Zápasy AFL: páté kolo

Kvůli, nebo snad díky? Dlouhé pauzy mezi zápasy nám umožňují vkládat reportáž online... Omluvte, prosím, případěné překlepy!

21.11.2015 Hrací den č. 5

Úvod

Napravit nezdary z předešlého hracího dne a osamostatnit se na druhém místě v tabulce, tak zněly jasné cíle pro pátý sedánek letošního ročníku AFL. Podmínky jsme pro to měli vskutku ideální, spolehnout jsme se mohli snad poprvé v sezóně na kompletní základní sestavu vyjma brankáře. Na tomto postu nám vytrhl trn z paty Michal z Luckers a již při rozhýbávání před prvním zápasem bylo jasné, že v brance dnes problém nebude. Ale nepředbíhejme a pojďme si ještě jmenovitě zrekapitulovat onu základní sestavu. V obraně se sešly páry Radek-Vlastík a Petr & Petr, v jednom útoku hrajícím s první jmenovanou obrannou dvojicí se snoubilo dravé mládí v podobě Adama se zkušenostmi a kouzly nestárnoucího Šafíka, s druhou obranou pak hrálo duo s podobným věkovým rozdílem – Tomáš a Ondra.

Vzhledem k rozdílnému času příjezdu do Brna se obě poloviny týmu nejprve nemohly najít. Později přijeli členové vozidla řízeným Petrem, kteří po příchodu na halu minuli pootevřené dveře první šatny, za nimiž se skrývali nějací „lepší kluci“ s růžovomodrými dresy. Šli jsme proto dál, našli úplně volnou šatnu a převlékli se k zápasu. Vždyť už se na nás na hřišti čekalo! Jaké bylo naše překvapení, když za námi přišel jeden z těch divně oděných fešáků, kde jako jsme?! Byl to Šafík v novém kabátu! Následovalo tak velké nadšení a kvapné převlékání do nových dresů. Uvolněná nálada se přenesla i na hřiště, kam nyní také zamíříme.

V zápalu boje

1. zápas: SHM Klub Újezd u Brna – Lužánky Gangzta 7:6 sn.

Navzdory dobré náladě jsme do zápasu proti neznámému soupeři nevstoupili špatně. Diváci mohli zatleskat několika docela podařeným akcím, tedy až na zakončení, které za moc nestálo, pokud k němu vůbec došlo. Balonek nám totiž až příliš často přeskakoval hole. Lekci z produktivity nám tak dal soupeř, když na půlce vybojoval míček na Vlastíkovi a v přečíslení nedal Michalovi šanci. Střelecký den měl ale Tomáš, který po Ondrově přihrávce záhy vyrovnal na 1:1 takřka z nulového úhlu. Pak přišlo dobré střídáni první čtverky, která v něm trefila do černého hned dvakrát. Nejprve Vlastík, který hrál vůbec takové rozporuplné utkání, přehrál Šafíkovi, který se i s pomocí fríčka dostal až k úspěšnému zakončení. Jen o pár momentů později se asistér proměnil ve střelce, když po Adamové přihrávce podél mantinelu cílil přesně i on.

Přes vedení 3:1 jsme si byli vědomi toho, že hra není ideální, ale na druhou stranu, jak zmínil Radek, vedení 3:1 a nové dresy, co bysme mohli chtít víc! Jenže soupeř nehodil flrobalky do žita a naopak zavelel k velkému obratu: Série takových osmolených branek po různých tečích a odrazech vyústila až v poločasové vedení červených 4:3. Jak jsme se v přestávce dozvěděli, papírově slabší soupeř ve skutečnosti zase nebyl až tak marný, vždyť v jeho řadách působilo několik hráčů se zkušenostmi z Buldoků a Hattricku. Ti své pověsti dostáli hlavní díky individuální šikovnosti a hbitosti, díky které čím dál častěji chodili do přečíslení. K dispozici měli i jednu přesilovku, kterou i díky naší aktivitě neodehráli nejlíp, jenže patnáct sekund před vypršením Radkova trestu zůstal na brankovišti osamocený hráč a s ledovým klidem si poradil.

Začátek druhé půle nám vyšel, a to především díky Tomově dobré mušce a nejisté brankářce soupeře. Opačné pohlaví i díky výstroji a masce mnozí z našich rozklíčovali právě až po prvních patnácti minutách hry. Tři minuty před koncem jsme vedli o jednu branku v poměru 6:5, ale zápas se asi zdál býti příliš nudným Vlastíkovi, jenž nejprve za vlastní brankou dobře vybojoval balonek aby jej hned před zase odevzdal soupeři, který pohodlně vyrovnal. Přes závěrečný tlak jsme už rozhodující branku vsítit nedokázali, a to hlavně kvůli dobrému blokování střel v podaní červených.

