Haluzáři

Mládí vpřed

Dočasně zvýšenou koncentraci přáteláků i turnajů dokládá i dnešní klání, které od toho minulého dělí pouze 14 dní. Podobně jako na následující turnaj, také k tomuto přátelskému zápasu cestovala poněkud netradiční sestava. Tentokrát jsme totiž nechali doma hlavního týmového sólistu Šafíka a staré pušky Bohdana s Fandem. Z našeho týmu tak zbyli do obrany pouze Péťa s Vlastíkem a do útoku Tomáš, počítat jsme ale jako na každém přáteláku mohli s výpomocí Křídelníků Petra, Pavla a Adama. K nim poprvé v historii přibyl také jmenovec posledně jmenovaného, Adam Fila zvaný Fialka. Adamové tak spolu vytvořili agilní útočnou dvojici, na stejných postech nám do páru vyšel Petr s Tomem, no a ke zmiňovaným obráncům pro změnu do trojky Pavel. A ještě jedno poprvé jsem zatím vůbec nezmínil. Zajímavá změna se totiž udála i na brankářském postu, kde jsme mohli poprvé v přátelákové historii přivítat Milana Vaňka, jenž si, doufejme, udrží slušnou tréninkovou morálku i dál, takže by se snad mohl v budoucnu dostat až  turnajové maturitě.

Zápas začal v poměrně vysokém tempu, přesto však fanoušci v zaplněné hale viděli během prvních cca 30 minut gólů pramálo. Konkrétně asi tři. Hned první podařená akce však stála zato. Vlastík dokázal procedit balonek na Petra, jenž v najednou vzniklé situaci tří proti dvěma přihrál diagonálně Tomovi, který dokonale předložil pod sebe na střed ze druhé vlny nabíhajícímu Vlastíkovi a ten s nečekaně velkým přehledem trefil odkrytou stranu branky. Uplynulo několik minut a vedli jsme 2:0. To Péťa poslal po mantinelu balonek Petrovi, známý lišák si chytře poradil s Richardem a po bekhendové kličce ze strany si bez sebemenších problémů poradil i s brankářem.

Pak následovalo několik našich gólovek, které zatím zůstávaly po hříchu nevyužity. Šance měli jako oba Petrové, tak i Tomáš a vrchol zmaru v zakončení dokonal samostatným únikem Vlastík, když po kličce ani netrefil branku. Přišel tak zákonitě trest, když se střelou přes Pavla prosadil jeden ze soupeřů. Úplně čisté svědomí neměl ani Milan, neboť se tato střela po zemi jistě dala chytit. Jinak jsme ale v dosavadním průběhu Haluzáře díky dobře fungující nejen obraně, ale i celkové obranné hře, takřka k ničemu nepustili a když už měli nějakou tu možnost, neměli štěstí v zakončení.

Na stav 2:1 jsme zareagovali tím nejlepším možným způsobem, když jsme sérií čtyř branek v řadě udělali možná největší krok k dnešnímu vítězství. Konečně se probudilo duo Adam + Adam a hned to bylo znát. Nejprve Adam Diviš našel v rohu Vlastíka, ten si vykroužil před Zetora, který se snažil okamžitým vyjetím znemožnit našemu obránci zakončení, jenže to se mu nepodařilo a Vlastík pohodlně zavěsil. Oba naši aktéři si role v zápětí prohodili. Útok založil Fialka (ať se nám ti Adamové nepletopu),  výborně našel na středu Vlastíka, ten ještě posunul do strany Adamovi a trefit odkrytou klec už nebyl pro talentovaného mladíka problém. Stejná spolupráce se opakovala i do třetice, tentokrát však ve zcela jiné situaci. Vlastík se prosmýkl ve vlastním obranném pásmu mezi dvěma útočníky a okamžitě naservíroval skákavou přihrávku kolmo do brejku Adamovi, jenž zavřel oči a z první trefil nechytatelně do pravého horního růžku branky. Na zmiňovaných 6:1 pak zvýšil dalekonosnou střelou Péťa, který se konečně dočkal za svůj výkon zcela zasloužené gólové odměny.

