Zápasy AFL: play off – osmifinále

16.05.2015 play off – osmifinále

Úvod

Týden utekl skoro tak rychle jako čtení Šafíkova reportu a my znovu mířili na Lesnou, tentokráte však na halu Hattrick. Poslední dobou populární šimrání v podbříšku od minula ještě zesílilo, neboť po úspěšném druhém kole začíná pomalu přituhovat. Přeci jen se mezi nejlepších šestnáct týmů nedostane každý. O to hůře vypadaly naše vyhlídky s ohledem na očekávané problémy v sestavě. Účast dvou tradičních kolouchů v jejich řadách byla předem vyloučená, když Tomáš navštívil rodnou chaloupku v Letohradě a Adama skolily bacily a antibiotika. O to větší překvapení na nás čekalo v osudný den ráno při odjezdu, když se i mladý obchodník nalodil na palubu Bohdanova korábu. Kromě Adama a El Capitána nechyběli na soupisce ani Péťa, Radek a přes divokou a adrenalinovou jízdu se svou taxikářkou Adélkou ani Vlastík. Tradiční dvojka Jindra-Šafík dopravující se po vlastní ose také nechyběla, a tak se nakonec sestavu podařilo v rámci možností zkompletovat. Po prvním utkání nás ještě doplnil čím dál fousatější Štěpán a čím dál hubenější Filip, řečený Hou, a tak se počet kusů v našem stádu vyšplhal na neuvěřitelných deset, počítáme-li i chytajícího Jindru a fandící Adélku.

V zápalu boje

1. zápas: SHM Újezd u Brna – Sokol Lesonice 3:5

Začněme ale pěkně popořádku. Začíná první zápas proti Lesonicím a chtělo by se říci proti starému známému soupeři. Jenže na hrací plochu krom asi dvou až tří známých tváří vstupuje banda povětšinou vytáhlých neznámých vojínů, proti nim pak šestice našich borců. Od začátku zápasu jsme pod tlakem, s balonkem se prakticky nepotkáváme a když už, ostrý hvizd rozhodčího oznamující naši nedovolenou hru jej zase vrací na hokejky „Oranjes“. Navíc hned od začátku taháme za kratší konec, když po přečíslení doráží nikým nekrytý útočník soupeře první střelu za bezmocného Jindru. Ani dál to není o moc lepší a nepříjemné gólové manko se spíše zvyšuje, i když se tu a tam se nám podaří rozjásat šokované fanoušky. Když už se prosadíme, jedná se spíše o dalekonosné střely, s nimiž si naštěstí značně nejistý brankář Lesonic často neví rady. Navíc nám hatí plány dvě vyloučení. Oficiálně má obě na svědomí hlavní tvrďák v týmu, psanec, který loví psance, Péťa, jenž tak ke dvěma dvouminutovým trestům z minulých dvou zápasů přidává stejnou porci znovu. V následující přesilovce dostáváme jeden z gólů a po druhém vyloučení, které by správně mělo patřit Radkovi, navíc ani přesilovka nenásleduje, neboť nařízené trestné střílení provedla hlavní hvězda soupeře mistrně.

Zápas se pomalu dostává do svého finále a my stále prohráváme, i když už jen 3:4. Úspěšně se nám daří při power play usadit v útočném pásmu Lesníků, nicméně krom jedné Radkovy nepřesné střely se nemůžeme dostat lesonické obraně na kobylku. Nic na tom nemění ani přihrávka z rohu před bránu, které se naopak zmocňuje protihráč a bleskově lobuje přes celé hřiště až do opuštěné klece. Lesonice nás tedy poprvé v sezóně porážejí, a to zcela zaslouženě v poměru 5:3.

Statistiky: Šafík 1+1, Adam 1+1, Vlastík 1+0, Radek 0+1. Vyloučení 2-0, využití 0-2.

