil všechno, co mu stálo v cestě. Zápas spěl pomalu ke svému konci, fanoušci v hledišti zpívali oslavné chorály na naše borce, ale jakoby je tím uspali. Za poslední dvě minuty, které jsme nepochopitelně vypustili, se měnilo skóre ještě dvakrát, ale vždy v náš neprospěch. Na našem vítězství už to však nic změnit nemohlo, jen jsme si trochu pošpinili statistiky v obdržených brankách.

Statistiky: Vlastík 2+1, Adam 1+1, Šafík 0+2, Péťa 1+0, Tomáš 1+0, Radek 0+1. Bez vyloučení.

2. zápas: SHM Újezd u Brna – HB Brno 6:4

Jako velcí mistři jsme dost vlažně nastoupili ke druhému zápasu proti předposlednímu HáBéčku, které nás navíc zaskočilo kvalitní obranou. Tu jsme přes počáteční tlak dlouho nemohli překonat. Jako prvnímu se to povedlo po Tomově přihrávce nepříliš důraznou střelou Adamovi. Na 2:0 zvyšoval Tomáš a kýžený bodík si připsal náš Honzínho. Jenomže pak jsme se nějak zasekli a najednou se do šancí začali dostávat hráči v modrém. K naší smůle je i proměňovali, a tak se jim ještě do poločasu podařil dokonalý obrat z 0:2 na 3:2. Nutno dodat, že zcela zaslouženě, protože my jsme hráli naprosto strašně. Do druhého dějství jsme sice nenastoupili také nijak excelentně, ale přeci jen to bylo lepší než v tom prvním. Ono to vlastně ani horší být nemohlo. Vyrovnat se podařilo Adamovi, který tak odskočil Vlastíkovi v tabulce kanadského bodování. Úspěšným asistérem bylo znovu Tom, který se v tomto zápase pěkně rozvášnil, vždyť to byl již jeho čtvrtý bod! Vlastík nechtěl nechat Adama bodově utíkat, a tak si naběhl na hranici velkého brankoviště, kam mu ze strany na stříbrném podnose předložil Šafík, a i když trošku kostrbatě, přeci jen skóroval. Stejný hráč se do konce zápasu prosadil ještě jednou, tentokrát si ve vlastním obranném pásmu vyměnil balonek s Péťou, prošel středem hřiště a střelou pod břevno rozjásal naše fanoušky v tomto zápase naposled. Také modří se z námi dost laxně odbráněného brejku ještě jednou prosadili, ale přestože v poslední minutě zkusili power play, skóre už se znovu neměnilo. Po značně vlažném výkonu jsme tedy utrpěli vítězství 6:4. Je ale pravdou, že Holiči bobrů odehráli velmi dobrý zápas a našemu nedobrému výkonu šli dost naproti. Rozhodně se neprezentovali herním pojetím, které bychom čekali od předposledního týmu tabulky.

Po tomto zápase rozšířil naše hráčské řady náš „Klekí-petra“ Bohdan, jenž si tak v zápase proti Gangu mohl konečně připsat svůj první ostrý start v této sezóně. Zároveň s ním přijel také František, který byl v civilu, a tak zaujal horké trenérské křeslo. No a zápas s Gangem mohl začít...

Statistiky: Tomáš 2+2, Vlastík 2+1, Adam 2+0, Šafík 0+2, Péťa 0+1. Bez vyloučení.

3. zápas: SHM Újezd u Brna – Gang 8:5

Vyvrcholení základní části B. ligy. Souboj titánů. Zápas Z. To nejlepší na konec. Takto nějak by bývaly zněly novinové titulky, kdyby se naplnily prognózy expertů z průběhu sezóny, že si to v tomto posledním zápase rozdáme s Gangem o prestižní Prezidents’ Trophy. Jenže osud tomu chtěl jinak a zatímco my jsme od již zmiňovaného prvního vzájemného zápasu se Syrovicemi neztratili ani bod, Gang sužován problémy se sestavou závěr sezóny nezvládl. Titul jsme měli v kapse, ale přesto mělo být o motivaci postaráno, vždyť proti takovému soupeři nestojíte každý den. Krom toho jde o čest, o prestiž a v neposlední řadě o přízeň fanoušků.

Přesto jsme však do této sváteční příležitosti vykročili levou nohou. V první půli jsme nebyli dost důrazní, nepřistupovali jsme k hráčům včas a občas jsme nedokázali zachytit pohyb protihráče, z čehož pramenilo  nejedno přečíslení. Takový tým, jakým je Gang, vás samozřejmě za tyto prohřešky dokáže potrestat. Možná i proto, že hráli jen v pěti lidech, z toho s jedním hostovačem, nevymýšleli nic světoborného a prostě pálili ze všech pozic. První tutovku jsme přesto měli na hokejce my, konkrétně hned při prvním svém střídání navrátivší se Bohdan, jenže ten nedokázal vzduchem letící balonek ideálně trefit, a tak branku přestřelil. Škoda, to by byl přímo pohádkový nástup! Jinak byl ale v těchto momentech lepší Gang. Prvním budíčkem pro nás měla být střela takřka z poloviny hřiště, která překvapenému Jindrovi ještě zaplavala ve vzduchu a již zastavila síťka za jeho zády. Bohužel jsme si z toho nic moc nedělali, a tak to bylo po necelých čtyřech odehraných minutách již 0:2 a vzápětí dokonce 0:3!

