Hledali jsme se…                                                                                  

Vítejte u naší historicky první přátelákovské reportáže. Čtení to asi nebude příliš veselé, ale přesto se tím pojďme nějak prokousat…

Myslím, že nadpis sedí jak na průběh samotného zápasu, tak také na okolnosti, které tomuto prestižnímu utkání předcházely. Všechno to začalo v úterý, kdy jsme od Bohdana obdrželi smsku, zdali bysme nejeli ve čtvrtek hrát. Většina z nás k tomu přistoupila velice zodpovědně, jelikož pozitivních odpovědí mu přišlo jako šafránu a někteří jedinci neztráceli čas odepisováním vůbec. Od začátku bylo jasné, že záchrana vzniklé situace nebude zrovna procházkou růžovým sadem. Své o tom ví především Marek, velký šéf Gumídků, kterého by jistě rádi zaměstnali v leckterém call centru, protože náplní jeho čtvrteční pracovní doby bylo obvolávání případných aktérů blížícího se florbalového večera.

Nutno podotknout, že byl velice úspěšný, protože přes všechny peripetie se podařilo dát dohromady dvě čtverky – Újezdskou a Gumídkovskou. Úježďáci spoléhali v útoku na duo Ondra-Petr podporované ofenzivně laděnými beky Radkem a Vlastem. Útočnou vozbou Gumídků mělo být sprinterské duo zkušených harcovníků Marek-Igor, v obraně se sešla tradiční dvojice Henza-Jura. Naše věrné fanoušky trkne do hlavy na první pohled fakt, že čistokrevní útočníci byli dneska druhem více než ohroženým. Do brány se po dloooooooouhé pauze postavil Martin, který měl na zpáteční cestě v případě inkasování více než deseti branek podporovat České dráhy a poctít svou přítomností jejich moderní vlakové soupravy.

Protože už dále nebude moc příležitostí nás pochválit, učiním tak alespoň tady na začátku: Sraz u kostela byl 18:15 a do Brna jsme odjížděli netradičně už v 18:20. Na nikoho se nemuselo čekat. Paráda, jen tak dál! V Radkově autě cestou panovala optimistická nálada utvářená zejména plány některých pasažérů na večerní konzumaci alkoholických nápojů. Dále jsme se snažili vysvětlit nejmenovanému z nás, který míček několik let neviděl, co je to florbal a jak že se vlastně hraje. Na halu jsme všichni dorazili včas, takže jsme se mohli v 19:00 trousit na hrací plochu. Abychom soupeře trošku zmátli, nastoupili jsme tentokrát jako správní milovníci přírody v zelených rozlišovácích.

