3. turnaj

3. turnaj 1. ligy 20.10.2013

Úvod

Ještě nám ze druhého turnaje ani nevyčichly boty a už nadešel turnaj třetí. K němu mířila na letošní poměry poměrně kompletní sestava, ve které chyběl pouze Ondra a na první zápas Franta. Navíc poprvé v historii oblékl šedý dres při turnajové příležitosti Petr Zahradník, takže vyjma prvního zápasu jsme se mohli chlubit dvěmi čtverkami. V průběhu turnaje nás přišla podpořit zapálená fanynka Terezka, takže ani náš kotel nezůstal neobsazen. Pro úplnost dodejme konkrétní složení čtverek: První se sešla v tradičním složení Tomáš–Bohdan–Péťa–Franta a ve druhé se k Šáfovi do útoku vysunul Vlasťa a k Radkovi do obrany zasunul již zmíněný Petr. Ve svých slušivých Jadbergách zaklekl do brány letos poprvé elegán Vašek.

Vrásky na čele nám tak mohl dělat snad divácky atraktivní, leč hráči neoblíbený poobědový čas. A případně také naše skupina, která dnes i díky účasti hvězd ze zámoří v týmu Lesonic slibovala velké drama a chvíle nejistoty pro všechny zúčastnění týmy.

Základní skupiny

1. zápas: SHM Újezd u Brna – Divoká prasata 5:3

První zápas znamenal střetnutí dvou vedoucích celků tabulky, postavili se proti nám totiž Divočáci, které jsme po úspěšném předcházejícím turnaji vystřídali na čele. Novináři sice před vypuknutím turnaje spekulovali o tom, že zápas to bude o šest bodů, jenomže vzhledem k vysoké porážce Prasat Lesonicemi se hrálo o mnohem víc, o jistotu bytí a nebytí ve vyřazovacích bojích. Přestože jsme to nevěděli, úvod zápasu nasvědčoval, že ruce určitým způsobem svázány máme.

Hned první střídáni bylo trochu rozpačité a ukončilo jej až vlnění Vaškovy sítě. Za chvíli byl ale stav opět nerozhodný, to když se ke slovu dostala dvojice Péťa–Šafík. Tito hráči pěkně zakombinovali a náš Brňák vše uklidil přesně. Zápas se ale zejména v první půli vyvíjel spíše v náš neprospěch a kromě dvou oslabení, které jsme úspěšně ubránili, utržil menší zranění ruky Bohdan. Za něj naskočil do víru děje Vlastík, uvolnil se a našel Toma, který se z úhlu do odkryté klece nemýlil. Tato branka však opět znamenala pouze vyrovnání, neboť před tím soupeř využil důrazu na brankovišti. Tomáš se prosadil ještě v závěru první půle, kdy mu asistoval již z nejhoršího oklepaný Bohdan, ale znovu se musím opakovat: Branka opět znamenala pouze naše vyrovnání.

Trpělivost a vytrvalost nám však nakonec přinesla růže. Ve druhé dějství totiž oprášili spolupráci z úvodu zápasu Péťa a Šafík a ve stejném gradu nás poprvé v tomto klání posunuli do vedení. Uklidňující branku přidal Bohdan po Tomově přihrávce a protože kromě ní se do konce utkání nestalo nic, na co by se ještě po sto letech nadšeně vzpomínalo, připsali jsme si vítězství ve stejném poměru jako v úvodním zápase minulého turnaje, tedy 5:3.

Statistiky: Tomáš 2+1, Šafík 1+1, Bohdan 1+1, Péťa 1+1, Vlastík 0+1. Vyloučení 2-0, bez využití.

2. zápas: SHM Újezd u Brna – Sokol Lesonice 5:2

S jistotou postupu jsme vstupovali na palubovku k závěrečnému zápasu ve skupině, který měl rozluštit konečné pořadí v tabulce. K prvnímu místu stačila soupeři pouze remíza, ovšem vzhledem k vývoji zápasu na ni naděje pohasínala jako svíčka ve větru a dešti. Nejeden Lesník totiž úvod zaspal a zejména v pohybu zaostával.

