1. turnaj 1. ligy 07.09.2013

Úvod

Zdánlivě nekonečná letní pauza přeci jen svůj konec nalezla, a tak mohla zaplněná hala na Kounicově 7. září bouřlivými pokřiky a transparenty typu „Vítejte v nové sezóně“ přihlížet slavnostnímu zahájení. Při něm jsme se mimo jiné dozvěděli, že díky wi-fi připojení na hale možná budou výsledky z právě odehraných utkání viset na stránkách soutěže již v průběhu turnaje. Co však může viset na našich stránkách, je tato reportáž, díky čemuž můžeme být zase o něco blíže našim fanouškům ve všech koutech světa.

Ani v tomto úvodu nemůžeme vynechat pár peprných perliček ze zákulisí našeho odjezdu. Hitem pátečního večera v Újezdě totiž bylo pověstné kácení máje spojené se vším, co k tomu patří, a tak nemohl nikdo pochybovat o životosprávě některých našich hvězd. Šafíka jsme museli málem tahat z postele, když se ale vypotácel ze svého doupěte, byl již oděn v týmových barvách a připraven ke hře. Až se ani nechtělo věřit, že má tak dvacet promile, jak sám prohlašoval. Dokonce ho ani nic nebolelo a to i přes to, že v noci při sprintu na toaletu rychlostí hraničící se světovým rekordem schytal od čela své postele takřka likvidační faul. Ani Radek nebyl ve stoprocentně správném soustředění, když viděl Vlastíka odjíždějícího deset minut před srazem mimo naše městečko, přesto ale řídit mohl a při tom ještě stíhal připomínat svému folklornímu kolegovi zážitky z předešlé noci. Jedním z výsledků jejich plodné noční práce byl jejich motivační plán představovaný především lidovými písněmi v přestávkách mezi zápasy a zdaleka nejen tím se starali o veselou náladu v kabině.

Krom svou výše zmíněných jmen zaujali svoje tradiční místa v sestavě Bohdan, Vlastík, Péťa a Milan, z různých důvodů se naopak neúčastnili Ondra, Tomáš a Franta. Volné místo v sestavě se tak naskytlo čerstvě patnáctiletému talentu Adamovi a také Michalovi, který měl dorazit patrně už na druhý zápas, jenomže ukázal, jak pečlivě sleduje dění okolo našeho velkoklubu a ke svému velkému překvapení nás nezastihnul na hale Hattrick, takže zbytek našeho druhého zápasu sledoval pouze z hlediště. Světe, div se, před semifinálovým zápasem jsme dokonce rozšířili soupisku o osmého hráče, dalšího nováčka v našem dresu, jímž byl Štěpán, který přes prázdniny nejednou podpořil naši ne zrovna dokonalou tréninkovou morálku.

Základní skupiny

1. zápas: SHM Újezd u Brna – Fbc Blažovice 4:3

Po skončení slavnostního zahájení jsme zrovna aktivitou neoplývali, dokonce se místo nás rozcvičovali Lesníci z Lesonic. Když už to vypadalo, že utkání začne, přesvědčili jsme se, že i rozhodčí jsou jen lidé a občas musí tam, kam i královna chodí pěšky. A tak jsme měli aspoň chvilku na rozehřátí všech končetin a seřízení mířidel.

V úvodu historicky prvního zápasu nové sezóny jsme si vytvářeli územní převahu, kterou se ale nepodařilo zužitkovat v historicky úvodní branku letošního ročníku AFL-Brno. Blažovičtí toho využili, postupně se osmělili a snad hned z první střely na bránu nedali Milanovi šanci. S tím se nechtěl smířit Šafíňo, který o chvíli později našel, co s v mládí naučil, totiž své oblíbené fríčko a nekompromisně srovnal stav. Netrvalo dlouho a stovka našich fanoušků mohla slavit podruhé, to když Vlastík z pravé strany hřiště narýsoval diagonálu na Šafíka, jenž posunul na malé brankoviště Bohdanovi, který lahůdkou na stříbrném podnose nepohrdl: 2:1. (Asi již bývalí) Orli však křídla nesklopili a možná ještě před poločasovou sirénou stihli vyrovnat.

