5. turnaj

5. turnaj 1. ligy 04.01.2014

Úvod

Prvnímu turnaji v novém roce jsme vyjížděli vstříc hustou ranní mlhou, která skrývala širou krajinu i výsledek dnešního florbalového podniku. Úspěšný přátelák s Haluzářama dával naději na dobrý výsledek, ovšem otázkou byla úspěšnost zimní přípravy našich rivalů. A zřejmě byli všichni úspěšní, alespoň v tom smyslu, že většina týmů přijela v hojném početním zastoupení a některé i s ligovými posilami.

Také náš celek disponoval s výjimkou prvního zápasu, kdy chyběl zabíječ Radek, všemi tradičními krasavci, a to včetně chytajícího Vaška. K jediným zásadním změnám došlo přes vánoční svátky ve hmotnosti a figurách některých z nás, ale na funkci to vliv nemělo. I složení čtverek zůstalo při starém, když v první hrál Péťa, Fanda, Bohdan a Tomáš a ve druhé Radek, Vlastík, Šafík a Filip. Atraktivní hrací čas měl za následek poněkud obtížnější scházení se na srazu, ale nakonec se všechny podařilo dát dohromady.

Základní skupiny

1. zápas: SHM Újezd u Brna – Žlutej teror 5:0

Prvním soupeřem nám byl, stejně jako na turnaji čtvrtém, Žlutej teror. Zápas začal se zpožděním, neboť se čekalo na soupeřova brankáře, který má jistě mnoho koníčků, mezi které ale ranní vstávání evidentně nepatří. Před Vánoci jsme dokázali v poklidu zvítězit 7:1, a tak jsme byli papírovými favority. Jenže Teroristé se nebáli vlka nic a zejména v úvodu zápasu nám dokázali i zatopit. V kritických chvílích nás ale Vašek podržel a navíc jsme byli produktivnější.

První branku vstřelil Šafík po křižné Vlastíkově přihrávce, přičemž černou práci odvedl Filip, který na sebe na středu hřiště upoutal pozornost většiny bránících hráčů. Zanedlouho jsme vedli již o dvě branky. Opět byl nahrávajícím hráčem Vlastík, který v oslabení naservíroval Bohdanovi před prázdnou branku. Dodejme, že úspěšný střelec celou akci založil vybojováním balonku a že přesilovka soupeře byla nařízena po opakovaném přestupku, kterého se dopustil známý bouřlivák a výtečník Tomáš. Ani zbytek přesilovky soupeř nevyužil, a tak přišel trest z naší strany v podobě Vlastíkova pasu do strany na mutěnického gigola Honzínha, který našel před prázdnou brankou Filipa, jenž si zkušeně porazil. Našim průběžným vedením 3:0 skončilo první dějství.

V tom druhém jsme nepolevili a výsledkem byly další dva banánky k dobru. První z nich vsítil po Vlastíkově přihrávce navzdory těsnému bránění Bohdan. Při naší poslední brance si tito dva aktéři role prohodili, když těsně před tím netrefil v dobré šanci Tom. Už už se schylovalo k tomu, že Vašek udrží čisté konto, ale přibližně půl minuty před ukončením prvního zápasu v tomto roce bylo za Fandovo postavení v brankovišti nařízeno trestné střílení. Také to ale dokázal Vašek vykrýt a připsal si cenný čistý štít. Vítězstvím 5:0 jsme poměrně rázně vykročili za postupem ze skupiny a potěšili dnes nebývale hojnou fanouškovskou základnu v podobě v Koubeklize hrajících Křídel.

Statistiky: Vlastík 1+3, Bohdan 2+1, Šafík 1+1, Filip 1+0. Vyloučení 0-1, bez využití.

