Nedělní Haluzáři

HULCUP Systém

Při sobotním odpoledni čekalo na mnohé z nás milé překvapení v podobě změny nedělního večerního florbalového prostředí. Díky tomu, že Haluzáři neměli dostatek lidí pro plnohodnotné uspořádání dalšího ze série věhlasných HulCupů, jsme mohli vyměnit prostory školní tělocvičny za brněnskou halu Hattrick. Přestože tato možnost zněla velmi lákavě, z různých důvodů se nám nepodařilo poskládat dvě kompletní čtverky. Ze základního kmenového kádru byli pro nedělní boje do pole připraveno kvarteto Péťa, Vlastík, Bohdan a Franta, které doplňoval třetí do party Hladkých, Michal, a dvě nejsilnější, nejzářivější a nejbarevnější pera spřátelených Křídel, totiž Petr Zahradník a Pavel Diviš. Poslední instancí pak byl Vašek.

Při pohledu na papírově velmi silnou sestavu soupeře jsme očekávali náročný zápas s možností nelichotivého přídělu v naší síti. Příliš optimismu do našich řad nevlila zjištěná absence nejdůležitějšího brankářského vybavení, Vaškova suspenzoru. Řešení této nepříjemnosti v podobě ručníku nakonec bylo alespoň dle Vaškových slov relativně příjemné. A tak se mohlo jít na věc.

Oproti běžným čtvrtečním přátelákům byl pozměněn systém hry. Naplánovány byly tři zápasy hrané na tři desetiminutové třetiny, a tak jsme si mohli na vlastní kůži ozkoušet běžný systém HulCupů. Těm, kteří nemohli být na hale přítomni, dlužím ještě grafické rozestavení našeho celku: V obraně se točilo trio Péťa–Franta–Michal, útočné dvojice pak tvořili Bohdan–Vlastík a Petr–Pavel.

Nyní již velmi stručně k samotnému průběhu tří odehraných utkání, jež dopadly následovně:

1. zápas: Újezd – Haluzáři 8:2

2. zápas: Újezd – Haluzáři 4:6

3. zápas: Újezd – Haluzáři 3:1

celkové skóre: Újezd – Haluzáři 15:9

První zápas začal, jak tomu obvykle bývá, spíše vzájemným oťukáváním obou soupeřů, a tak není divu, že první třetina skončila smírně 1:1. Již v jejím průběhu jsme ale cítili, že by dnes nemuselo být až tak zle, jak to papírově vypadalo. Ve zbývajících dvou dějstvích, hlavně v tom třetím, jsme se k radosti přítomných fanoušků rozstříleli, kdy jsme dokázali využívat soupeřových chyb v rozehrávce, ale také sami tvořit pohlední akce. Na počátku jedné z nich se dostal dnes netradiční útočník Vlastík při bránění Hula až za vlastní branku, kde vybojoval balonek, jejž vzápětí poslal bekhendovým lobem rovnoběžně s mantinelem přes celé hřiště na Bohdana, který ho za pomoci sekundového lepidla brilantně zpracoval a poslal křížem na Péťu, jenž dílo dokonal nekompromisní přízemní střelou na delší tyč. Zápas, ve kterém nám to tam náramně padalo, jsme ovládli v poměru 8:2.

Začátek druhého mače byl jako ze špatného snu. S končící třetí minutou jeho první třetiny zvyšovali Haluzáři už na hrozivých 4:0. Tento zaspaný úvod, kdy naopak dokázal soupeř zužitkovat naše chyby ve svůj prospěch, po nějaké době během jediného střídání vykompenzoval jednoduše, ale zato proklatě účinně hrající útok Petr s Pavlem, kteří snížili na rozdíl jediné branky. Bohužel je Vlastík s Bohdanem nedokázali napodobit, a tak se nám obrat nepodařilo dokončit. Nepomohla nám ani power play v poslední minutě zápasu, která vlivem kostrbatého střídání a zbytečných ztrát nevedla prakticky k žádnému vážnějšímu ohrožení Driftovy klece. Navíc jsme ještě inkasovali gól šestý. Po výhře Haluzářů 6:4 bylo jasné, že o celkovém vítězi dne musí rozhodnout závěrečný zápas.

V něm trvalo téměř celé dvě třetiny, než se alespoň jeden z týmů dočkal radosti a jásotu nad vstřelenou brankou. Těmi šťastnějšími jsme byli my a od té chvíle už jsme vedení nepustili. Mohli jsme se radovat i dřív, kdyby si Bohdan a Vlastík nevystříleli všechen prach hned v prvním utkání. Co naplat, že zvonily břevna a zívaly prázdné branky, když vinou přeskočení čepele míčkem, nebo zásahem soupeře v hodině dvanácté jim nebyly další zásahy do černého dopřány. Do posledních minut tohoto střetnutí jsme přesto vstupovali s dvoubrankovým vedením 3:1, a tak to byl tentokrát tým bílých, kdo se odhodlal k závěrečné power play. Během ní se však stav na světelné tabuli už nezměnil, a tak se nám podařilo zvítězit i v rozhodujícím třetím zápase. Především díky prvnímu zápasu jsme si odvezli i velmi pozitivní a původně neočekávané celkové skóre 15:9.

Pár vět z druhé strany barikády, z nichž některé se týkají i dnes neodstavitelného a po gólové cestě neomylně kráčejícího Petra Zahradníka, si můžete přečíst zde.