Haluzáři

Na poslední chvíli

V přátelákových luzích a hájích došlo opět ke konfrontaci mezi naší maličkostí a Haluzáři. No jo, vždyť on byl vlastně třetí čtvrtek v měsíci! Sestavu jsme sice skládali na poslední chvíli, ale nakonec se na plac dostavilo hned sedm hráčů do pole. Pravda, dva z nich byly nečekané automechanické posily, které poněkud naředily tradiční nositele šedých dresů, jmenovitě Péťu, Vlastíka, Petra, Adama a Pavla. Na hale jsme byli až nezvykle včas, o to větší škoda byla, že míčky jsme zrovna neoplývali. I tak se nám ale podařilo docela slušně rozchytat Zdeného, tedy další čerstvý vítr do našich řad, který nám poprvé zavál na úspěšném víkendovém hracím dni v rámci AFL. Haluzáři se sešli v počtu osmi lidí, přičemž z toho zhruba polovina byly jejich velké hvězdy jako Hul, Jirka, JFK a klidně bych tam zařadil i Radka, který přes svůj vyšší věk vždy patří k nejaktivnějším hráčům svého týmu. Po dlouhé době jsme také viděli starého známého Marka, nebo chcete-li Parouba. Ten si na nás vzhledem k sestavě bílých věřil, ale jak se ukázalo, zase taková pohodička to pro ně nebyla.

Úvod zápasu zdál se pro nás býti katastrofálním. Jako bychom myšlenkami zůstali ve škole či v práci. Hned v prvním střídání jsme dostali gól který zaváněl vysokou holí, ale podobnou situaci si pamatujeme ze soboty, kdy jsme na turnaji po podobně „vysoké“ hře mohli zvedat ruce nad hlavu, a tak vlastně nebyl důvod se nějak dohadovat. Bohužel jsme jen o pár chvilek později znovu inkasovali a soupeř už vedl 2:0. To nás konečně trochu nakoplo a výsledkem byl obrat na 4:2. Touto dobou jsme cítili, že máme zápas ve svých rukou a Haluzáře moc k ničemu nepouštěli. Trošku problém byl, když hrálo naše hostující duo, kterému to ještě jakž takž běhalo dopředu, ale dozadu vůbec.

I tak jsme si ale dokázali vybudovat velmi slušný náskok, a to i navzdory skvělému výkonu soupeřova brankáře, který ve zdánlivě jasných gólových situacích přiváděl naše zakončovatele k zoufalství, když na poslední chvíli dokázal na brankové čáře vytáhnout nejeden last second save. Mohlo to být nějakých 7:3 nebo 8:4, když se Haluzáři pokusili nepříznivý vývoj zvrátit oddechovým časem. Těžko říci, co se vlastně změnilo, ale najednou jsme více chybovali, oni se dostávali do šancí a náš těžce vybudovaný náskok se povážlivě ztenčoval. Prsatá slečna za zapisovatelským stolečkem se více než půldruhé desítce fešáků na hřišti věnovala raději nějakému romantickému filmu, a tak většinu času skóre na světelné tabuli neodpovídalo skutečnosti. Patrně se ale Haluzářům podařilo dokonce vyrovnat na 8:8!

Zdánlivě rozhodnutý zápas tak získal nový náboj. Snad jsme ucítili, že je potřeba zase zvýšit obrátky, nebo prostě jen naši rivalové nedokázali udržet nastolené střelecké tempo, ale každopádně jsme od této chvíle začali znovu budovat tentokrát už opravdu rozhodující rozdíl ve skóre. Ten byl po většinu času zhruba čtyřgólový, takže jsme celé utkání zdárně dovedli do vítězného konce poměrem 16:12.

Sice se na turnaji sejdeme v poněkud pozměněné sestavě, naše vyhlídky na úspěch však mohou být optimistické. Petr zúročil své zkušenosti a byl v útoku přesně tam, kde to bylo potřeba. Také Adama to dnes jistě bavilo, bojoval jako lev a stíhal jak útočit, tak také bránit. Také obranná trojka hrála velmi dobře, i když občas chyběl důraz na brankovišti nebo důslednost v osobních soubojích. Herně to však obránci neměli úplně snadné, neboť se před nimi střídaly dva útoky značně odlišných kvalit: náš aktivní a s obránci sehraný a pak hostující, se kterým spolupráce ve hře dopředu i dozadu občas trochu drhla. Roman s Valisem rozhodně neoplývali takovým nasazením jako náš první útok a na hře to muselo být znát. Škoda, že si jindy tradiční brankář Valis v poli tolik nevěřil, protože s větším sebevědomím by šel jeho výkon jistě nahoru. Oběma klukům však patří dík, že nás dnes přišli podpořit. Stejně tak můžeme za účast i výkon děkovat Zdenému v bráně, který sice v první třetině zápasu nepůsobil nejjistěji, časem se ale rozchytal k výbornému výkonu, najednou začal sbírat i balonky letící mimo branku s tím, že většinu toho pochytal „do tepléch“.

Vlastními statistikami dnes bohužel nedisponujeme, a tak jejich milovníci musí vzít zavděk alespoň těmi haluzářskými.