2. zápas: SHM Újezd u Brna – Divoká prasata 4:4

Žlutej teror nás poměrně slušně prověřil, ovšem prověrka v podobě Divokých prasat byla dle očekávání tvrdšího kalibru. Navíc se řady soupeře údajně rozšířily o nějaké hvězdy ze zámořské NHL. Nás naopak hnali dopředu zmínění fanoušci, kteří místy vytvářeli atmosféru podobnou té na zápasech první turecké fotbalové ligy.

Své první světlice mohli odpálit v momentě, kdy Péťa nahozením možná i z vlastní z poloviny hřiště překvapil brankáře Divočáků. Ten měl asi špatný výhled. Jenomže z nejtěsnějšího vedení jsme se dlouho neradovali, neboť vysoký lob z obranných řad Prasat navzdory Vlastíkově i Vaškově snaze dokázal jeden z útočníků uklidit do naší brány. Dodejme, že už před touto brankou se nám k inkasování několikrát schylovalo, jelikož místy se zdál být tlak nadupaných Kanců značně drtivý. Postupně jsme začínali přivykat soupeřovu těsnému obsazování a ostrému presinku, zápas byl stále z obou stran otevřený a aktuální kurzy na oba týmy vyrovnané.

Prasatům se prozatím některé naše zaváhání nedařilo trestat, za což nakonec zaplatily vysokou daň v podobě inkasované branky. Nezvládly totiž střídání, Tomáš se na půlící čáře zmocnil balonku a předložil tutovku Bohdanovi, který měl na velkém brankovišti z ničeho nic místa jako na Sibiři. Ovšem ani tentokrát se nám nepodařilo vedení přes některé slušné příležitosti navýšit, aby přišel první ze tří velmi podobných momentů, kdy jsme propadli přibližně ve středu hřiště a z následné situace dva na jednoho inkasovali. Zatímco dosud první čtverka skórovala a druhá branky dostávala, od tohoto momentu se jejich role prohodily. Stačila druhá ze tří výše souhrnně popsaných situací a rázem jsme byli o gól pozadu – 2:3.

Florbalky do žita jsme ale nehodili, jejich mlčení dokázal po delší době prolomit agilní Radek, kterému se konečně podařilo úspěšně zakončit jeden ze svých úniků. Nerozhodný stav 3:3 se bohužel pohnul opět na straně soupeře, což nakonec vyústilo přibližně tři a půl minuty před koncem v oddechový čas našeho celku. Zatím bylo na power play brzy, pokud by ale stav byl dále nepříznivý, mohlo by k té variantě dojít. Proti byl ale Vlastík, který po Filipově přiťuknutí dokázal téměř z poloviny hřiště propálit vše, co mu stálo v cestě. V ten moment zbývaly přibližně dvě minuty do konce, a protože v nich se už nestalo nic převratného, skončilo toto utkání smírně 4:4. Škoda některých chyb, mohlo být veseleji, ale na druhou stranu musíme uznat kvalitu soupeře a to, že také on měl další příležitosti, jež nevyužil. Vzhledem k předvedenému výkonu i k výsledku můžeme být spokojenější my, přece jenom jsme v tomto vyrovnaném utkání tahali spíše za ten kratší konec.

Statistiky: Tomáš 0+2, Šafík 0+2, Péťa 1+0, Bohdan 1+0, Radek 1+0, Vlastík 1+0. Bez vyloučení.

Vyřazovací boje

Semifinále: SHM Újezd u Brna – Fbc Blažovice 10:2

K repríze zápasu z minulého turnaje došlo kromě prvního střetnutí s Terorem také v semifinále. Opět jsme totiž shodou okolností narazili na Blažovice, které v boji o druhé místo poměrně s přehledem přehrály Slavkov. My jsem naopak skupinu díky lepšímu skóre vyhráli před Divokými prasaty. Že nás v semifinále nečeká vůbec nic lehkého bylo nad Slunce jasné. Jednak přijely i Blažovice v plné polní a také si stačí vzpomenout na minulé semifinále, kdy stály prakticky oběma nohama ve finále, protože až patnáct sekund před koncem vyrovnal v power play Péťa a v nájezdech jsme si zásluhou Toma a Vlastíka už poradili.

