Haluzáři

Ve vlastní šťávě

Po delší době jsme opět měli tu čest zkřížit kordy s celkem Haluzářů. Na palubovce jsme sice stáli proti sobě, spojoval nás ale společný nepřítel, jímž bylo nelítostné klima sportovní haly. Přesto se mezi námi našlo osm šílenců do pole, za kterými zasednul do svého hnízda Vašek. Naši sestavu tvořil obvyklý přátelákový základ, z nějž vypadl z důvodu dovolené Tomáš, a proto byl do zbraně povolán Michal. Ten se v takřka výhradně bratrské čtverce sešel v obrané dvojici s Frantou a s útokem s Bohdan-Péťa. Čtverku druhou tvořili ze tří čtvrtin hráči Křídel, přičemž v útoku společně válčili Petr s Adamem a v obraně doplňoval Pavla Vlastík.

Dnešní zápas výjimečně stihli i ti fanoušci, kteří přišli po jeho oficiálním začátku, neboť z reportérovi neznámého důvodu hrál zhruba o čtvrt hodiny déle Henza a jeho harém. Díky tomu nám alespoň zbyl čas na předzápasové posílení, zejména načerpání potřebných tekutin.

Netrvalo to dlouho a hustou atmosféru protnul hvizd rozhodčího signalizující začátek našeho zápasu. Do něj jsme lépe vstoupili my, protože hned v úvodní minutě přihrál Bohdan Péťovi před prázdnou branku, čímž jsme se dostali do vedení. O osm minut později už ale bylo vyrovnáno. Vašek sice tváří v tvář osamocenému útočníkovi napoprvé vytáhl z rukávu excelentní zákrok, jenomže ani při následní dorážce jeho soka nikdo neatakoval, a to už byl nás brankář bezmocný. Obě naše čtverky pak odpověděly náporem, jenže dnes po celou dobu výborně chytající gólman soupeře zamknul krám. A tak jsme inkasovali podruhé a rázem byli ve vedení Haluzáři.

To jim ale dlouho nevydrželo, přestože nás zatlačili až na malé brankoviště. Odtud totiž pramenil náš brejk, zakončený Bohdanovým přehozením brankáře po Péťově vybídnutí. Když pohledně zakombinoval Petr s Adamem a Péťa s Bohdanem, vedli jsme rázem už 4:2. Ale snad ještě pěknější kombinací zpoza naší brány odpověděli také Haluzáři a o chvíli později smazali i jednobrankové manko a bylo to 4:4.

Další pěknou akcí v podání Petra s Adamem jsme se dostali opět do vedení my. To se psala 36. minuta a od této chvíle už jsme Haluzáře do sedla nepustili. Na 6:4 zvyšoval po pěkné piruletce Péťa, na 7:4 Vlastík po vystižení rozehrávky soupeře a i dále skóre utěšeně narůstalo. Možná největšího vedení dne jsme dosáhli v 60. minutě, kdy na světelné tabuli u jména našeho týmu svítila už jedenáctka, zatímco na druhé straně pouze šestka. Jenže bílí nesložili zbraně a přibližně o dvacet minut později už byl náš náskok opět pouze jednobrankový – 13:12.

Do konce utkání scházely přibližně tři minuty, když se dostal ke slovu Fanda, jenž v závěru své pohledné individuální akce zacílil natolik přesně, že pěkně zespodu odstřelil po vzoru hvězd z NHL láhve s nápojem uložené na horní síťce soupeřovy brány. Pak se navíc trefil ještě Adam, přesto se ale bílý balet rozhodl odvolat gólmana. Ovšem jejich risk byl tentokrát náš zisk, neboť Petr mířil ve dvou případech přesně do prázdné brány. Zatímco poprvé míček doplachtil až na místo určení, při jeho druhé cestě jej zastavila vysoká hůl. Nařízený nájezd, který byl vůbec posledním momentem zápasu, pak přesnou střelou přetavil v poslední branku Pavel, díky čemuž jsme mohli na zpáteční cestě slavit vítězství v poměru 17:12.

Přes dobrý výkon našeho celku a jednoznačný závěrečný stav je třeba poznamenat, že vítězství se nerodilo lehce. Zvláště JFK tentokrát nebyl obětí střelby, ale naopak sám střelbu velmi úspěšně praktikoval, čímž držel Haluzáře dlouho ve hře. A to i přesto, že byl na první pohled obsazen a že měl Vašek dobře vykrytý prostor mezi třemi tyčemi. Statistiky tohoto talentovaného útočníka, které dokazují, že se aktivně podílel na všech dvanácti brankách soupeře, a další ohlasy z tábora našeho rivala si můžete prohlédnout zde.

Pozn. Tabulka není úplně přesná, chybí tam zápis tří obdržených branek a naopak je tam nějak moc plusových bodů. Ale to je fuk, ne?