Hned v prvním zápase s novými dresy tak přišlo na samostatné nájezdy. Ty jsme od minula trochu potrénovali a bylo to znát. Své lišácké zakončení vypiloval Tomáš, který si také nejvíc věřil. Šel na řadu až jako druhý, neboť dovednostní disciplínu zahajovali naši protivníci. A zahájili ji neúspěšně, protože před slibně provedené zakončení se blýskla naše dnešní opora v brance. Naopak Tomáš pohodlně proměnil a rázem jsme byli ve vedení. Ani po druhém nájezdu lužáneckých, takřka shodně provedeném jako v předešlém případě se červené světlo za brankou nerozsvítilo. Exekutor si sice s Michalem poradil, jenže pak k překvapení všech trefil pouze tyč odkryté branky, a tak mohl Vlastík celý zápas ukončit a alespoň částečně vykompenzovat své zaváhání ze závěru zápasu. To se také stalo, a tak jsme se mohli radovaz z druhého bodíku k dobru. Výkon od nás nebyl ideální, většina týmu se tak trochu hledala, přesto nás ale ztráta jednoho bodu může mrzet. Měli jsme i na vítězství v základní hrací době. Na druhou stranu úspěšné samostatné nájezdy se nám taky nepodaří každý den!

Statistiky: Tomáš 4+0, Vlastík 1+1, Adam 1+1, Ondra 0+2, Šafík 1+0, Radek 0+1, Michal 0+1. Vyloučení 1-0, Využití 0-1.

2. zápas: SHM Klub Újezd u Brna – Fbc Salesko 2:3

Před začátkem zápasu došlo k jedné z nejdůležitějších událostí dne. Vyfotili jsme se v nových dresech!

Opět jsme narazili na dalšího z neznámých soupeřů, tentokrát na Salesko bojující v polovině tabulky. Kluci nás převyšovali běhavostí i počtem, přesto jsme ale tempo hry určovali spíše my. Po celý první poločas jsme marně bušili na modrá vrata, trápení v zakončení z minulého zápasu se snad ještě umocnilo, neboť za první půli jsme nedokázali rozvlnit síť ani jednou. Šancí k tomu bylo dost, jenže většina střel mířila někam za mantinel. Nejblíže ke gólové radosti jsme byli po standardce, kterou zakončoval Šafík tradičním fríčkem, jenže v tomto případě se balonek odrazil od břevna několik centimetrů před brankovou čáru.

Ve druhé půli to nebylo o moc lepší, ale pořád jsme tahali za kratší konec, protože Tomův zásah po nejkrásnější kombinaci dne s Ondrou byl vyrovnávací na 1:1. Vyrovnání nás nabudilo a v první polovině druhé půle jsme soupeře pevně uzamkli na velkém brankovišti. Jenže záplava střel a dorážek končila na výborně chytajícím brankáři, popřípadě na brankové konstrukci a vždycky se vykutálela mimo branku. Zákonitě tak přišel trest, kdy si útočník i s pomocí pochroumání našeho brankáře došel pro vedení 2:1.

V poslední minutě jsme ještě vložili naději do power play, kde Vlastík po Tomově přihrávce dalekonosnou přízemní střelou trefil přesně k tyči. Díky dobře clonícímu klubku těl neměl brankář šanci. Jenomže v poslední půlminutě jsme kromě zahajovacího neúspěšného útoku jen bránili a vrchol zmaru byl dovršen dvanáct sekund před koncem, kdy záhadně tečovaná střela z úhlu zapadla na vzdálenější tyč Michalovy brány. Vzhledem k tomu, že  následující buly jsme prohráli, nebyla již možnost vyrovnat. Další z vyrovnaných zápasů jsme tak nedokázali zlomit ve vlastní prospěch a na úplném dně kalichu hořkosti se ještě skrývala ztráta druhého místa, z nějž nás vyšoupla AntiPraha. Závěrem ještě dodejme, že Salesko dnes mělo celkově nebývalou porci štěstí: I ve svém dalším zápase se mohlo spolehnout na góly v samém závěru. Ještě dvacet sekund před koncem prohrávalo se Zbraslaví 2:4, jenže vtom se modrým podařilo snížit na rozdíl jediného gólu, náhodnou střelou doprostřed branky tři sekundy před koncem vyrovnat a k tomu ještě vyhrát i samostatné nájezdy.

Statistiky: Tomáš 1+1, Vlastík 0+1, Ondra 0+1. Bez vyloučení.

3. zápas: SHM Klub Újezd u Brna – FbC Dohoda Brno 7:1

Přes nezdary z dvou dosud odehraných zápasů nebyla morálka týmu na špatné úrovni. Intelektuální debata na téma porodů a všeho s nimi souvisejícího velmi okořenila mezizápasovou pauzu a hráči našeho klubu vstupovali na palubovku s úsměvem na rtech. A ten jim tentokrát vydržet až do závěrečného hvizdu rozhodčího.

