Haluzáři

...po práci legraci

Po dlouhé době opět vítejte u reportáže z florbalových radovánek našeho amatérského, leč obávaného florbalového týmu. Z šedi poslední dobou spíše ojedinělých nedělních tréninků se dostáváme do moravské metropole opět na halu Hattrick, kde, jak doufáme, konečně zúročíme naběhané kilometry na Staré hoře i jiných sousedních velehorách, jakož i přípravu taktickou, která probíhala intenzivně zejména v průběhu nedávného evropského fotbalového šampionátu. Aby těch příprav nebylo málo, většina zúčastněných (trio Bohdan, Tom a Vlastík) čerstvě absolvovali i posilovnu, když pouze oprášili montérky i svá mužná těla od všudypřítomného cihlového prachu Ondrovy stavby, aby mohli vyrazit za sportem. Dle původních průzkumů a odvážných odhadů to vypadalo, že se rýsuje relativně početná sestava, avšak potvrdilo se, že zdání klame, a kromě tří jmenovaných byl k dispozici ze stálé osy týmu už pouze Franta. Naštěstí byl do zbraně úspěšně povolán Ivoš, takže jsme se nakonec nemuseli bát vlka nic. Zajímavý přírůstek jsme zaznamenali mezi třemi tyčemi, kde stanul delší dobu postrádaný Jindra, který nás v drtivé většině zápasu držel nad vodou vynikajícími zákroky a navíc rozšířil davy našich fanynek o svou přítelkyni Romču. Tak mě napadá, že máme vlastně víc fanynek než fanoušků, což je jistě více než potěšující.

Hlavní týmový stratég Bohdan určil, že on a Tomáš budou stabilní útočníci, Franta s Vlastíkem obránci a na Ivoše připadla poměrně nevděčná úloha hráče podle situace zaskakujícího na obou postech. Do zápasu jsme chtěli nastoupit spíše v poklidu a nikam se vzhledem k našemu počtu nehnat, ale Haluzáři jakoby zaspali začátek. Výsledkem byl náš úvodní asi desetiminutový tlak, ze kterého vyplynula řada dobrých střeleckých příležitostí, jenomže naše vlastní neschopnost či Fildovy schopnosti byly proti jakékoli změně stavu.

A tak se ke slovu dostal soupeř a v rozmezí dvou až tří minut jsme po dvou poměrně smolně obdržených brankách měli co dotahovat. To se také podařilo. O první gól se postaral po Ivošově nahození před bránu Bohdan, který se posléze proměnil v nahrávače, když jeho pas na střed hřiště uklidil parádní dělovkou, která div nepřelomila břevno, Tom. To se psala dvacátá minuta.

Jenomže o tři minuty později se ke slovu dostali Haluzáři, když (a teď cituji zápis) náhodná střela Pajdy z půlky zapadla za Jindru. To byl však jen začátek drtivé Halužářské tříminutovky, kdy se jim podařilo v každé minutě vstřelit branku. Na 2:4 se světelná tabule měnila po individuální akci tuším Horyho, který se elegantně zbavil jednoho z našich obránců a navíc úspěšně dotáhl svůj blafák. Na tříbrankové rozšířila naše manko střela, která vymetla pavučiny ve vzdálenějším růžku naší brány. V těchto chvílích měli Haluzáři dění na hřišti pod kontrolou a kurzy na to, že v následujících více než 60 minutách dají už pouze jedinou branku rostly do závratných výšek.

Možná je to uklidnilo více, než by bylo zdrávo, možná jsme si při tom na chvíli vydechli, ale také se nám konečně podařilo vzadu lépe sehrát a nedělat tolik pozičních či individuálních chyb. Výsledek se pomalu ale jistě začal dostavovat, začalo se nám dařit kousíček po kousíčku ukusovat náskok soupeře. K tomu zavelela spolupráce Toma s Vlastíkem, když dostal milovník památkářů přihrávku na střed, se kterou už věděl, jak naložit. Potom dvakrát zaúřadovalo duo Vlastík-Bohdan a rázem bylo vyrovnáno. Zatímco první jmenovaný si díky tomu připsal čistý hattrick v gólových přihrávkách, druhý jmenovaný ten pravý, gólový. Punc poslední z jejich akcí dodal autor komentáře: Nádherná kombinační akce po ose Vlastík-Bohdan.

Následně v jinak svědomitě plněném zápisu akcí chybí po jedné brance na obou stranách, to však není jinak zásadní vada na jeho kráse. Navíc je známo, že střelcem té naší byl Ivoš po Bohdanově přihrávce.

V čase 57:45 poprvé vedeme! Akci začal Bohdan, který přihrál Tomovi do běhu, ten našel Vlastíka, který napodruhé dorazil balonek přes bezmocného Fildu. Tady jsem se opět inspiroval poznámkou neznámého autora, kterému touto cestou děkuji za jeho příspěvky, toto byl soudě podle písma dnes jeho minimálně čtvrtý. A přidávám zvláštní pochvalu za uvedení přesného času. Tento husarský kousek se mu navíc povedl zopakovat hned v zápětí (čas 59:30), kdy Vlastíkovi konečně taky aspoň trochu kloudně sedla střela ze střední vzdálenosti, když prudkou ranou na bližší tyč zužitkoval Bohdanovu přihrávku. Sice to šťastný střelec chtěl na druhou stranu, ale na to se historie ptát nebude.

O poslední gólový moment večera se postaralo díky rozehrávce z rohu naše elitní útočné duo Tom-Bohdan. Tom tím svou přihrávkou také dosáhl na, řekněme, „malý hattrick“, naopak Bohdan si pojistil místo našeho nejlepšího střelce. Posledních deset minut zápasu proběhlo poměrně netradičně, Haluzáři totiž nesložili zbraně a jali se hrát power play, kterou občas přerušoval náš zisk míčku a Fildovo pendlování mezi brankou a střídačku. I tuto situaci jsme, byť se štěstím, kdy jedna střela soupeře dokonce orazítkovala břevno i tyč Jindrovy branky, přestáli. Měli jsme i několik náznaků střel do odkryté svatyně, ale v rozhodujícím momentu byl míček až příliš kulatý a nějak se nám na čepeli hole svezl, popřípadě jsme trefili dobře postaveného obránce, takže podobně jako ta první, i ta poslední desetiminutovka branku nepřinesla. Konečný výsledek tohoto měření sil byl tedy 9:6 v náš pospěch.

Na závěr bych rád vyjádřil své potěšení nad tím, že jsme se ani za velmi nepříznivého stavu nepoložili a že jsme dokázali až do konce zápasu vymačkávat poslední zbytky sil, takže jsme, doufám, i Haluzáře, kteří si dnes dopřávali luxus v podobě střídání dvou čtverek a kteří možná nedělali tento týden na stavbě, v rámci možností prohnali. Ještě jednou děkuji všem přispěvatelům za jejich postřehy ke vstřeleným či obdrženým brankám. Jen tak dál! Malou kaňkou jsou v tabulce chybějící dvě sady minusových bodů za poslední dva obdržené kusy, ale čert to vem.

V samotném závěru Vám děkuji za pozornost a přidávám malou pozvánku do diskuze ohledně našeho týmového loga.

Pohled na dnešní dění z druhé strany barikády nabízí Petův „fofrreport“.

Poznámka: Kromě dvou výše zmiňovaných sad mínusových bodů chybí záznam hráčů přítomných na hřišti při Vlastíkově posledním gólu a Bohdanové přihrávce, takže tito dva neznámí borci mají jakoby o jeden plusový bod méně.