Úvod utkání pro nás nezačal špatně. Soupeř se snažil napadat, ale s tím jsme si dokázali poměrně dobře poradit. Měli jsme mírnou územní převahu, nicméně do vyložených šancí jsme se nedostávali a když už se naskytla nějaká příležitost, vše jistil dnes po celou dobu výborně chytající Michal. Haluzáři hrozili zejména střelami ze střední a větší vzdálenosti, ty ale s jistotou pochytal neméně skvělý Martin. Ve 13. minutě vypověděla Jurovi službu bota a musel se jít přezout, čímž se na chvíli narušil pořádek ve čtverkách a my jsme se dostali malinko pod tlak, který jsme ale přestáli. Bezbrankové skóre vydrželo až do patnácté minuty, kdy se Radek nečekanou otočkou uvolnil mezi dvěma hráči a dobrou střelou poprvé rozvlnil síť. Radost nám ale nevydržela dlouho, protože již za půl minuty Gumídci nepohlídali opozdilce Pajdu, který nikým neatakován vyrovnal. Ono vůbec dneska po celou dobu bylo bránění Pajdy takřka neřešitelným rébusem. On si dokázal míček perfektně pokrýt i v případě, že jsme u něj byli včas. Navíc ještě dokázal najít lépe postaveného spoluhráče, nebo se obtočit kolem svého strážce a vystřelit. Vedení na naši stranu vrátil o chvíli později opět Radek. Haluzáři nás tou dobou už přestávali napadat a soustředili se na svůj obranný čtverec, který mají zvládnutý na výbornou. Pro nás to znamenalo zase o něco trnitější cestu k Michalově bráně. Kromě Jurova nahození, které skončilo na břevně, se tak chvíli nic zajímavého nestalo. Ve 20. minutě jsme dostali možnost dvouminutové přesilovky. Za opakovaný faul byl vyloučen soupeřovic Jirka. V souvisloti s ním bych chtěl využít příležitosti a pochválit naše útočníky, kterým se několikrát podařilo překazit mu choutky na jeho tradiční výlet dopředu. V přesilovce jsme se navzdory několika nadějným závarům neprosadili, a tak přišel o pár minut později trest. Střela téměř z půlky hřiště byla natolik ukrytá za mužnými těly clonících hráčů, že zapadla až do brány překvapeného Martina. Tím bylo zároveň odčarováno jeho kouzlo z úvodu zápasu. My jsme se snažili hru uklidnit a více kombinovat, ale výsledný efekt byl spíše opačný. Nepřesností přihrávek jsme se sami připravovali o možnost ohrozit branku a naopak jsme ji štědře darovali soupeřům. Ti na další branku nemuseli dlouho čekat, protože Vlastík, patrně zamyšlen nad psaním reportáže, nechal projít napříč velkým brankovištěm přihrávku k soupeři, kterého už nestihl dokonale zablokovat a střela, jež potom pouze tečoval, skončila v naší odkryté brance. Haluzářům to ale nestačilo. Počtvrté jsme kapitulovali ve 36. minutě a o šest minut navíc růžoví panteři využili přesilovku, když byl za hru na zemi vyloučen, aby se to nepletlo, tentokrát náš Jirka. Skóre tak narůstalo jenom na jedné straně a rázem to bylo 2:5 v náš neprospěch. S tím se nechtěl smířit zatím poslední vyloučený hráč, který křižnou přízemní střelou na zadní tyč snížil na 3:5. Tím se stal toho dne jediným úspěšným střelcem Gumídků. V 50. minutě byl opět vyloučen jejich Jirka, ale ani tato přesilovka nám, tentokrát v režii Gumídků, gól nepřinesla a naopak v ní ještě inkasovali. My už jsme jinak v těchto chvílích hráli již delší dobu naši hru ze začátku zápasu, což především znamenalo, že jsme nebyli svázáni náročnými taktickými pokyny a hráli tak nějak přirozeněji. Na chvíli se začalo blýskat na lepší časy. Nejprve v 52. minutě vybojoval míč Ondra a přihrál Petrovi, který vybídl ke skórování Vlastíka. Ten se na svůj typický bekhend tentokrát mohl spolehnout. Hned o minutu později vybojovali míček v rohu na vlastní polovině Vlastík s Radkem a nemohlo následovat nic jiného než Radkův raketový sprint vpřed. Náš Usain Bolt se dostal až před Michala, který si však povyjel z branky a střelu bez problémů kryl. Naději na zvrat jsme vykřesali v 61. minutě, kdy si Ondra v rohu narazil s Vlastíkem, přihrál před branku, kam si skvěle mezi tři protihráče naběhl Péťa a s přehledem skóroval. Toto byl jeden z našich posledních světlých momentů v zápase, protože jsme pak nadále pokračovali v neproměňování těžce vypracovaných šancí. To se naopak dařilo Haluzářům, kteří čím dál jednodušeji překonávali unaveného Martina. Poslední náš úspěšný zásah si na pažbu připsal Vlastík, kterému sedla střela na vzdálenější tyč. Přihrávku mu parádně adresoval Ondra. Definitivní gólovou tečku za dnešním utkáním udělal tuším Hul, který hned o minutu později upravil skóre na konečných 6:11, protože v následujících třech minutách se už nic zajímavého nestalo.

Celý zápas kočíroval svými ostrými hvizdy Filda, za což mu patří velký dík. Jen bych se mu chtěl tímto omluvit za chování Gumídků, kteří si od nás nedali říct a neúnavně komentovali jeho verdikty v náš neprospěch. A přitom si podle mě ani jedna strana neměla na co stěžovat. Měli bysme si v první řadě zamést před vlastním prahem, protože i vzhledem k naší předvedené hře je výsledek spravedlivý a jestli chceme příště uspět, musíme být příště produktivnější jak v proměňování, tak i ve vypracovávání šancí. Navíc proti nám dneska stál hodně kvalitní soupeř, který nám svým poměrně tradičním pojetím hry dělal opět velké problémy. Úježďáci i Gumídci měli sice po většinu zápasu míček častěji na svých holích, ale počet šancí tomu neodpovídal. Když už jsme se do nějakých šancí dostali, skončila většina z nich Michalovým zákrokem nebo naší neschopností. Největším spalovačem mrtvol byl asi Ondra, kterému v tomto ohledu v některých pasážích hry úspěšně konkuroval Vlastík. Asi ani naše nasazení nebylo úplně 100% a troufnu si tvrdit, že se na tom podepsala částečně i psychika nahlodaná sledem nepřesných přihrávek z úvodu zápasu. Doufejme, že se příště sejdeme v plné sestavě a zapomeneme na tento nemastný neslaný výkon.

Původně jsem chtěl pod naši reportáž kopírovat ještě i reportáž Haluzářů, ale už takhle je to asi hodně dlouhý. Jejich reportáž si přečtěte zde. Ještě bych chtěl doplnit, že dle jejich zápisků skončil zápas pro nás milosrdnějším výsledkem 8:11. Komu jsem góly upřel, ať se bez váhání přihlásí. Pokud vím, tak Úježďáci dali gólů pět a Gumídci jeden. Příště se snad polepším a nezapomenu si jako poctivý student doma ořezávátko, papír a tužku.