Haluzáři

Brankové hody

Tato reportáž bude velmi netradiční. Začít můžeme autorem, kterým tentokráte není „zuřivý reportér“ Vlastik, ale Tom, jenž se jako jeden z mála újezdských hráčů zúčastnil přátelského zápasu  proti soupeři navýsost tradičnímu – tedy Haluzářům. Výčet netradičností může pokračovat dopravním prostředkem a počtem hráčů. Z Újezda totiž odjížděla pouze dvojice Tom a Bohdan, a proto bylo rozhodnuto využít pro tuto pouť vlak.

Do haly na Lesné jsme dorazili (opět netradičně) s půlhodinovým předstihem a mohli jsme si tak dát kávičku, počkat na soupeře a seznámit se spoluhráči, kteří se sestávali převážně z hráčů obrozených Gumídků. Jejich jména jsem si příliš nezapamatoval, za což se přirozeně čtenářům omlouvám. Nicméně na hřiště nastoupili v našem dresu tři Tomášové, Bohdan, Roman a ještě další dva „bezejmenní“ hráči v poli. Záda nám ze své svatyně velmi spolehlivě kryl Vašek, který potvrdil svou formu z minulého týdne.

Nuž tedy pořádku. Prvními skórujícími byli naši soupeři, kteří otevřeli skóre už ve druhé minutě. Naštěstí to bylo na dlouhou dobu vše, co borci v bílých dresech ukázali na naší polovině. Naše družstvo totiž skóre velmi rychle otočilo a to až na úctyhodných 7:1. Soupeř v této chvíli sáhl poprvé k oddechovému času. A pomohlo to. Naštěstí však jen ke snížení na 7:2. Skóre na naší straně rychle narůstalo, až se po dvou třetinách hry zastavilo na dlouho neviděných 15:3. Soupeř se na tuto situaci opět rozhodl zareagovat oddechovým časem. Divák, který by navštívil poslední čtvrthodinu tohoto matche, by shlédl mnoho akcí do otevřených obran, což mělo za následek nárůst skóre na obou stranách. Nicméně je třeba poznamenat, že o něco úspěšnější v této fázi hry byli Haluzáři.

Sečteno a podtrženo zápas skončil házenkářským skóre 22:13 v náš prospěch. Kdybychom toto utkání hodnotili z pohledu našich hráčů, určitě bychom museli začít výkonem Vaška, který v první polovině přiváděl svými zákroky soupeře téměř k šílenství. V druhé části už mu mnoho nepomohla uvolněná obrana, která se pod dojmem náskoku deseti branek logicky příliš defenzivními úkoly nezabývala.

Bohdan se dlouho nemohl prosadit, a tak zásoboval svými přesnými přihrávkami Toma. Nakonec se však i on zapsal mezi střelce a to dokonce třikrát během jednoho střídání.

Tom, který si stěžoval na bolest stehenního svalu, i přes tuto indispozici zkompletoval dvojnásobný hattrick a přidal ještě nějaké asistence.

Nakonec této netradiční reportáže ještě přidejme domnělé důvody, které vedly k našemu výraznému vítězství. Jednak jsme hráli velmi dobře. Jednak se Haluzáři sešli ve velmi kombinované sestavě. A třetí důležitý faktor se nazývá Vašek Kyselka v naší bráně...

Zatím velmi skromnou řadu ohlasů našich soupeřů můžete shlédnout zde.