2. zápas: SHM Újezd u Brna – Sokol Lesonice 7:4

Převážnou část dlouhé pauzy před odvetou tráví Dan „Gary Bettmen“ Koubek v hloučku lesonických hráčů diskuzí o výkladu pravidel ohledně účasti frajerů z celostátních soutěží v naší AFL. Přestože Danův ortel dlouho zní nekompromisně, a to kontumace našeho prvního zápasu v neprospěch Lesonic, bílo-oranžoví nebohého Dana neustále moří a moří, až ho úplně umoří a docílí toho, že výsledek prvního zápasu se měnit nebude. Výhra, nebo konec sezóny, tak jsou tedy pro nás rozdány karty do tohoto utkání.

Kromě zmiňované nově příchozí dvojičky Štěpán-Filip už nám toho v rukávu moc nezbývá, přesto však musíme vsadit all-in a doufat, že nám bude paní Štěstěna nakloněna. Ta si ovšem zatím dává párek v rohlíku na minigolfu, neboť sice Šafík od modré otvírá po Vlastíkově pobídnutí skóre, jenže odpovědí jsou čtyři Lesonické góly běhm zhruba poloviny poločasu. Stav 1:4 už začíná být kritický. Naštěstí se nám daří po nádherné kombinaci Filipa, asistujícího Vlastíka a zakončujícího Šafíka vykřesat jiskřičku naděje, kterou navíc svým sólem přes celé hřiště a střelou nad beton brankáře rozfoukává nyní již do obrany zasunuv se Bohdan. Za svůj nebývalý sprint přesto není odměněn ve statistikách, kde má neprávem dvě nuly, ovšem oslavné ódy v ochozech neberou konce. Nejpodstatnější ale je, že tím snižuje na 3:4 a s tím se už dá něco dělat!

Do kabin tedy můžeme odejít o něco spokojenější, než před několika málo minutami, ovšem stále nám za tohoto stavu zbývá posledních patnáct minut sezóny. Ve druhém poločase ale navazujeme na výkon z toho prvního a celou čtvrthodinu soupeře jednoznačně přehráváme. Vyrovnání na sebe nenechává dlouho čekat, diváci v euforii však požadují další góly. A ty také přicházejí. Své kousky si do druhého dějství schovali Péťa, Štěpán, jenž přesně pod víko dorazil Adamovu střelu, a také Radek, který skóruje hned dvakrát. Jeho poslední branka při power play Lesonic je zároveň i posledním zajímavým momentem zápasu, který se zpočátku jevil jako ztracený, abychom z něj nakonec vyzískali jednoznačné vítězství 7:4 a třetí, rozhodující zápas na život a na smrt, a to nejen v kontextu obou celků, ale také určitých jejich jednotlivců.

Statistiky: Šafík 2+1, Radek 2+0, Štěpán 1+1, Adam 0+2, Vlastík 0+2, Péťa 1+0. Bez vyloučení.

3. zápas: SHM Újezd u Brna – Sokol Lesonice 6:2

Mezi druhým a třetím zápasem již v našich řadách panuje o poznání lepší atmosféra než v předcházející mezizápasové pauze. Tým svorně sedí ve stínu slunečníku, Vlastík s Adélkou rozdávají svatební oznámení, hráči vtipkují, krmí se párky i jinými pochutinami a někteří se neúspěšně snaží udělat své „shmoo“ v prostoru přilehlých toalet. Řeč se samozřejmě kromě nejrůznějších tělesných potřeb stáčí také směrem k florbalu, kdy je většina členů týmu takříkajíc na hrušce a vyhlíží pomalu již finále AFL. Přes naši nespornou hvězdnost se však někteří snaží mírnit nadšení, neboť zatím jsme nepostoupili ani z osmifinále. Naopak, čeká nás rozhodující zápas této fáze play off, do nějž jdeme značně povzbuzeni výkonem i výsledkem z toho předcházejícího.

