Haluzáři

Dobré výsledek

Den boje za svobodu a demokracii jsme oslavili půl druhé hodiny trvajícím bojem za ovládnutí hrací plochy v hale na Lesné. Oba týmy nebojovaly dnes jen se svým soupeřem, ale částečně taky i se sebou. Sváteční den byl totiž doprovázen sváteční účastí tradičních stálic, takže byly do zbraně na obou stranách povolány tváře méně známé či neznámé. Jak se později ukázalo, více poznamenaná byla sestava Haluzářů. V našich řadách byli ze základních sedmi statečných do pole přítomni Bohdan, Ondra a Vlastík. Po dlouhé době jsme mezi sebou přivítali Ivoša, který přicestoval i se svou rodinou, takže o naše fanoušky a bouřlivou atmosféru nebyla na hale tentokrát nouze. Z řad Gumídků nás posílila známá jména Marek s Jurem. Sečteno a podtrženo: Bylo nás šest do pole s Vaškem v zádech.

Ale teď už k zápasu. Jak už bývá zvykem, v jeho úvodu se diváci branek nedočkali. Šance by se sice našly, ale byly vždy spolehlivě uhašeny prozatím bezchybnými brankáři na obou stranách. Nám se navíc dvakrát podařilo přestřelit prázdnou zívající klec. Dočkali jsme se dokonce i gólu, který měl na svědomí ze svého tradičního místa Marek, ale vzhledem k jeho výskoku na hranici brankoviště nemohl být uznán. Hala propukla v jásot okolo desáté minuty, kdy Vlastík během jednoho střídání vytěžil dvě branky ze spolupráce s Ondrem a Bohdanem. Údaj 10. minuta je zde poněkud matoucí, protože prvních několik minut nejela časomíra, ale na tom nijak nesejde. Důležité bylo, že jsme se dostali do dvoubrankového vedení, které ještě poupravil třetím naším gólem Marek dorážkou Ondrovy střely. Halužářům se ale podařilo snížit, když Vaškovi, který nás do těchto chvil skvěle držel, nešťastně proklouzla za záda ne příliš razantní střela z uctivé vzdálenosti. Potom jsme dostali ještě branku na 3:2 a ze zápasu bylo opět drama, které vyvrcholilo ve 33. minutě nájezdem, ke kterému se postavil sám faulovaný. Vašek svými čarovnými pohyby však dokázal Hula eliminovat a udržel nám vedení. A tak jsme se z dalších dvou branek radovali my. Nejprve našel zadovkou Vlastík Ondru, který skóroval umístěnou střelou na delší tyč. Autor této naší čtvrté branky si pak připsal nahrávku i u našeho pátého zářezu, který nám na pažbu vyryl Bohdan. Haluzáři se ale nevzdali a z přečíslení 2 na 1 snížili na 5:3. Tímto momentem začínají být naše zápisky bohužel o poznání stručnější, takže představu konkrétní podoby následujících našich i soupeřových branek musíme ponechat na fantazii čtenářů. Alespoň že v případě námi vstřelených branek známe až do konce všechny jejich aktivní účastníky, úspěšných střelců nevyjímaje. Bohužel se toto nedá říct o brankách obdržených, které jsme se lajdácky neobtěžovali zaznamenávat vůbec. Respektive máme zaznamenány první čtyři z celkových pěti (dle stránek Haluzářů), ale původně jsem myslel, že jsme inkasovali vícekrát. Věnujme se ale ještě chvíli zajímavým momentům té veselejší části, kdy rozvlnění sítě znamenalo naši radost a oslavné tanečky. Statistiky nám totiž říkají, že následujících šest branek se našim střelcům podařilo pěkně spárovat. Nejprve se dvakrát po sobě radoval Vlastík, po něm Ondra a následně Bohdan. Vlastík s Bohdanem pak tuto zajímavou sérii narušili, když oba vstřelili pouze po jedné brance. Pod posledními dvěmi našimi brankami je však opět podepsán stejný hráč, kterým je pro změnu Marek. Stává se tak posledním úspěšným střelcem dnešního večera. Konečný výsledek: 15:5.

Poctivý, výstižný, všeříkající a vtipný popis branek večera najdete v reportu našich soupeřů. Má ho na svědomí Pet, který se dnes soustředil stoprocentně na trenérskou a časoměřičovskou činnost, na hřišti se vůbec neobjevoval. Jeho horké trenérské křeslo mu tím alespoň umožnilo zápas důkladně sledovat a neméně důkladně dokumentovat. Namátkově vybraným příkladem budiž konkrétní zmínka ze sedmnácté minuty o soupeři s dresem číslo 3 :-).

Na závěr bych chtěl všem zúčastněným poděkovat, že se dnešní přátelák i díky jejich příchodu mohl odehrát. Já jsem si výborně zahrál i zaběhal a v tomto ohledu jistě nejsem sám. Útočníci stíhali střílet góly a zároveň nám obráncům svým obětavým vracením se výrazně pomáhat s útoky soupeře. Třeba Ondra se především na začátku zápasu objevoval často dokonce ve stoperské dvojici, protože se v těchto chvílích Ivoš pohyboval na hrotu útoku výrazně častěji, než je pro obránce běžné. Celkově ale obrana fungovala relativně spolehlivě, i když pár okýnek by se tam našlo. To je ale vzhledem k (ne)sehranosti pochopitelné. V bráně pak všechno jistil Vašek, kterého to dnes bavilo a podle toho vypadal i jeho výkon.

Snad se na nedělním tréninku sejdeme v početnější sestavě, kéž by vše probíhalo v podobné atmosféře jako třeba dnes…