Haluzáři

Debakl

V Cézavě neuplynulo mnoho vody od posledního přáteláku a už jsme vyráželi na další. Tentokrát však ve stoprocentní přátelákové sestavě, čili se dvěma čtverkama. Tu první tedy tvořili stejně jako na turnajích obránci Péťa s Fandem a učitelské útočné duo Bohdan a Tomáš, ve druhé pak k sobě Vlastík přivítal do obrany Pavla a do přední linie Adama a Petra. Svoji poslední dobou poctivou docházku potvrdil chytající Vašek, a tak nám nic nebránilo vydat se vstříc odvetě za minulý přátelák, v němž jsme v početním oslabení dlouho sahali po třech bodech, abychom nakonec odcestovali do tepla svých domovů s jednobrankovým mankem.

Úvod zápasu Haluzáři trochu zaspali a při prvních dvou našich střídání jsme je za to hned dvakrát potrestali. Nejprve Bohdan, který, ač v takřka nulovém úhlu, dokázal přesně trefit protější horní roh branky. Také ve druhé brance měl Bohdan svým způsobem prsty, neboť Vlastík hrající dnes s jeho hokejkou přetavil svou první střelu tímto kompozitem po Adamové přihrávce ve vedení 2:0.

Jak rychle jsme dvoubrankový náskok získali, tak rychle jsme o něj také přišli. Ze stavu 2:2 jsme si však dlouho hlavu lámat nemuseli, protože na nás přišla smutnější rána v podobě obnoveného Bohdanova zranění. Náš kapitán tak musel vinou nataženého svalu po zhruba deseti odehraných minutách předčasně do sprch a na tribunu. To na chvíli vneslo do naší hry velké zmatky, jelikož představy jednotlivých hráčů o tom, kdo se přesune z obrany do útoku, se značně lišily, a navíc jsme si pro rozlousknutí tohoto strategického oříšku zdráhali vzít oddechový čas. Nakonec se k Tomovi posunul Péťa, což se s odstupem času ukázalo jako správná volba, protože tento nový pár zatížil soupeřovo konto mnoha brankami.

K smůle jak nově vzniklého útoku, tak také ostatních pilných kanadských bodovačů bohužel nelze jednotlivé kousky pěkně barvitě popisovat, a to jak z důvodu chybějících záznamů, tak i vzhledem k vysokému počtu těchto gólových akcí. Třeba se tím alespoň podaří přivést do hlediště více našich fanoušků, kteří snad začnou více využívat jedinečnou možnost ukojit svou touhu vidět vše na vlastní oči a nespoléhat pouze na záznamy různých médií.

Jak již bylo naznačeno, vinou zmatků po Bohdanově odchodu trpěla dočasně zejména organizace naší hry. Díky tomu se možná soupeř dostal dokonce do vedení 3:2, nicméně po chvíli se vývoj zápasu vrátil do těch správných kolejí a skóre narůstalo zejména na pozici námi vstřelených branek. Naopak Haluzáři hráli tak nějak nekonzistentně, bez nějakého překvapivého nápadu či nadprůměrně podařené kombinace. Vodou na náš mlýn byla také nechuť některých jejich útočníků k obranné hře.

To se však v průběhu druhé půle utkání najednou změnilo a dobrou čtvrthodinku, a možná i více, jsme byli pod takřka neustálým tlakem. Soupeři měli v tomto období snad 90% držení míče a pokud o něj náhodou přišli, hned nám jej nelítostným presingem zase ukradli a zámek pokračoval. Tento tlak byl však do jisté míry platonický a když už se z něj vyklubala nějaká velká šance, byl dnes výborně chytající Vašek na svém místě a zneškodnil vše, co mu přišlo pod ruku. Pouze tu a tam se nám naskytla možnost nějakého brejku nebo šance po chybě protihráče, i toto málo však stačilo na to, abychom svůj náskok spíše navyšovali.

S blížící se závěrečnou sirénou ustal i tento tlak Haluzářů, což paradoxně vedlo k tomu, že nám ještě nějaké góly nasázeli, nicméně my jsme nezaostávali, a i díky obnovené útočné aktivitě jsme zápas dovedli do jednoznačně vítězného konce v podobě 19:6. Zajímavé je například to, že Franta nezaznamenal v utkání žádný kanadský bod, ale jako správný obránce má suvérénně nejlepší statistiku co se +/− bodů týče.

I přes porážku našel chuť ke psaní reportáže také soupeř, jehož dílko bylo navíc hotové daleko dříve, než naše. Všem netrpělivým čekatelům se tedy v závěru omlouvám, ale čas je velký nepřítel a tentokrát nebývale dlouho vítězil.

Poznámka: Bohdan odehrál vinou zranění přibližně pouhých deset minut.