8. turnaj 1. ligy 5.2. 2012

Úvod

Turnaj, na kterém jsme dle rozlosování mohli v bojích o záchranu hodně získat, ale také hodně ztratit, v pořadí již osmý, se konal 5. února, kteréžto datum zejména lidem školou povinným na první pohled prozradí, že je čeká týden odpočinku od milovaného vzdělávacího ústavu. Ti šťastnější opráší lyže, sáně a snowboardy nebo stráví chvíle volna s rodinami a známými. Proto asi nikoho nepřekvapí, že letošní jarní prázdniny udělaly slušný průvan v naší i tak nepočetné sestavě. Z uvedených důvodů chyběl Petr a Tom, pro přetrvávající zdravotní problémy jsme v neděli ráno definitivně mohli nepočítat s Filipem. Navíc ochutnávka kořalek nemohla nechat klidným Ondru, takže kromě újmy po florbalové stránce náš tým výrazně ztratil i z estetického hlediska. Sečteno a podtrženo: Do pole byli připravení Radek, Franta, Vlastík a Bohdan, příjemné vyhlídky na zachytání tentokrát mohl očekávat Vašek.

O co nás bylo méně, o to dříve jsme dorazili na halu, dokonce ještě nebyl ani zahájen zápas, který předcházel tomu našemu. Měli jsme tedy hodně času na vymýšlení taktických variant, přičemž nejčastěji bylo skloňováno případné odvolání Vaška z brány a závěrečná power play. Těsně před prvním zápasem byla stanovená základní sestava, ve které byl do útoku k Bohdanovi po krátké předvolební kampani nominován Vlastík. A mohli jsme jít na věc…

Základní skupiny

1. zápas: SHM Újezd u Brna – Cavespiders Vavřinec 4:2

V papírově jednodušší skupině ve srovnání s turnajem minulým jsme již v 9:00 narazili v prvním zápase o čtyři body na běhavé soupeře z Vavřince. Nikoho asi nepřekvapí, že jsme se soustředili spíše na defenzívu, nejvysunutější tykadlo představoval Bohdan, kterého měl ve výhodném případě podporovat Vlastík. Zápas začal poměrně zostra, Pavouci ukazovali, že nás nečeká nic snadného. Přesto jsme jako první udeřili my. Radek dobře vyvezl míček, přihrál na levou stranu Vlastíkovi, kterému zároveň ještě naběhl, čímž upoutal pozornost obránců, takže měl Vlastík dostatek prostoru k provedení bekhendové kličky a přehození vyběhnuvšího brankáře. Jenomže soupeřům se podařilo poměrně nevýraznou střelou vyrovnat a záhy dokonce strhli vedení na svoji stranu. V tu chvíli to s námi nevypadalo příliš růžově, ale naštěstí se nám podařilo vyrovnat. Vlastíkovi, který se tentokrát na pravé straně protáhl okolo obránce a kličkou do bekhendu opět nedal brankáři šanci. Opět mu k tomu svým pohybem pomohl nabíhající spoluhráč, tentokrát Bohdan. Netrvalo to dlouho a opět jsme byli ve vedení. Z poměrně šťastné akce Vlastíka a Bohdana se nakonec druhý jmenovaný (opět z bekhendového úderu) radoval z branky na 3:2. V čase 7:30 jsme si vzali time-out, abychom načerpali poslední síly potřebné k odvrácení soupeřova závěrečného tlaku. Ten skutečně přišel, navíc při závěrečné power play bylo na hřišti více soupeřových hráčů, než kolik jich čítala naše kompletní dnešní sestava. Přibližně půl minuty před koncem zápasu se na levé straně dostal k zakončení Bohdan a zpečetil naši výhru 4:2.

Vavřinečtí byli po zápase značně rozladění. Není se co divit, za Vaškem několikrát zazvonila tyč, což nejlépe vystihl Radek slovy: „Kostelní zvony zvonily“, navíc se strážce naší svatyně zejména ve druhém dějství blýskl několika pěknými zákroky. Na druhou stranu i my jsme měli několik nadějných příležitostí, hlavně Bohdan stál několikrát tváří v tvář brankáři, který si ale s jeho pokusy dokázal poradit.

Statistiky: Vlastík 2+1, Bohdan 2+0, Radek 0+1; Vyloučení 0-0.

2. zápas: SHM Újezd u Brna – Kösso Moravská Třebová 0:9

Po téměř tříhodinové pauze jsme nastoupili proti favoritovi naší skupiny z Třebové. Na samém začátku zápasu jsme byli poměrně aktivní, dokonce jsme měli i pár šancí, jmenujme alespoň Bohdanovu příležitost, který se po Vlastíkově přihrávce dostal do dobré pozice přímo před vyjetého brankáře, jenomže pod tlakem jednoho z obránců už nedokázal gólmana Třebové překonat. Brzy nato převzali plně do své moci otěže zápasu hráči Kössa, kteří i s přispěním nedůsledného bránění obránců rychle získali tříbrankový náskok. V tom momentu se naše plány na jakýkoli bodový zisk sesypaly jako domeček z karet. Soupeř byl na koni, skvělým pohybem a rychlými přihrávkami dokázal dokonale vyšachovávat celou naši čtverku. Vše završovali bleskovými střelami tahem, které s vražednou přesností směřovaly mezi tři tyče. Skóre hrozivě narůstalo, zvláště ke konci zápasu prudce klesala naše motivace, takže jsme kladli spíše platonický odpor. Ani směrem dopředu se nám nedařilo téměř nic vymyslet. Při jednom z mála světlých momentů, kdy Vlastík zavezl balonek za branku, mířil Radek prudkou střelou jen těsně nad. Zápas tak skončil jednou z nejdrtivějších porážek v bohaté historii našeho klubu – 0:9. Výsledek možná až příliš krutý, ale zároveň jakýsi budíček před posledním zápasem naší skupiny, ve kterém proti nám stanul tým Tvořihráze.