Dohoda měla být papírově nejsilnějším soupeřem, navíc jsme s ní loni jednou prohráli po samostatných nájezdech, ale tomu všemu navzdory jsme předvedli nejlepší výkon dne a utkání jednoznačně ovládli. Hráči Dohody na rozdíl od dvou předešlých týmů nedisponovali velkým nasazením, ale jak víme, umí udeřit individuální šikovností a nečekaným zrychlením pohybu. Snažili jsme se tedy tempo hry udržovat vysoké a nenechat se ukolébat jejich hrou, což se nám dařilo na výbornou. Obě čtverky předváděly pohledný florbal, ale střelecké úspěchy si připisovala jenom ta druhá, kde hru režíroval dnes ve velké pohodě hrající Tom svými góly i přihrávkami. Klukům tam padalo prakticky všechno, na co sáhli.

Naopak první čtverka se přes mohutnou salvu střel zvlášť z Adamovy hole nemohla prosadit, všechny projektily končily na pozorném brankáři. Symbolickou korunu veškerého zmaru první čtverky nasadila střela soupeře z poloviny hřiště, která propadla Michalovi mezi betony až do sítě. Škoda tohoto zaváhání, mohl vychytat zápas s nulou. Dohoda měla i několik dobrých příležitostí, ale ty si cestu do sítě nenašly, stejně jako několik nebezpečných brejků, při nichž finální přihrávku častokrát vystihla naše pozorná obrana. Asi dvě minuty před koncem se alespoň jednoho zářezu dočkala i naše druhá čtverka, a to z pěkného rychlého protiútoku po trase Vlastík-Šafík-Adam-gól. Tento zásah byl posledním, který diváci v tomto utkání viděli, a tak se skóre zastavilo na pěkném a dost možná i překvapivě vysokém poměru 7:1.

Statistiky: Tomáš. 2+4, Péťa 2+1, Petr 1+1, Ondra 1+0, Adam 1+0, Šafík 0+1. Bez vyloučení.

Závěr

Máme za sebou další hrací den, který se v lecčems podobal tomu minulému. Hra zpočátku opět nebyla ideální, ale postupem času se výrazně zlepšila. Získali jsme sice o dva body víc než minule, ale dnešní soupeři se kvalitou těm minulým příliš rovnat nemohli a ztráta čtyř  bodů v takových zápasech je prostě moc. Stejně jako minule, i tentokrát se ukázalo, že běhavý a nadšený styl hry soupeře nám příliš nevoní.

Pozitivem dnes byla jednoznačná výhra v samostatných nájezdech a také Tomova forma. Zdá se, že tomuto budovateli nového rodinného hnízda dlouhá turnajová pauza velmi prospěla. Pokud bychom měli volit hráče dne na naší straně, patřil by tento titul jednoznačně jemu. Ožil vedle něj i Ondra, který ale potřebuje zapracovat na fyzické kondici. Dvojice Petrů si v obraně vedla také velmi dobře, když vlastně inkasovala góly jenom v prvním zápase. Naopak bodovat se jí podařilo pro změnu jenom v tom posledním, ale zase o to hojněji. Celkově si obrany v defenzivní činnost dnes nevedly špatně, nemálo gólů jsme inkasovali po náhodných odrazech a po Vlastíkových individuálních chybách, které jsou asi jedinou větší kaňkou na dnešním představení obránců. Výkon v defenzívě výborně podpořil i hostující Michal v brance, na nějž jsme se až na jediné zaváhání v posledním zápase mohli plně spolehnout. Patří mu velký díky za to, že nás navzdory zápasům roztaženým přes odpoledne až o nočních hodin přišel posílit. Útočnému duu Šafík-Adam to tam dnes moc nepadalo, nejvíc asi chyběly přesnější a rychlejší přihrávky, určitě i trochu štěstí a snad i větší spolupráce s obranou, jak poznamenali členové druhé čtverky. Šafíkových 1+1 a Adamových 2+1 ze tří zápasů, to není zrovna moc. Svou roli v tom hraje možná i psychika, na níž musí zapracovat hlavně Adam, začít si všímat v první řadě svého vlastního výkonu a nenechat se rozhodit třeba nepodařenou přihrávkou svého spoluhráče. Vzhledem k jeho mládí se to však dá pochopit. Jednou jsme lidé chybující a každý někdy něco zkazí, třeba i tu jednoduchou přihrávku. Důležité je nic nevypustit a vše odmakat na sto procent. Zvlášť v šatně je ale veselo, i když se zrovna na hřišti nedaří, a to je to hlavní. Když bude pohoda v kabině pokračovat, zlomíme to a lepší výsledky na hřišti na sebe nenechají dlouho čekat!

A hlavní zpráva dne na rozloučenou: MÁME NOVÉ DRESY! A jak nám to v nich sluší!