Haluzáři

Přátelský zápas SHM Újezd u Brna – Haluzáři 12:7

K prvnímu přátelskému zápasu v roce 2013 s naším tradičním soupeřem jsme se vydali ve skromném počtu pěti hráčů do pole Pavlovým autem. Osazenstvo jeho noblesního vozu tvořili: Petr Zahradník, Vlasťa, Bohdan, Tom a Pavel. Jelikož všichni dorazili relativně včas, mohli jsme se vklidu převléct a ještě zbylo dost času na rozcvičení. Na hale nás toužebně očekával Vašek, který jako obvykle dorazil z práce a jal se hájit naši svatyni.

Před zápasem bylo jasné, že i když sestava soupeře nebyla tou nejsilnější, tak zápas nebude vůbec jednoduchý. Haluzáři totiž točili kompletní dvě čtyřky, kdežto my jsme měli pouze jednoho náhradníka. A je třeba poznamenat, že s přibývajícími minutami byl o tento post na lavičce obrovský zájem.

Po úvodním hvizdu začalo zhruba pětiminutové oťukávání. Potom už jsme si vzali slovo my a nutno podotknout, že úvod se nám nadmíru vydařil. V čase 8:20 využil Tom Vlastíkovo vybídnutí a střelou do pravého horního rohu nedal brankaři šanci. Další gól byl ve stejné režii – tedy Vlasťa asistence a Tom gól. A ve 14 minutě bylo ještě veseleji, to když Tom dokončil narážečku s Vlasťou a během pěti minut zkompletoval čistý hattrick.

Poté se začalo hrát nahoru dolů, soupeř vystupňoval svůj forčeking a my jsme nemohli dlouho překonat famózně chatajícího brankaře, který předváděl neskutečné zákroky. Přece jen se nám to podařilo ve dvacáté páté minutě, kdy Petr po Tomově přihrávce umístil svůj projektil za golmanova záda. Po této brance nám začaly docházet síly a i když jsme měli dost příležitostí, nedokázali jsme se prosadit. Přišel tak trest v podobě dvou slepených gólů v naší síti a ve 45. minutě už to bylo jen o dvě branky.

Naštěstí se po Vlasťově nahození v 50. minutě dostal do sice krkolomného, leč úspěšného zakončení Bohdan. Když posledně jmenovaný přidal další brejkovou branku po Tomově přihrávce, dýchalo se nám o poznání lépe.

Když byla odehrána hodina zápasu, začínalo to vypadat, že ztrácíme sílu. Soupeři nadále aktivně dotírali na naše obránce a my jsme se osvobozovali často jen náhodným vyhozením na vysunutého útočníka. Důkazem nepohody v naší hře budiž i srážka Vlasti s Pavlem na půli hřiště, která nakonec neměla žádné zdravotní následky, i když se Pavel z palubovky na Lesné jen těžko sbíral.

Haluzáři se opět dostali na dostřel, když snížili už na 7:5. Naštěstí poté polevili i oni a ve snaze dohnat náš náskok dělali chyby v zadních řadách. Nejprve Tom trefil po Bohdanově nahrávce levý roh branky – 8:6, aby následně Vlasťa po Bohdanově přihrváce zvýšil na 9:6 a ještě Petr uklidil odražený míček po Bohdanově střele.

Když soupeři v 81. minutě snížili na 10:7, začali přišedší diváci očekávat závěrečné drama, které se ovšem nekonalo. Nejprve totiž Petr využil Tomovo přiťuknutí zpoza branky a nakonec Bohdan elegantně  ze vzduchu trefil míček nešťastně vyražený brankářem po Vlasťově střele.

Na závěr je třeba říci, že šlo o vítězství zasloužené, leč vydřené. Fyzicky jsme na tom nebyli nejlépe, což krom malého počtu hráčů našeho týmu bylo dáno také nachlazením většiny z nás a menší plochou haly na Kouničce, kde hráváme mistrovské turnaje. S konstatováním, že se těšíme na příští turnaj, kam nás určitě pojede víc, se loučím se čtenáři tohoto, pro mě překvapivě dlouhého, textu.

Kanada:
Tom 4+4
Bohdan 4+3
Vlasťa 1+5
Petr 3+0
Pavel 0+0

Haluzářské postřehy můžete sledovat zde.