Statistiky: Bez vstřelené branky; Vyloučení 0-0.

3. zápas: SHM Újezd u Brna – FbC DODO Tvořihráz 3:6

Náš poslední zápas ve skupině prakticky rozhodoval o úspěchu a neúspěchu na turnaji. Jednalo se o poslední zápas základních skupin, takže postupová matematika hovořila vcelku jasně, na druhou stranu bylo všechno otevřené. Pokud bychom vyhráli nebo remizovali, skončili bychom ve skupině druzí, naopak v případě prohry by mezi posledními třemi týmy v naší skupině rozhodovalo o pořadí skóre. Na rozdíl od dvou předcházejících zápasů jsme se tentokrát snažili více tvořit hru, přece jenom nám bránění není úplně vlastní a navíc byl soupeř také ve čtyřech. Dostali jsme se i do vedení, ale záhy bylo vyrovnáno. I na naši druhou branku dokázal soupeř najít odpověď, ale když k ní přidal ještě třetí, byli jsme to najednou my, kdo musel dohánět jednobrankové manko. Potřetí v zápase zafungovala spolupráce přihrávajícího Vlastíka a skórujícího Bohdana, a tak se začínalo opět od nuly. Bohužel zkušenější soupeř dokázal využít našich chyb, v posledních zhruba třech minutách nám vstřelil tři branky a bylo rozhodnuto.

Statistiky: Bohdan 3+0, Vlastík 0+3; Vyloučení 0-0.

Vyřazovací boje

Čtvrtfinále: SHM Újezd u Brna – Fbc Rosice 0:5 (K)

Jak jsem již předznamenal, prohra v zápase s DODEM nás odsoudila k poslednímu místu ve skupině. Nikoho nepřekvapí, že skóre nemohlo hrát v náš prospěch, nicméně nakonec rozhodl jediný gól, o který měl Vavřinec lepší skóre než my. Budiž nám to poučením, že i za výrazně nepříznivého stavu nemá cenu zápas úplně vypouštět, protože jeden nikdy neví, co se může stát. Vzhledem k tomu, že jsme ve skupině skončili poslední, nemohli jsme pro čtvrtfinále očekávat jiného soupeře než Rosice. Vzhledem k našemu momentálnímu psychickému rozpoložení a vzhledem k tomu, že by se jednalo až o třetí čtvrtfinále, jsme demokraticky odhlasovali, že to vzdáváme a jedeme domů. Výsledek byl těsný: pro hrdé čekání na popravu byl Bohdan a Vlastík, pro dřívější návrat a ušetření se pravděpodobně bohatého přídělu se vyslovili Radek, Franta i Vašek. Poněkud úsměvné je, že v následném semifinále se měly Rosice potkat s DODEM, které ovšem zápas také kontumovalo. Rosicím tedy na dálku vyjadřuji svoji upřímnou soustrast, protože na finále musely čekat cca 5 hodin. Nevídané.

Bez statistik.

Závěr

Co říci závěrem? Nejjednodušší by bylo použít Vaškova slova, jenže taková nemá moje klávesnice ve slovníku. Nechci tady příliš rozebírat příčiny neúspěchu a hledat nějakého obětního beránka. To mně ani nepřísluší. Něco jsme si už vyříkali, tak doufejme, že se z chyb poučíme. Snad tento výsledek bude jedním z impulzů ke změně tolikrát omílaných nedělních tréninků. S jejich současnou kvalitou nemůžeme pomýšlet na jakékoli zlepšení svých florbalových dovedností, spíše naopak.

Co se týká výsledků dnešního turnaje, tak litovat můžeme hlavně prohry s DODEM, jinak jsme těžko mohli chtít víc. Na druhou stranu vyhraný zápas proti Vavřinci má skoro cenu zlata, protože se vavřinečtí dostali nakonec až do finále, kde těsně podlehli Rosicím. Tím pádem ukrojili z našeho devítibodového náskoku celé čtyři bodíky a zdramatizovali tak závěr sezóny. Pokud by zápas dopadl v jejich prospěch, najednou by to bylo jen o bod. O dva body náš náskok snížilo DODO i Bíteš, která ale i tak bude muset ještě pořádně zabrat, chce-li pomýšlet na záchranu v první lize. Nic však ještě není rozhodnuto, protože poslední čtyři týmy tabulky se spolu na následujících turnajích budou velmi často potkávat již v základní skupině.

Nechme se tedy překvapit, co nás na posledních třech turnajích čeká, a doufejme, že se nám podaří občas poskládat početnější a tím pádem i konkurenceschopnější sestavu.