Haluzáři pak snížili dokonce na 3:6 a prsty v tom měl zejména Richard, který byl dnes na straně soupeře asi jediný opravdu nebezpečný hráč. V útoku jim chyběl zabiják a také nějaký další tvůrce hry, který by dokázal překvapit naši výborně pozičně hrající skvadru. Ani jejich ženská zbraň naše kluky nerozhodila.

My jsme pak díky spolupráci obou Adamů zvýšili na 7:3, přičemž nám známější Adam mohl slavit již svůj hattrick. Vzápětí se své první branky v našem dresu dočkal i Fialka, jemuž přes střed předkládal Péťa, dnes mimochodem náš nejlepší hráč co se gólových přihrávek týče. Další áčko si tento mladý strojař připsal hned u dalšího gólu, kterým se po dlouhé pauze prosadil náš první útok, jmenovitě Petr. To jej asi nakoplo, neboť do konce zápasu skóroval v našich barvách pouze a jen tento hráč, aby se stal naším nejlepším střelcem se čtyřmi zářezy. Zvláště poslední akce polahodila oku diváka, když Pavel z vlastního obranného rohu našel křížem přes celou délku hřiště přesně Toma, který na stříbrném podnose předložil právě Petrovi. Přesně toto byla učebnicová ukázka toho, jak moc ve florbalových statistikách někdy chybí kolonka pro druhou asistenci, protože ta měla zrovna v tomto případě na celou situaci rozhodující vliv.

V posledních deseti až patnácti minutách se dostali do většího tlaku Haluzáři, kteří ještě v závěru zvýšili obrátky hnaní snad touhou zkorigovat skóre na snesitelnou úroveň. To se jim i podařilo, a tak jsme si nakonec odvezli vítězství v poměru 11:6.

Zápas nejde hodnotit jinak než kladně. Až na závěr jsme měli více šancí i více ze hry, vyhráli jsme zaslouženě. Celý tým výborně šlapal dopředu i do zadu a také spolupráce mezi útokem a obranou fungovala na výbornou. Na rozdíl od některých jiných turnajů i přáteláků se v případě potřeby obě řady prolínaly, útočník na moment zaskočil za obránce a opačně. Dalším důkazem výborné spolupráce je i kanadské bodování, v němž byli dvěmi nejproduktivnějšími hráči týmu právě naši obránci, Vlastík a Péťa, kteří tím ozdobili svůj dnešní takřka bezchybný výkon. Na devíti z jedenácti branek se přímo podíleli minimálně přihrávkou nebo gólem a naopak nebyli společně přítomni ani u jedné z obdržených.

Ač se to během zápasu nezdálo, získaly oba naše útoky shodný počet bodů. Nejsmutnějším z útočníků bude asi Tomáš, jemuž se již před časem na starou hokejku nalepila smůla, která znamená, že jeho nadějné střely přes nespornou kvalitu příliš často v síti nekončí. A dnes dokonce ani jedna jediná. Doufejme, že vše vyřeší koupě nové hole a naše opora se opět stane postrachem všech soupeřových brankářů. Zajímavý počin se málem povedl našemu skoro o dvacet let mladšímu útočnému duu, když až do závěrečného tlaku soupeře nebyli přítomni ani u jedné z inkasovaných branek. Přesně opačný kousek se podařil Pavlovi, který naopak musel z blízka přihlížet všem. Jinak si ale odehrál své a nějaký kanadský bodík by si také zasloužil, už kvůli té zmiňované přihrávce přes celé hřiště. Kdyby ještě malinko zapracoval na nasazení a rychlosti při bránění, bylo by to super. Dobrým výkon při svém debutu předvedl i Milan, který zpočátku neměl moc práce a to náročnější to pro něj muselo být. A především v závěru vytáhl několik důležitých zákroků.

Ani náznak reportáže od tradičních soupeřů zatím nebyl zaznamenán.