Třetí utkání začíná z obou stran o poznání opatrněji a zajímavějších momentů je zatím jako šafránu. Nějakou dobu se hraje bez branek, ovšem poté udeří jako blesk z čistého Vlastík, který se vytočil zpoza brány a trefil na vzdálenější tyč. Stejný hráč po chvíli skóruje znovu, ovšem už ani sám neví, jak a od tohoto momentu si už další situace nepamatuje, takže moc není, o čem psát. Lesonice se snaží hrozit zejména střelnou ze střední vzdálenosti, jenže Jindra nám během dne zraje jako víno, což se ostatně dá říci o celém týmu, své brankářské umění naplno rozbaluje, a i díky tomu náš náskok narůstá. V poli se o to stará především Štěpán, kterému pozice v útoku, zdá se, velmi svědčí. Svou dělostřeleckou pověst potvrzuje Radek a pro sebe typickým způsobem se prosazuje také Péťa, a tak pevným krokem kráčíme do čtvrtfinále. Lesonickým zřejmě uvadají fyzické i psychické síly na to, aby se pokusili o zázračný obrat, naopak my jsme na koni a relativně zkušeně si náskok hlídáme až do závěrečného hvizdu borkovanského osadníka.

Jenže co to? Najednou máme na scéně dva kohouty, Radka a jednoho Lesoňáka, mezi nimiž to jiskřilo již při zápase. Pořádný požár se však rozhořel až nyní, oba borci odhazují rukavice v dál a počínají se mydlit. Slovo dalo slovo, padla první rána, bitva jako v kině, co končí neprohraná… Brzy přicházejí o své helmy, stejně jako o další části výstroje, trhají si dresy a tu už drží Radek svého soka pod krkem a spodním hákem mu upravuje ciferník. Náš mladý Kličko dál nemá potřebu v tomto souboji pokračovat a nechává se ostatními hráči odtrhnout, ovšem podsaditý útočník se i přes snahu ostatních drží na dostřel našeho obránce a také ho dvěma direkty zasahuje někam do oblasti ucha. Radek nehne ani brvou a vzduchem začínají létat spíše vulgarity a urážky než pěsti, situace v koridě se pomalu uklidňuje, vášně ochabují, hráči si ještě v ringu podávají ruce a míří do kabin. Po cestě je pronásledují senzacechtiví reportéři, kteří se však dočkávají velmi vřelých a krom předložek nepublikovatelných odpovědí od srdce, respektive od plic. Jaká to idylka.

Statistiky: Štěpán 2+1, Radek 1+2, Vlastík 2+0, Adam 0+2, Petr 1+0. Bez vyloučení, nepočítáme-li červené karty pro hlavní aktéry pěstního souboje.

Závěr

Dokázali jsme to! Jsme ve čtvrtfinále! Ba co víc, uhráli jsme si to proti patrně částečně divizní sestavě soupeře na hřišti a ne po zasedání disciplinární komise kontumací. Možná bychom si tím ušetřili několik odpoledních hodin a pár vypjatějších momentů, ovšem na druhou stranu je tohle vítězství ještě o to sladší. Lesonice nás však pořádně potrápily a asi ani ti nejskalnější fanoušci by si za střízliva na náš postup po prvním prohraném zápase a za stavu 1:4 ve druhém nevsadili. Pak se vše ale nějak zlomilo a otočilo, najednou jsme dominovali my a celou sérii nakonec zaslouženě ovládli. Celý tým hrál výborně, osvědčily se i tváře, které nevídáme až tak často, a to jak Štěpán a Hou, tak Bohdan, jenž celou sezónu šetřil síly, aby alespoň do posledního turnaje a play off zasáhl.

Nahlédneme-li do kanadského bodování, v první dvacítce najdeme hned čtyři naše matadory. Nejlepší je v tomto ohledu Radek, který se hřeje dokonce na třetím místě této tabulky jen bod za vedoucím Mošatem, ovšem ten už své bodové konto nerozšíří. O dva body zpět je další obránce Vlastík a také tradiční bodovač Šafík, o další dva bodíky pak vzhledem ke kombinaci 1+8 nový playmaker týmu Adam.

Příští víkend nás v boji o postup mezi nejlepší čtyři čeká Mickey’s tým, který asi kromě Adama nikdo z nás nezná. Vzhledem k časovým a disciplinárním potížím některých členů našeho týmu zřejmě dozná sestava opět nějakých změn, ale pokud se nám podaří navázat na výkony z dnešních posledních dvou zápasů, jistě se o postup porvat můžeme. Tak hurá do toho!