Haluzáři

Bitva uprostřed pole

V březnu již podruhé vedly naše kroky čtvrtečním podvečerem do haly na Lesné k přáteláku proti Haluzářům. Ale nejen proti Haluzářům, jelikož tito tvořili pouze polovinu týmu našeho soupeře, tedy jednu čtverku. Tu druhou tvořili hráči v zelenobílých dresech neznámého původu, pravděpodobně příznivci skotského Celticu Glasgow. Pojďme se ale raději věnovat naší sestavě, která se oproti minulému střetnutí rozrostla taktéž na dvě čtverky. První se sešla v plném složení, takže ani méně skalním fanouškům netřeba připomínat, že ji tvořili Péťa, Fanda, Bohdan a Tomáš. Ve druhé se pak sešli Vlastík s Pavlem v obraně a Šafík s Adamem v útoku. Do branky se po určité pauze opět podíval Vašek. Na něm jsme si alespoň při rozbruslení před vypuknutím samotného zápasu zlepšili nájezdové sebevědomí. Jenom škoda, že k nájezdům nedošlo i na konci utkání na Zetora, byla by to zajímavá a potřebná zkušenost.

Pojďme ale do hry. Ta byla divácky poměrně nezajímavá a ani tempo nebylo kdoví jaké. Přesto jsme nezačali špatně. Zápisky bohužel žádný popis akcí neskýtají, nicméně i v případě, že se do vedení dostal soupeř můžeme být klidní v tom, že jsme brzy udeřili i my a získané vedení už do konce zápasu nepustili. První gól vstřelila druhá čtverka, konkrétně Šafík po Adamově přihrávce, přičemž celé akci předcházel dobrý presink a poměrně laciný zisk balonku. Na ně úspěšně navázala i první formace, jmenovitě přihrávající Tomáš a skórující Bohdan. Tito borci předvedli tradiční akci s přihrávkou pod sebe a úspěšné střely na delší tyč.

O další branku se opět postaralo druhé útočné duo, pouze v obráceném gardu, když Adam nepodařenou střelou skoro od poloviny hřiště překvapil jinak výborného Zetora. Za stav okolo 4:2 v náš prospěch se pak nejvíce zasloužil Tomáš po Péťově vybídnutí. Mohlo by se zdát, že padal gól za gólem, ale to vůbec nebyla pravda. Ne že by nebyly šance, oba týmy jich pár zahodily, ale diváky přítomné na hale spíše uchvacovala televizní obrazovka a v ní fotbalová Plzeň otáčející nepříznivý stav zápasu Evropské ligy s Lyonem. My jsme bojovali vesměs uprostřed pole. I když slovo bojovali je možná trochu přehnané. U všech míčků byl zvláště ve střední části hry fyzicky aktivně hrající soupeř, ale nějak více zaskočit nás nedokázal.

Spíše jsme se kvůli tomu dostávali do útoku, resp. do slibných šancí poměrně sporadicky. Gólovou radost nepřinesl ani Šafíkův únik s obráncem na zádech, který skvěle vystihl Zetor, O chvíli později měl při kombinovaném střídání po Vlastíkově vybídnutí Tomáš, ale ani on neuspěl. Střely ze střední a větší vzdálenosti Zetor sbíral jako jablka ze stromu, ty šanci na úspěch prakticky neměly. Střeleckou nemohoucnost protrhl opět náš mladý podnikavý podnikatel, jenž uchvátil zejména zraky kluků v zelenobílém podařeným fríčkem, které možná viděli poprvé v životě live. Chvíli nato se prosadil i Adam po otcovské přihrávce od Pavla a vzhledem k blížícímu se konci zápasu tím bylo prakticky rozhodnuto.

Haluzáři ale nesložili zbraně a začali po našem liknavém přístupu úspěšně ukrajovat náš náskok. Dělbu bodů však definitivně odmítl po Tomově přihrávce Bohdan, takže jsme nakonec těsné vítězství uhájili. Konečné skóre 7:6 docela vystihuje průběh zápasu. Vítězství se počítá, ale odehráli jsme už nespočet podařenějších i poctivěji odpracovaných. Přesto, nebo možná právě díky tomu se najde hned několik perliček, především z oblasti kanadského bodování a podobných statistik.

Tou vůbec největší je husarský kousek, který se podařil Bohdanovi a který je pravděpodobně největším snem všech obránců. Náš kapitán totiž všem inkasovaným brankám přihlížel z pohodlí střídačky, takže nemá žádný mínusový bod, což se zatím v historii klubu na přátelákové scéně asi nikomu nepodařilo. Zvláště při hře na dvě čtverky je o to zajímavější, že jej dnes nikdo z jeho parťáků nedokázal napodobit, i když Péťa s Frantem byli s jediou obdrženou brankou blízko, podobně jako třeba Adamové minule. O to více s těmito počiny v +/− bodech kontrastuje Tomova celková nula. Přesně opačný počin než Bohdanovi se podařil Šafíkovi, který naopak všem inkasovaným brankám přihlížel přímo ze hřiště. Naopak Adam je jako jediný z této čtverky v plusu. Je tedy mimo jiné zřejmé, kdo koho v útoku střídal. Zajímavé je i to, že ačkoli má Vlastík i Pavel po jednom celkovém mínusu, každý z této obranné dvojice byl u jedné inkasované branky s jiným obráncem. Z toho zároveň vyplývá, že obrana Péťa-Fanda společně ani jednou neinkasovala.

Na kanadském bodování zaujme oko čtenáře to, že žádný z hráčů nedosáhl na hattrick. Také příspěvek od obránců byl tentokrát minimální, Vlastík s Frantem skončili bez bodu a Péťa s Pavlem si připsali pouze po jedné gólové přihrávce. Ve srovnání s minulým přátelákem je to jako nebe a dudy. Inkasovaných branek je sice relativně málo, ale přesto jsme se nevyvarovali zbytečných chyb v defenzivě, zvláště při obsazování hráčů. Minimálně dva góly mohl ještě zachránit Vašek, ale jednou mu, právě po špatném obsazení hráče jeho kolegy v poli, proklouzla střela mezi betony a jednou se nechal z nulového úhlu nachytat na švestkách, když čekajíce přihrávku zcela odkryl bližší tyč své branky. Na druhou stranu si připsal několik důležitých zákroků, které zde zůstaly opomenuty. V útoku jsme také úplně nepřesvědčili, i když stačilo by proměnit těch pár tutovek a byli bychom za hrdiny. Asi hlavně díky zodpovědné hře dozadu našeho soupeře těch úplně vyložených šancí zase až tolik nebylo, na nějaké pořádné střely jsme měli jen minimum času a hojně je blokovala pozorná obrana, popřípadě již zmiňovaný Zetor.

Statistiky soupeřů a jejich případné ohlasy najdete zde.