Do dnešního duelu jsme vstoupili dobře a zanedlouho jsme se mohli těšit relativně komfortnímu vedení 2:0. Blažovičtí ale hráli zejména v první polovině velmi dobře, dokázali většinou kompaktně útočit a zároveň i bránit, a tak nebylo snadné přidávat další kousky. Naopak kluci ve žlutém minutu a tři sekundy před první sirénou snížili docela šťastnou brankou na 1:2 z jejich pohledu. A bylo ještě hůř, protože zhruba o půl minuty později bylo po již pěknější akci srovnáno.

Tyto dva góly do šatny nás ale nesrazily a ve druhém poločase jsme se díky dvěma poměrně laciným zásahům dostali do dvoubrankového vedení. Úroveň hry obou celků pak výrazně poklesla, ačkoli diváci si jistě přišli na své. Těžiště hry se totiž neustále přelévalo ze strany na stranu, byly k vidění nejrůznější akce a závary na obou stranách a také několik dalších branek. Ty však padaly jenom do jedné klece, a to do té blažovické. Většinou se jednalo o podobné akce, jakými nás proháněla Prasata, tedy o protiútoky a přečíslení do místy hodně rozhozené obrany. V tomto duchu se zápas vlastně i dohrál. Přibližně půl minuty před koncem jsme přidali desátý hřebíček do Blažovické rakve. Skóre 10:2 před zápasem asi tipoval málokdo, v našich řadách ani nad jménem soupeře nepanovalo zrovna nadšení a v první půli to na takový debakl rozhodně nevypadalo. Pak se ale něco zlomilo, a tak jsme si užili zase jednou klidnější závěr zápasu ve vyřazovacích bojích.

Statistiky: Tomáš 3+2, Bohdan 2+2, Šafík 2+2, Vlastík 1+2, Filip 1+1, Radek 1+0, Péťa 0+1. Vyloučení? Asi 0-1, bez využití, ale nejsem si jist, ve kterém utkání jsme zmršili tu přesilovku.

Finále: SHM Újezd u Brna – Divoká prasata 1:2 (sn)

Dlouho to vypadalo, že se v boji o zlato utkáme potřetí za sebou s Lesonicemi, ale po boxerských vložkách minutu a půl před koncem semifinále dostali Kanci výhodu přesilové hry, kterou těsně před jejím koncem zužitkovali, čímž vyrovnali na 5:5. V samostatných nájezdech pak Lesoničtí vybouchli a již po druhé sérii bylo jasné, že se podruhé za tento turnaj utkáme s Divokými prasaty.

Vzhledem k výsledku prvního vzájemného zápasu byly kurzy tentokrát ještě vyrovnanější, přece jen o malinko nižší byly na Divočáky vzhledem k jejich slavným posilám. Také děj na hřišti odpovídal předzápasovým prognózám. První branku jsme bohužel obdrželi my, a co je o to horší, opět tomu předcházela ztráta balonku po Radkově střele, ze které vyplynula situace dva na jednoho. Tu jsme vyřešili špatně, protože Vlastík věříc Filipovi, že zasprintuje a vrátí se, šel po střelci namísto hlídání přihrávky a bylo vymalováno. My jsme se hnali za vyrovnáním a chvilku před koncem první půle se nám to i podařilo. Vzhledem k vývoji situace si Vlastík prodloužil střídání, vybojoval na soupeřově polovině balonek a posunul jej Bohdanovi, který tvář v tvář brankáři nezaváhal a vyrovnal na 1:1.