Když se nad zápasem pomalu začínal vznášet stín remízy, přibližně pět minut před koncem utkání, posunul Vlastík po spolupráci se Šafíkem osamocenému Péťovi, jehož projektil z první od modré možná rezonuje v uších blažovického brankáře ještě teď. Z pavoučků v okolí levého horního rohu branky zbyl jen mastný flek a pár polámaných nožiček. Jenomže aktivně hrajícím Blažovicím se zhruba minutu poté podařilo srovnat na 3:3. Zápas tak nabídnul drama až do konce, v něm jsme byli šťastnější my. Minutu a půl před vypršením časového limitu k zápasu určeného totiž Bohdanova milimetrová přihrávka proputovala houštinou nohou a hokejek ke svému adresátovi, totiž k Vlastíkovi, a začínající doktorand strhl povedenou střelou pod břevno vítězství již definitivně na naši stranu.

Nevyzpytatelnost prvního zápasu jsme tedy dokázali překonat a po výhře 4:3 jsme si připsali první tři body do celkové tabulky. Pamětníci vzájemných utkání z loňska možná čekali jednoznačnější průběh zápasu i závěrečné skóre, ale nutno podotknout, že jsme sice měli několik dalších velmi slušných příležitostí, Blažovičtí nám však nedali vůbec nic zadarmo. Svou dobrou formu potvrdili ve druhém zápase, kdy sehráli vyrovnaný mač s Lesonicemi, a tak je zřejmé, že letní přípravu vzali zodpovědněji než třeba naše skvadra.

Statistiky: Bohdan 1+2, Honza 1+1, Vlastík 1+1, Péťa 1+0, Adam 0+1. Bez vyloučení.

2. zápas: SHM Újezd u Brna – Sokol Lesonice 9:1

Ani ve druhém skupinovém zápase jsme se nestřetli s jedním z nových týmů, postavily nám se totiž Lesonice. Oba týmy měly již postup do play off jistý, a tudíž měl tento zápas odhalit pouze vítěze skupiny. Začátek se nám podařil jako z říše snů. Neuběhly ani tři minuty a Šafík se radoval ze zisku tří kanadských bodů po dvou vstřelených gólech a pěkné přihrávce na jeden Vlastíkův kousek. Lesonice naopak zůstaly duchem někde v klídečku u píva a nejevily mnoho známek snahy o zvrat v zápase. Do poločasové sirény jsme jim tam šoupli zásluhou Bohdana ještě dva, ale pár vteřin před koncem po zbytečné chybě zaznamenal vymetením horního růžku alespoň četný úspěch i tým bílooranžových.

Druhá půle se nesla v podobném rázu jako ta první a skóre na naší straně světelné tabule prudce narůstalo. Mít ještě o něco lepší zakončení, mohlo být i dvojciferné.

Bohužel nelze všechny branky detailně rozpitvat, i když by si to většina z nich určitě zasloužila. Vypíchněme alespoň první Adamův kanadský bodík v našem dresu v podobě přihrávky, po které omdlévala každá fanynka v hledišti, neboť následovalo další fríčko našeho podnikavého fešáka. Tím si navíc milovník vodného roztoku ethanolu o všech možných koncentracích připsal první hattrick v sezóně v rámci našeho týmu a snad i napříč celou soutěží. Nádherný zářez si v zápase připsal Bohdan, který se před tím několikrát zastřeloval, ale teď už se předvedl v plné své kráse střelou z otočky k tyči. Tým prostě šlapal jako hodinky od brankáře přes obranu až po útok, jak dokládají i osobní statistiky všech obránců. Po upachtěném minulém zápase to byla příjemná změna.

