5. turnaj 1. ligy 05.01.2013

Úvod

Naši nebývale hojnou účast na turnajích AFL-Brno nezastavil ani příchod nového roku, a tak jsme se k pátému turnaji sezóny sešli opět v kompletní sestavě, ba dokonce posíleni nějakým tím povánočním kilem navíc. Jenom je škoda, že naše jediná na srazu přítomná fanynka nás opustila ještě dřív, než stihly sportovní boje započnout, takže přišla o vydařené představení svého miláčka. Ale nepředbíhejme a pojďme pěkně postupně po stopách, které jsme do povrchu haly na Kounicově ulici dnes vyšlapali.

Základní skupiny

1. zápas: SHM Újezd u Brna – FBK Sokol Jedovnice 8:2

Jedovnice, jeden z našich nejčastějších soupeřů, měl šanci konečně nás obrat o body hned v prvním zápase dne. Protože rychlé vstávání nám, podobně jako vysloužilému námořníkovi, Dědovi Lebedovi, nedělá dobře, byly šance Jedovnic ještě o to vyšší. A nutno dodat, že zejména v úvodu zápasu dokázaly aktivním pohybem eliminovat všechny naše útočné snahy. Samy si ale také šance nevytvářely, a tak zápas oku diváka zřejmě příliš nelahodil.

Postupem času se nám ale podařilo soupeře přetlačit. V závěru prvního poločasu se dvakrát prosadila druhá čtverka, jmenovitě Honza, díky čemuž jsme mohli odejít do šaten ve vedení 2:0. V dějství druhém se k němu přidali i zástupci prvního kvarteta, takže náš náskok začal  utěšeně narůstat. Střelecky vyčnívali Honza a Bohdan, kterým se podařilo zapsat do významných momentů jejich kariér dokonce hattrick. Bodově se prosadili postupně téměř všichni hráči v poli, jen Péťa si svoje bodíky šetřil na další zápas. Přestože jsme místy měli mezery v rozehrávce, branky jsme obdrželi z jiných situací. Jednou chtěl Vlastík pobavit houf diváků v hledišti elegantním zpracováním a kličkou, ale soupeř jeho úmysly vystihl a po zásluze potrestal. Do sítě jinak spolehlivě chytajícímu Vaškovi proklouzla ještě umístěná střela z poloviny hřiště, a tak rozhodčí ukončil utkání závěrečným hvizdem za stavu 8:2 v náš prospěch.

Za zmínku ještě stojí Ondrovo pozápasové snad až příliš sebekritické prohlášení, ve kterém konstatoval, že hrál ještě hůř, než jak včera m...l. Já bych, Ondro, řekl, že to nebylo vůbec špatný, teda myslím tím tvoje hraní...

Statistiky: Bohdan 3+1, Honza 3+0, Tomáš 1+3, Radek 0+2, Franta 1+0, Ondra 0+1, Vlastík 0+1. Bez vyloučení.

2. zápas: SHM Újezd u Brna – Žlutej teror 6:3

Potvrdit dobrou výchozí pozici ve skupině bylo třeba v našem druhém vystoupení. Tentokrát proti nám stanul Žlutej teror, náš poměrně neoblíbený soupeř, který nás jako jediný dokázal v dosavadním průběhu sezóny obrat o body. Na posledním turnaji nás dokonce zastavili v semifinále, a tak jsme o motivaci měli postaráno. V úvodních minutách chyběl Teroristům brankář, což nám teoreticky situaci ještě usnadňovalo. Jeho náhradníka se nám podařilo dvakrát překonat a dostat se tak do dvoubrankového vedení, což je v utkáních s tímto soupeřem zvlášť důležité. O zápasu však zatím rozhodnuto zdaleka nebylo, protivníci přidali na důrazu a dravosti a dostávali nás do problémů. Dokonce se konalo po Péťově faulu i trestné střílení, ve kterém byl Vašek proti přesné střele jedné z hlavních hvězd soupeře bez šance.

Naštěstí jsme se opět mohli spolehnout na efektivitu našich útočníků, takže vedení se nám dařilo udržovat. S blížícím se závěrem zápasu jsme se začali více soustředit na zadní vrátka, takže do šancí jsme se příliš nedostávali. Naštěstí ani naši rivalové se ke svým pověstným střelám příliš propracovat nedokázali v takové míře, jak by bylo třeba. I díky tomu se nám podařilo zvládnout také druhý duel ve skupině a po vítězství v poměru 6:3 jsme mohli během dlouhé pauzy doslova vyhlížet našeho semifinálového soupeře. Ten vzešel z nervy drásajícího utkání mezi Blažovicemi a Lelekovicemi, které měly v zádech kotel hlučný do té míry, že by se za něj jistě nestyděl žádný tým první turecké fotbalové ligy, ba ani brněnská Kometa. Tento napínavý duel skončil nerozhodně 4:4, přesto lze za vítěze označit tým Tupounů, který díky lepšímu skóre postoupil právě na úkor Blažovic mezi nejlepší čtyři.

Statistiky: Ondra 0+4, Honza 3+0, Bohdan 1+1, Vlastík 1+0, Tomáš 1+0, Petr 0+1. Bez vyloučení.