Toto skóre už zavánělo debaklem a pískot našich fanoušků nebral konce. Nervózní Fanda na lavičce zvýšil frekvenci svého trenérského žvýkání natolik, že by mu mohl závidět i legendární Sir Alex Ferguson. Ale naštěstí jsme se konečně probrali a zahájili spanilou jízdu k lepším zítřkům. Gól po gólu jsme ukrajovali náskok soupeře, až jsme najednou vedli 4:3. Od této chvíle už Gang, jemuž musely docházet síly, vlastně jen dotahoval. Na 4:4 se mu to podařilo a snad i na 5:5. Zvláště ve druhé půli jsme s přibývajícím časem získávali čím dál pevnější půdu pod nohama a branky stříleli s čím dál větší lehkostí. Náš střelecký účet se nakonec zastavil na číslovce osm, takže jsme výhrou 8:5 udělali pěknou tečku za základní částí.

Jednotlivé branky těžko všechny podrobně rozepsat, ale již pohled do statistik napovídá, že se jednalo takřka o one-man show v podání Šafíka. Ten hned několikrát v tomto zápase zavěsil fríčkem, a tak se mohli fotografové předhánět o nejlepší snímek tohoto kousku. I díky poslednímu gólu, pro nějž si naprosto dokonale naběhl na Vlastíkovu podařenou přihrávku, dal sám hned pět banánů. Jinak ho zásoboval především jeho parťák z útoku Adam, který se navíc sám také jednou zapsal do listiny střelců. Navzdory galapředstavení těchto mušketýrů si největších ovací užíval Bohdan, který ozdobil svůj dnešní start hned dvěma krásnými brankami. Všem sportovním příznivcům tak ukázal, že zabijácký instinkt a dobrý výběr místa hvězdy prostě nezapomínají.

Statistiky: Šafík 5+0, Adam 1+2, Bohdan 2+0, Vlastík 0+2, Radek 0+1, Tomáš 0+1, Péťa 0+1. Bez vyloučení.

Závěr

Mííístři! Mííístři! Mííístřííí! Tyto a mnoho dalších oslavných chorálů pěli naši neúnavní fanoušci do časných ranních hodin po všech brněnských i újezdských lokálech, veřejných prostranstvích i doma u svých televizorů. Navíc Česká televize zařadila do svého vysílání mimořádný sestřih všech gólů, které jsme za základní část naší soutěže v této sezóně nastříleli. Víno i rozličné domácí pálenky tekly proudem. Zlatý hattrick je v kapse.

Sice jsme dneska měli v každém se zápasů pasáže, kdy se nedařilo a jakoby ani nechtělo, vždy jsme ale dokázali včas zabrat, anebo jsme si již mohli nějaké to zaváhání dovolit, a tak jsme znovu nenašli přemožitele. Sezónu končíme s úctyhodným skóre 171:68, což z nás dělá nejlépe střílející a zároveň nečekaně i nejlépe bránící tým B. ligy. Kromě toho naše série výher čítá již 15 zápasů. Kritické momenty v některých vyrovnaných zápasech jsme přečkali a nejednou rozhodli až v poslední minutě, ale právě toto dělá velké týmy a důležité rozdíly v konečném bodovém součtu. Náš triumf tak můžeme s čistým svědomím označit jako zasloužený. Navíc, a na to nesmíme zapomenout, máme v našich řadách i nejproduktivnějšího hráče soutěže Šafíka, který dnes svůj náskok nejen že pohlídal, ale dokonce i navýšil na 14 bodů. Stal se tak nejlepším střelcem i nejlepším nahrávačem v naší lize. Velký dík ovšem patří i ostatním, kteří sice tolik nebodovali, ale do té naší mozaiky přispěli méně viditelným, avšak neméně důležitým dílem.

Hráči jsou sice momentálně za hvězdy, ovšem sami krotí euforii. Jedna etapa sezóny je sice za námi, ale zároveň už klepe na dveře druhá. Zatímco ta první odráží výkony souhrnně za několik měsíců, ta nadcházející prověří aktuální formu jednotlivých celků několik po sobě jdoucích květnových víkendů. Stačí jednodenní zaváhání a naděje na další úspěchy budou ty tam! Proto nic neponechme náhodě a připravme se na souboje v play off alespoň tak dobře, jako se nám to i přes neslavnou tréninkovou morálku letos podařilo.