Statistiky: Statistiky: Honza 3+3, Bohdan 2+2, Vlastík 2+1, Radek 2+0, Péťa 0+1, Adam 0+1. Vyloučení 0-1, bez využití.

Vyřazovací boje

Semifinále: SHM Újezd u Brna – Žlutej teror 8:0

Ani ve třetím představení jsme nenarazili na nového soupeře. Na Slavkov zůstalo pouze třetí nepostupové místo a Divoká prasata se naopak vyhřívala na výsluní. Cestu do finále nám tak zkřížil Žlutej teror, tým, který nám dával ze všech nejvíce zabrat už v minulé sezóně.

Tým Teoristů vyhrál sice předzápasový souboj o správnou stranu hřiště, dle jejich slov vítěznou, jenomže se nakonec ukázalo, že vítězná je ta, na které hrajeme my. Toto sebevědomé prohlášení prosím berte s rezervou. Od začátku zápasu se dle mého názoru hrál velmi pohledný florbal plný kvality na obou stranách. O něco více jsme jí oplývali my, protože již během prvního střídání otevřel Honza skóre. Připomeňme, že pro tento zápas jsme disponovali dvěmi čtverkami, přičemž v první se sešly základní pilíře našeho týmu, jmenovitě Péťa s Radkem v obraně a útočná tykadla Šafík a Bohdan, ve druhé, která by dala papírově nazvat spíše checking-line, stanula zbylá čtveřice bojovníků. Jenomže ani ta se nechtěla se svou rolí smířit a zejména brejková spolupráce Adama s Vlastíkem fungovala na výbornou nemluvě o parádním Štěpánově výkonu. Telnická posila snad neztratila za celou dobu jediný míč! I díky tomu jsme odcházeli do šaten s luxusním náskokem 4:0. Při chvále druhé čtverky nesmíme zapomenout na tu první, která do puntíku splňovala svoji roli. Také tam fungovala nejen spolupráce dvou útočníků, ale i souhra s obranou. Další hattrick, dokonce bekhendový, si připal Šafík, Bohdan, ač vrchní spalovač tutovek, vše i s úroky splácel v podobě nepřeberného množství gólových přihrávek, ze kterých například vytěžil svou další trefu Radek. Jestliže jsem psal už v minulém zápase o hodinkově přesné souhře, tak teď to bylo snad ještě o kousíček lepší. Jedinou kaňkou mohlo být Vlastíkovo vyloučení, všechny útočné snahy však statečné trio a bezchybný Milan zneutralizovali.

Statistiky: Bohdan 1+3, Honza 3+0, Adam 2+1, Vlastík 1+1, Péťa 0+2, Radek 1+0. Vyloučení 1-0, bez využití.

Finále: SHM Újezd u Brna – Divoká prasata 1:2

Turnajový den se nachýlil ke svému konci, když po bojích o bronzovou příčku zdržovaných zbytečnými diskuzemi hráčů s rozhodčími stanuly na hrací ploše dva dosud suverénní týmy, naše maličkost a Divoká prasata. Nyní byly všechny vysoké výhry a nastřílené branky zapomenuty a začínalo se pěkně od nuly. A my jsme konečně mohli poměřit síly s neznámým týmem, i když pojem neznámý je krapet zavádějící vzhledem k tomu, že jsme tomuto celku čelili hned v naší druhé sezóně v rámci amatérských lig.

Divočáci spoléhali na skálopevnou defenzívu a šikovné útočné kly schopné potrestat jakoukoli naši chybu. Zápas se tak nesl zejména ve znamení dobývání jejich klece a občasných výpadů proti nám. I v tomto případě nám spolupráce fungovala poměrně slušně, jenomže podobně dobře fungovala i obrana soupeře, a tak jsme si dlouho nemohli vytvořit žádnou stoprocentní příležitost. Převládaly spíše střely ze střední a větší vzdálenosti, které ale létaly až příliš často mimo svůj cíl.