Bodově zápas vyšel nejlépe dvojici Vlasťa–Šáfa, kdy druhý jmenovaný ve třech případech po sobě připravil gólovku svému dnešnímu kolegovi v útoku. Vlastík tak navázal na střelecké hody z minulého turnaje, a tak po necelých sedmi odehraných minutách létaly na hrací plochu kšiltovky na oslavu hattricku. Zvláště druhá branka stála zato, když balonek vymetl pavučinku ve vzdálenějším růžku brány. A ta třetí zase znamenala využitou přesilovku, což taky nebývá samozřejmost. Čtvrtou branku zanedlouho přidal Tomáš, jenže v poslední minutě první poloviny soupeř stihl po brejku vykřesat ještě malou jiskřičku naděje.

Po poločasové siréně znovu vytěžil ze svého důrazu Vlastík, jenž se obtočil za brankou kolem protestujícího soupeře, aby se najednou zjevil na rohu malého vápna, odkud ponechanou výhodu zužitkoval do posunuté branky. Ačkoli statistiky nebudou pamatovat na šedou eminenci této chvíle Šafíka, byl to právě on, kdo svým pohybem umožnil Vlastíkovi jeho akci. Skóre pak doznalo ještě jedné kosmetické změny, kdy Lesníci využili přečíslení dva na jednoho a do prázdné branky pohodlně skórovali.

Zápas plný tvrdých osobních soubojů a zajímavých situací tedy skončil naším vítězstvím v poměru 5:2. Milovníci již několikrát zmíněných podobností s minulým turnajem možná ocení informaci, že stejným skóre jsme na něm přehráli v boji o zlato Žlutej Teror.

Statistiky: Vlastík 4+0, Šafík 0+3, Tomáš 1+0, Bohdan 0+1. Vyloučení 0-1, využití 1-0.

Vyřazovací boje

Semifinále: SHM Újezd u Brna – ABS Austerlitz BastardS 2:0

V semifinálovém zápase se přepisovala historie, a to hned několikrát. Vůbec poprvé jsme totiž zkřížili hokejky se Slavkováky. Jak už to v úvodech bojů o finále bývá, hrálo se převážně ve středu hřiště a nikdo nechtěl udělat osudovou první chybu. Postupem času jsme získávali územní převahu, ale její zúročení pořád ne a ne přijít. Důvodem bylo mimo jiné i bídné proměňování šancí. Ve finální fázi jsme buď netrefili odkrytou branku, případně ani míček, a tak nebylo divu, že do šaten se odcházelo za bezbrankového stavu. Také Bastardi své příležitosti měli, ale jistý a bezchybný Vašek byl proti.

Hned během prvního střídání v půli druhé už ale tribuny propukly v jásot. Vlastík našel přes šíři hřiště Petra, který precizní přihrávkou vzduchem našel Šafíka, jemuž stačilo pouze správně nastavit hůl. Dodejme, že gólová přihrávka znamenala vůbec první bod naší srstnaté posily. Ani naše druhá branka na sebe nenechala dlouho čekat. Vlastík po Šafíkově přihrávce mohl i sám zakončovat, jenomže nějak nevěděl, jak se k situaci postavit, takže balonek podržel, otočil se a přihrál Radkovi, který svou typickou střelou nedal brankáři šanci. Konečně tak mohla Terezka odhodit svou knihu i svršky v dál a na zábradlí začít tancovat oslavné tanečky a pět ódy na svého miláčka.

Pak se ale hra vrátila do starých kolejí, jen přibylo více našich zahozených šancí. Možná tu vůbec největší měl Vlastík, když ho Honzínho skvěle vysunul, ale mladý milovník hub na brankáře v samostatném úniku nevyzrál. Také nad dalšími střelci dominovali brankáři, a tak není divu, že se do konce utkání nic zaznamenání hodného nestalo. Snad jedině naše přesilovka, která se ale do kategorie podařených zařadit nedá.

Statistiky: Šafík 1+0, Radek 1+0, Vlastík 0+1, Petr 0+1. Vyloučení 0-1, bez využití.

Finále: SHM Újezd u Brna – Sokol Lesonice 1:3

K boji o zlato se kromě nás chystali také Lesníci, kteří si zároveň brousili zuby na odplatu za porážku ve skupině. K zápasu tentokrát přistoupili od samého začátku na sto procent a nedovolili nám dostat se do rychlého a nadějného vedení. A naopak byli oni těmi, kterým se podařilo vstřelit první branku. Byla to jedna z mála brejkových situací, ke kterým jsme je za první půli pustili, jenomže byla gólová. Takový přívlastek se naopak nedá použít v případě našich akcí, z nichž mnohé volaly po brankovém vyústění, naše čepele však byly k tomuto volání hluché. Anebo možná lépe: Soupeřův brankář toto volání překřičel svým vábením všech balonků. Nejenže nás v zakončení přiváděl k zoufalství, ale navíc polapil nespočet kolem se kutálejících míčků, které bychom jinak vybojovali.