Ve druhé půli tempo hry ještě narostlo. Každý věděl, že do toho musí dát vše a není, nač šetřit síly. Ačkoli jsme měli šancí na tři takovéto vyrovnané zápasy, kýžené branky ne a ne dosáhnout. Několikrát na střelce zívala odkrytá branka, občas se dokonce zjevil někdo v gólovce před brankářem, ale paní Štěstěna, která nám byla nakloněna v zápase ve skupině, se tentokrát otočila zády a nenechala nás vsítit vítěznou branku. V zakončení naštěstí nepřála ani Čuníkům, protože i oni měli více než nadějné příležitosti. Mezi třemi tyčemi ale kraloval Vašek, který zavřel krám a nedal nájezdníkům pocítit radost ze vstřelené branky. Za celých dvanáct minut druhé půle tak nepadla ani jedna branka, takže nikoho nepřekvapí, že následovaly samostatné nájezdy.

V nich jsme začínali my, jmenovitě Tomáš, kterého ale brankář bez problémů vykryl. Nedal ale ani soupeř. Potom jel Vlastík, který s nájezdem naložil podobně jako Tom, tedy pomalou kličkou, která neměla naději na úspěch. Následujícímu exekutorovi se podařilo procpat balonek pod Vaškovým tělem do branky, takže Šafík musel dát. Naštěstí si tento mladý elegán zkušeně poradil, a protože jeho partner z tábora soupeře neproměnil, pokračovalo se dál systémem náhlá smrt. Pořadí našich střelců bylo stejné jako v prvním případě a stejný byl bohužel i výsledek. Tomáš ani napodruhé nepřekvapil brankáře forhendovou kličkou a Vlastíkův naivní bekhendový pokus snad ani nestojí za zmínku. Na Šafíka se bohužel už nedostalo, protože vetřelec mezi našimi hráči v tabulce kanadského bodování, Tomáš Vašek, svůj nájezd proměnil.

Prasata tak dokázala navázat na úspěšné semifinálové nájezdy s Lesonicemi, a tak je čekala slastná chvíle převzetí poháru, na kterou čekáme již tři turnaje v řadě a Radek celou aktuální sezónu. Jestliže byli Divočáci v prvním zápase o něco lepší a remíza pro ně asi byla spíše ztrátou, nyní bylo vše naopak. Co naplat, s jedním vstřeleným gólem se těžko vítězí a s tak špatně odehranými nájezdy je to prakticky nemožné.

Statistiky: Bohdan 1+0, Vlastík 0+1. Bez vyloučení.

Závěr

Je to kruté, ale je to tak. Zatímco na minulém turnaji jsme finále vypustili a zaslouženě prohráli, dnešní porážka ve stejné fázi turnaje mrzí o to víc, že předvedený výkon patřil mezi naše letos vůbec nejlepší. Ve výsledku to ale vyjde nastejno: druhé místo. Škoda, že se nám, hráčům v poli, nepodařilo v zakončení navázat na skvělý Vaškův výkon, který právě ve finále gradoval, a že nám tam nespadl třeba nějaký ušmudlaný golíček.

Pozitivní je to, že jsme si udrželi nadějný čtrnáctibodový náskok na čele před Lesonicemi. Třetí jsou právě Divoká prasata s dvacetibodovou ztrátou na náš celek. Sezóna se nám přehoupla do své druhé poloviny a na nás nyní je, abychom slušný náskok na čele uhájili. Los do skupin dalších turnajů máme těžší než Lesonice, na druhou stranu si ale můžeme dovolit ztrácet ve srovnání s nimi v průměru tři body za turnaj, aby nám náš náskok vystačil.

Nahlédněme ještě do tabulky kanadského bodování, kde zatím ještě vede Vlastík, ale dotírá na něj Divočák Vašek, za kterým v těsném závěsu následuje smečka našich hvězd. Snad se někomu z nás podaří nakonec v této druhořadé, ač velmi zajímavé disciplíně uspět. Nejdůležitější ale bude týmové umístění, kde nás čeká ještě pěkná porce tvrdé dřiny.