Vyřazovací boje

Semifinále: SHM Újezd u Brna – Tupouni Lelekovice 8:1

Když oba týmy nastupovaly k tomuto zápasu, vyprodaný stadion se otřásal v základech. Bylo nám jasné, že proti natěšenému soupeři nás čeká náročný duel. Doufali jsme, že pár rychlých branek by mohlo vlajkonoše bílo-modrých trochu utlumit. Dlouho jsme se ale prosadit nemohli, naopak z ojedinělých, ale slibných příležitostí mohl udeřit soupeř. Nestalo se, a tak naši nemohoucnost protrhla první čtverka, ve které vyletěl z dosud neslaného, nemastného výkonu zazářil jako kometa Péťa, jenž se v tomto zápase blýskl dvěma brankami a jednou asistencí. Jedním dechem dodejme, že tyto situace byly vskutku pohledné a jistě by je ocenili i přítomní fanoušci, museli by ale mít tu správnou klubovou příslušnost.

Do kabin jsme v půli zápasu odcházeli při našem vedení 2:0, hlavní brankové hody se, podobně jako v předchozích utkáních, konaly hlavně v polovině druhé. Tady jsme sice již za stavu 4:0 jednu branku obdrželi, ale náš výkon v následujících minutách nabral chybějící lehkost. Věřme, že i z pohledu nezaujatého diváka to byl koukatelný kombinační florbal, ze kterého pramenila další čtveřice branek. Zápas tedy nakonec skončil naším jednoznačným vítězstvím 8:1 a nezbývalo než doufat, i finálová tajenka se nám podaří rozluštit kvalitním výkonem a že opět zvedneme nad hlavu ušatý pohárek.

Statistiky: Honza 2+1, Petr 2+1, Tomáš 1+2, Bohdan 1+2, Vlastík 1+0, Franta 1+0, Ondra 0+1. Bez vyloučení.

Finále: SHM Újezd u Brna – Sokol Lesonice 6:4

Ve finále se proti nám postavil soupeř, se kterým se většinou potkáváme právě v této pasáži turnajů. Nikoho proto asi nepřekvapí, že poslední překážku v cestě za prvním místem představovaly Lesonice. Ty sice disponovaly pouze pěti hráči do pole, ale turnajem prošly bez ztráty kytičky a navíc se jim dařilo nejen výsledkově, ale hlavně herně. Hned v úvodních sekundách finálového klání jsme se dostali do více než nadějné pozice tři na jednoho, ze které se možná vylouplo v konečné fázi dokonce i tři nebo dva na nikoho, jenomže Vlastík byl nečekaně výhodnou pozicí natolik vystrašen, že jako řešení zvolil namísto střely přihrávku, takže tuto šanci si přítomní reportéři museli zapsat do kolonky nevyužitých, podobně jako některé naše další slibné příležitosti a závary z úvodních minut utkání.

A přišel trest. Po chvíli totiž padl gól na druhé straně hřiště a rázem jsme tahali za kratší konec. Dvěmi brankami jsme vývoj utkání zvrátili, jenomže také soupeř dokázal vyrovnat. Za stavu 2:2 se tak začínalo prakticky od nuly a atmosféra v hale by se dala krájet. Ještě před první sirénou jsme se opět ujali vedení my, jenže zápas byl stále velmi vyrovnaný a nejednou musel požáry v naší obraně hasit úspěšnými zákroky Vašek. Postupem času se nám podařilo vybudovat dokonce tříbrankový náskok 6:3, který necelé tři sekundy před koncem soupeř zkorigoval na konečných 6:4.

Jestliže jsem v každém utkání vypíchl někoho, kdo hlavně střelecky předčil ostatní, v boji o zlato nelze opomenout Radkův hattrick, který si jeho šťastný majitel vysloužil svými tradičními průniky zakončenými tvrdou střelou přesně pod víko. Jakoby si je po celý průběh turnaje šetřil až pro finále a pro svou Terezku, která nás přijela podpořit právě na tento poslední zápas.

Statistiky: Radek 3+0, Tomáš 2+1, Bohdan 1+2, Honza 0+2. Vyloučení 1-0, bez využití.

Závěr

Suma sumárum to dnes dělá plných čtrnáct bodů, takže vytyčené cíle se nám dnes podařilo naplnit a poodskočit v tabulce všem soupeřům. To je důležitý počin, protože druhé Lesonice by v případě, že bychom na nějakém turnaji vyhořeli, mohly ještě boj o titul úspěšně zdramatizovat. U srdce nás může hřát také celkem 28 vstřelených branek, podle kterých se může zdát, že jsme turnajem prošli suverénněji, než jak tomu doopravdy bylo. Soupeři nám nedali nic zadarmo, většinou nebylo rozhodnuto ani v polovině utkání a zejména finále pak nabízelo drama zhruba celé tři čtvrtiny hry. Celkově vzato to bylo jako nebe a dudy v porovnání s turnajem minulým, kdy jsme na každou příznivou změnu skóre potřebovali snad deset vyložených šancí.

Pojďme si stručně shrnout ještě individuální výkony a statistiky. V nich dařilo prakticky všem našim útočníkům. Pokud se nepletu, Bohdan dosáhl třinácti kanadských bodíků, o bod méně měl Tomáš, na kterého ztrácel rovněž jediný bod Honza. Gólově vydařenější turnaje si určitě pamatuje Ondra, který ale branky svým spoluhráčům často a úspěšně připravoval. V obraně jsme byli svědky řekněme dvou protichůdných trendů, kdy v průběhu dne gradovala forma Péti a Radka, zatímco Vlastík a Franta budou z individuálního hlediska asi raději vzpomínat spíše na zápasy tomu finálovému předcházející. Od útoku jsme se přes obranu dostali k Vaškovi, který se dnes blýskl skvělým výkonem, možná bych řekl dokonce nejlepším v sezóně.

Jen tak dál…