Možná zlomový moment, a jak se později ukázalo, i vítězný gól přišel přibližně patnáct vteřin před první sirénou. To se soupeř dostal po delší době k nějaké střele, která, ač byla vyslána z uctivé vzdálenosti a od mantinelu, nepostrádala razanci ani přesnost, takže na ni byl Vašek krátký. V polovině zápasu tak před námi stála velká výzva v podobě stáhnutí dvoubrankového manka.

To se však nedařilo ani ve druhé části hry. Náš tlak byl sice místy až drtivý, což mohlo být způsobeno i tím, že se Lesonice začaly soustředit výhradně na obranu, jenomže mrštný brankář byl stále bezchybný a náš střelný prach celý promočený. Problém dostat balonek za brankovou čáru se oproti semifinálovému zápasu ještě znásobil. Čas plynul proklatě rychle a spolu s tím zmíraly i naděje na velký obrat. Posledním hřebíčkem do naší rakve byla třetí inkasovaná branka, která jenom podtrhla naši současnou situaci – trápení v útoku a z ojedinělé střely hned obdržený gól. Zato nám k rozjásání fanoušků nepomohla ani přesilovka. Když nám na stadiónu, atletickou terminologií řečeno, zvonili do posledního kola, tedy do poslední minuty, odhodlali jsme se k závěrečné power play. Když už to vypadalo, že po předlouhé době nevstřelíme v daném zápase ani jeden gól, dokázal Šafík zužitkovat Radkovu přihrávku a dvanáct vteřin před koncem nám dát alespoň malou náplast v podobě čestného gólu. Power play nevyužíváme každý den, a tak je tento počin navzdory výsledku jistě důvodem k radosti.

Třetí finále první ligy Klasik tak skončilo naší porážkou 1:3. Při vší úctě k beze sporu kvalitnímu soupeři to pro nás byl výsledek krutý, neboť ke vstřelení tří či více branek jsme příležitosti měli. Krom porážky si tak odnášíme i lekci z produktivity.

Statistiky: Šafík 1+0, Radek 0+1. Vyloučení 0-1, bez využití.

Závěr

Co říci závěrem? Asi to, že dnes našim výkonům napříč sestavou něco chybělo, něco navíc, něco rozdílového, co by přiklonilo misky vah v kritických momentech na naši stranu a umožnilo nám dohrát zápasy ve větším klidu. A hlavně asi lehkost v zakončení, ale i v kombinaci. Celkově třináct vstřelených branek hovoří za vše, když jsme jindy schopní dát třeba i dvojnásobek.

Ve vyřazovacích bojích asi trochu chyběly branky první čtverky, jmenovitě pak zejména Toma a Bohdana, tedy tandemu, který obvykle sází každou druhou střelu nechytatelně pod víko. I čtverka druhá se mohla prosadit vícekrát, většinu munice si ale vystřílela již ve skupině. Dnes to tam prostě tolik nepadalo. Nejlepším „Kanaďanem“ se dnes stal Šafík s celkovými sedmi body. Obrany odehrály svůj standard, nějaká okénka či zaváhání v rozehrávce by se tam našla, nicméně celkově osm inkasovaných branek není až taková tragédie. Vašek dokázal několikrát podržet, jako například v semifinále, kdy dokonce udržel čistý štít, naopak některé finálové góly se možná chytat daly. Na druhou stranu s jedním vstřeleným, a to ještě v samotném závěru, můžeme na vítězství těžko pomýšlet. Ale přiznejme si, že druhé místo taky není žádná ostuda.

Přes mnohé vady na kráse dnešního turnaje budeme končit vesele. Díky naprostému vyhoření Divokých prasat nás totiž může hřát ztrojnásobení náskoku na čele tabulky právě před zmíněným týmem. Ve třetině cesty tak máme k obhajobě titulu výrazně blíže než všichni ostatní. Kromě toho si vedení v kanadském bodování udržel i přes ne zrovna bohatý účet Vlastík, o pět respektive šest bodů měně má Bohdan a Šafík. Doufejme, že se našim útočníkům podaří odrazit nápor ostatních a zejména divokého Tomáše Vaška, kterýžto je do naší zmíněné trojice vklíněn na druhém místě.