Haluzáři

Proč bychom se nepotili

Po dvouzápasové odmlce vás u reportu vítá opět Vlastík. Na úvod bych tímto rád veřejně poděkoval Tomovi, že se horkého reportérského křesla tak pěkně zhostil po dobu mé nepřítomnosti. Zároveň by to mohla být výzva i pro vás ostatní, že můžete také přispět svou troškou do mlýna, myslím, že tím stránky získávají na pestrosti, když to nepíše pořád ten stejný člověk.

Teď už se ale pojďme věnovat sportovní stránce dnešního večera. Na halu Hattrick, kde panovalo tradiční rovníkové podnebí či spíše klima pavilonu opic, jsme tentokrát dorazili v hojném počtu, přičemž část výpravy byla tvořena naším věrným fanklubem a poprvé v přátelákové historii i zapisovatelkou Adélkou. Aktivně se do dnešního klání zapojila následující sestava: V bráně se po delší odmlce objevil Jindra, kterého se před pohromou snažilo bránit po většinu času trio Petr, Vlastík a Pavel, no a o vzruch na druhé straně hřiště se starali především Bohdan, Tomáš, Henza a Adam.

Prvních deset minut bylo až netradičně bohatých na branky, naštěstí pro nás ale všech pět kousků padlo do sítě soupeře a co je zvláště potěšující, postarali se o ně prakticky všichni hráči přítomní na hřišti. Hrálo se až nezvykle nahoru-dolů, hra byla taková rozháraná, neurovnaná. Toto platilo prakticky po celý zápas, ale pro oko nezaujatého diváka jedině dobře. Navíc se ani jedna ze stran nevyvarovala individuálních chyb a chyb v rozehrávce, což také přispělo k relativně bohaté gólové nadílce.

Poprvé jsme inkasovali v 16. minutě, kdy si Hul poradil v souboji jeden na jednoho s Pavlem, o chvíli později se mu podařilo něco podobného i na Vlastíkovi. To by se nám nemělo dvakrát za večer stávat. Prozatím se nám ale dařilo udržovat pětibrankový náskok z úvodních minut, místy ho dokonce i navyšovat. O přesném vývoji skóre nemáme záznamy, skromná to poznámka při popisu Peťova vlastence však značí, že jsme v určitý moment vedli dokonce 13:5.  Možná jsme díky tomu trochu ztratili koncentraci, možná Haluzářům pomohly i time-outy, ale pomaloučku polehoučku se jim začalo dařit náš náskok čím dál více stahovat. Kdo ví, jak by skóre vypadalo, kdyby se hrálo ještě o dvacet minut déle. Takto jsme ale přeci jen dokráčeli k vítězství v poměru 15:12.

Podobně jako Tom posledně, pokusím se také shrnout výkon jednotlivých hráčů. Vezměme to třeba odzadu: V Jindrovi jsme měli dneska mezi třemi tyčemi velkou jistotu, v brankovišti se dokázal mrskat tak rychle ze strany na stranu, že se mu dařilo řešit kolikrát i velmi svízelné situace, nejednou proti němu stál soupeřovic útočník sám tváří v tvář. Obrana fungovala tak nějak přiměřeně, žádný zázrak to nebyl. Našly by se jak chyby v rozehrávce, tak pozdní obsazování hráčů a nedostatečný důraz. Myslím, že od Vlastíka a Petra jsme zvyklí na lepší výkony, tedy alespoň doufám. O to víc zarážející je fakt, že Vlastík byl, haluzářskou terminologií řečeno, naším plus bossem. Co se týká útočníků, tak možná mnohé překvapí, že produktivnější dvojicí byli Henza s Adamem, kteří si v součtu připsali rovný tucet kanadských bodů. Častokrát těžili z dobrého napadání a z něj plynoucích minel soupeře. Dalším šestibodovým hráčem byl Bohdan, který střílel jako obvykle ostrými nekompromisně pod víko a dokázal přidat i gólové přihrávky. Naopak Tomovi dnes nebylo přáno vstřelit byť jen jednu jedinou branku, možná proto, že není zvyklý hrát před tolika svými fanoušky. To se rozklepou kolena i ligovým hráčům. Odvedl však velké pemzum černé práce, což bohužel ze statistik tolik vidět není. S Bohdanem měli několik pohledných akcí, potvrdilo se však známé rčení, že každý den není posvícení. Byli jsme tak svědky zajímavého počinu, který nebývá v újezdských luzích a hájích zrovna obvyklý, totiž že ze čtyř útočníků vyšli hned dva gólově naprázdno. Naopak od obránců jsme se nedočkali téměř žádné gólové přihrávky. Skoro to vypadá, že máme nakročeno k totálnímu florbalu. Třeba to ještě vypilujeme a budeme udávat světový trend, podobně jako Barcelona ve fotbalu. Kdyby nebyl Valdés jelito, mohlo být její vítězství ještě veselejší…

Nyní ještě všechny dochované zápisky z popisu zajímavých akcí v původním znění:

těsně po 10. gólu – Vlastík krásná akce, tanečním obloukem vzal soupeři míček=)

10:6 – Dave využil našeho špatného postavení při standardce a obranu i Jindru překvapil střelou po zemi na bližší tyč.

Krásná akce Bohdana, Toma a Vlastíka, kteří si několikrát vyměnili míček z první (bohužel však Vlastíkova finální přihrávka směřovala blíže k brankáři než k Bohdanovi).

13:7 – Výhoz přes celé hřiště vyrazil Jindra přímo před sebe a Petr nekompromisně zavěsil.

A jak viděli zápas naši soupeři? Odpověď na tuto dnešní kvízovou otázku naleznete zde.

A výjimečně ještě jedna otázka do pranice: Byl jsem jediný, kdo před pověšením morkých věcí kroutil i trenky, ze kterých tekl souvislý proud potu?

A závěrem pohled na kanadské bodování...

Poznámka: Tabulka byla místy trochu rébusovitá, nicméně v souladu s dedukcí na základě předpokladu, že útočné dvojice nebyly při žádné z pochybně zaznamenaných branek rozhozeny, by to mělo být správně. Hledači chyb, slídilové a milovníci výpočtů si pouze povšimnou, že jediným nedostatkem je absence jednoho mínusového bodu, který by měl být připsán pravděpodobně jednomu z dovjice Vlastík–Pavel.