Pár minut před koncem první půle se ale skóre pohnulo, naneštěstí však na straně soupeře, který využil Bohdanova zaváhání ve středu pole a vzniklou situaci dva na jediného Péťu dokázal s přehledem využít. Na tomto místě stojí za připomenutí, že obránce musí v takovém případě bránit přihrávku a doufat, že si brankář poradí. Času na obrat v zápase však bylo mnoho, a proto nebylo třeba svěšovat hlavy. Dokonce se nám začalo dařit i vytvářet solidní šance a zvláště neproměnění některých loženek nás v konečném součtu přišlo draho. Jmenujme z nich alespoň Šafíkovo netrefení míčku před prázdnou bránou, tváří v tvář brankáři pak neuspěl po vzájemných narážečkách ani Štěpán s Vlastíkem.

Dlouho nám nebylo přáno, ale kýženého vyrovnání jsme se přeci jen dočkali. Radek vyhodil přes celé hřiště balonek do velkého brankoviště soupeře, kde se dokázal prosadit náš dnešní nejlepší střelec Šafík. Tou dobou zbývalo do konce zápasu nějakých pět a až šest minut, takže se vakuově prázdné hlediště mohlo pomalu začít těšit na samostatné nájezdy. Jenomže bezbrankový stav trval snad jen dvě minuty. Potom totiž utekl míček Michalovi a útočník ho bekhendem dovezl až na hranici našeho velkého brankoviště, odkud takovou lehkou žabičkou přehodil Milanovu pravou nohu. Potom už čas plynul proklatě rychle. Minutu a půl před koncem jsme si vzali time, po kterém bylo v první řadě cílem získat kulatý nesmysl a následně se pokusit zvrátit nepříznivý stav pěti hráči v poli. To se i přes nešťastné nastřelení Štěpánova oka soupeřem podařilo a výsledkem bylo několik nadějných střel a závarů v brankovišti a jeho okolí.

Gólového vyústění jsme se ale už nedočkali, a tak nezbývá než doufat v lepší zítřky. Určitým pozitivem je to, že jsme při power play ani branku neinkasovali. Zkušený soupeř dokázal na rozdíl od nás svoje šance využít, což rozhodlo o jeho těsné výhře 2:1. S jednou vstřelenou brankou těžko můžeme pomýšlet na finálový triumf.

Statistiky: Honza 1+0, Radek 0+1. Bez vyloučení.

Závěr

Škoda, že nám ve finále zvlhnul střelný prach, protože po dnešním výkonu i výsledcích je absence pohárku v našich řadách dle mého názoru zklamání. Za výkon se však stydět určitě nemusíme a pokud se příště v rozhodujících chvílích překlopí pověstné štěstíčko na naši stranu, můžeme dosáhnout až na vrchol. Kladně se dá hodnotit i finálová atmosféra, neboť na rozdíl od některých jiných, méně vyrovnaných a méně důležitých utkání nedocházelo v tomto závěrečném ke zbytečným strkanicím ani k pláči a nadávkám směrem k rozhodčím.

Co se týče individuálních výkonů, netroufám si jmenovat konkrétního hráče utkání. Šafík střílel gól za gólem, Bohdan si naopak odnáší spoustu asistencí a prosazovali se i obránci, i když na ně statistiky samozřejmě tolik nepamatují. Suma sumárum budou mít dnes absentující hráči v kanadském bodování co dohánět. Také Adam prokázal, že pokud vydrží v nastoleném trendu, může z něj vyrůst velký hráč, ale to vlastně všichni víme. Mezi staršími, rychlejšími a silnějšími borci se neztratil. V brance jsme se mohli podobně jako proti Haluzářům spolehnout na takřka bezchybného Milana, který, ač neměl mnoho práce, dokázal vždy podržet a snad až na jedinou výjimku toho nemohl s inkasovanými góly příliš udělat.