Haluzáři

Za pokrajem vyčerpání

Milí sportovní příznivci, po delší odmlce vítejte opět u souhrnu snad většiny podstatných věcí, které se udály v rámci včerejšího přáteláku s Haluzářama uprostřed letních prázdnin. Fanoušci našeho klubu, již netrpělivě očekávají začátek nového ročníku AFL, vyrazili k tomuto utkání v hojném počtu. Ne tak ale hráči, když při pohledu na nadupanou sestavu zhnědly trenky dvěma oporám našeho celku, Tomovi a Radkovi. Stále jsme však k utkání vyráželi v poměrně solidním počtu šesti hráčů do pole a s Vaškem do brány. Zajímavé bylo spíše složení našich formací, když jediným čistokrevným útočníkem byl Adam. K němu se vysunuli univerzálové Petr Z. s Vlastíkem, tedy většinou obránci. Trojlístek, který jim kryl záda, sestával z Františka, Péti a Pavla. Naopak Haluzáři disponovali snad i převahou útočníků, neboť se v obraně často objevoval JFK. Celkově hrálo, předčily svou velikostí snad i trofej pro vítěze ligy mistrů. Jen nám je po skončení zápasu pořadatelé nějak zapomněli předat.

Přece jen jsme ale do začátku střetnutí vstoupili lépe my. Jenže Vlastík ze svého uvolnění po kličce brankáři nastřelil ve velmi slibné pozici bekhendem pouze tyč. O čtyři minuty se ale už síť za Michalem přece jen zatřepala, když poměrně nenápadnou akci dnes ideálně útočně naladěného Péti s Adamem nedokázalo nic zastavit. A za další dvě minuty už jsme vedli 2:0. Vlastík nejprve v akci jako přes kopírák té své původní nastřelil opět tyč, ale ještě ve stejném střídání ho našel zpoza brány Petr a to už se náš mladý doktorand nemýlil. Jenže již v čase 20:00 bylo vyrovnáno. Nejdřív se soupeř prosadil z přečíslení po obhození našeho útočníka na vlastní polovině, aby si pak Dejv svým typickým způsobem po vyjetí zpoza naší brány udělal prostor na brankovišti, načež přelstil i Vaška.

Aby těch akcí zpoza brány nebylo málo, do vedení na 3:2 jsme se dostali také po jedné takové, když slavilo úspěch útočné duo Petr-Adam. Stejní hráči pak přidali další tři branky, čímž nás dostali do slibného trháku 6:2. A to ještě Adam nastřelil břevno. Na poslední branku přihrával Petrovi Vlastík, který si v zápase připsal teprve druhý kanadský bod, ale snad právě tím protrhl svoji nemohoucnost, neboť na čtyřech z pěti posledních branek se podílel jako střelec či asistent. Další perličkou je, že u každé z těchto branek spolupracoval s jiným spoluhráčem: O naší šesté brance, kterou dal Petr, již byla řeč. Sedmou branku přidal po výborném Pavlově vybídnutí sám. Mimochodem pro Pavla to dnes byla již druhá gólová přihrávka. Plodná byla i spolupráce obou Petrů, z níž ten starší a chlupatější vytěžil již svoji čtvrtou branku večera, a stal se tak našim nejlepším střelcem.

Péťa, který prozatím zásoboval své spoluhráče gólovými pobídkami a u Petrovy branky si připsal v této disciplíně dokonce hattrick, se nakonec mohl radovat i jako střelec, protože po pěkné akci s Vlastíkem přidal devátý zářez do naší pažby. Gólovou tečku zápasu, alespoň co se našeho střeleckého účtu týče, udělal stejný hráč, který vše na začátku odstartoval, totiž Adam. Zde dokonal, podobně jako Péťa, přihrávkový hattrick i Vlastík. Nicméně přeci jen cennější byl ten Adamův gólový.

V závěru zápasu se Haluzáři snažili nadechnout k náporu, který by alespoň kosmeticky vylepšil pro ně jistě nepříjemný výsledek. Proti našim v těchto chvílích již sotva stojícím hráčům to ani nebylo nijak extra těžké, a tak jeden z hráčů v bílém dorážel v závěru na konečných 10:6 z našeho pohledu.

Zápas jsme tedy nakonec zvládli možná až nečekaně dobře. Tím spíš, že jsme před prvním hvizdem rozhodčího hlásili jeden po druhém, že se nám dnes nechce běhat. Naštěstí měli asi Haluzáři podobně náročnou letní přípravu jako my a nikam nespěchali. Vlastně to jediné, kam jsme se hnali se vší vervou, byla naše střídačka. O to, kdo na ní bude sedět, několikrát svedli mužové v našem dresu skoro až sprinterský souboj. Nejlépe si dokázal rozložit síly asi Péťa, který z nás byl v závěru nejčilejší. Za svou aktivitu také sklidil zasloužené ovoce. Škoda jen, že se nepodařilo bodovat ještě Frantovi, také by si to zasloužil. Všimněte si třeba statistiky +/- bodů, v tomto ohledu byl náš nejlepší obránce. A ještě jeden článek týmu, který nebyl v průběhu líčení našich gólových akcí skloňován, si rozhodně zaslouží nějakou tu zmínku. Ano, je to přesně ten, který tvrdí, že nečte reportáže (stejně mu to ale nevěříme). Vašek byl dnes dalším ze strůjců našeho úspěchu. Nesčetněkrát dokázal zastavit akci soupeře buď skvělým zákrokem, nebo tím, že se zkušeně nechal trefit. Sám sice na svém výkonu našel nějaký kaňky, zejména pokud jde o vyrážení míčků, ale jinak byl neprostupnou překážkou pro všechny staré známé útočníky soupeře. Více gólů mohli jistě padnout i do opačné brány, ale ani brankář soupeře se nenechal zahanbit a pochytal spoustu našich šancí. Každý z našich útočníků spálil nejednu tutovku.

Výsledek je do nové sezóny velmi slibný, neboť i přes okleštěnou sestavu jsme dokázali takovým docela typickým přátelákovým výsledkem Haluzáře přetlačit. Jestli za to může náš dobrý výkon, nebo nemastný neslaný výkon soupeře, o tom se dokázali přít experti ve studiu České televize do časných hodin následujícího dne. Jedním z důležitých faktorů byla snad absence Hula, který je přes nesporné hráčské kvality důležitý hlavně z psychologického pohledu. V jeho přítomnosti dokážou bojovat jeho ovečky o 50 % víc než obvykle. A kdyby dnes osmička Haluzářů pořádně zapnula, určitě bychom přestali stíhat výrazně dřív. Svou daň si možná vybrala i špatná životospráva soupeře v podobě předzápasového požívání alkoholu na přilehlém minigolfovém hřišti. I když to místy vypadalo, že se nám nechce běhat, dovolím si tvrdit, že nikdo nic nevypouštěl. Prostě už ale dotyčný neměl z čeho brát. I díky tomuto sebeobětování jsme si snad takové vítězství i zasloužili. Nechme se překvapit, co přinesou týdny budoucí a jak se nám bude dařit v ostrých zápasech.

Na stránkách soupeře se zatím neobjevil ani záznam o tomto utkání, tak uvídme, jestli nás kluci ještě něčím nepřekvapí. Ale moc tomu nevěřím, hlavní reportéři u nich holt absentovali.